GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Česko se potřebuje zbavit mentality, že veřejné zakázky musí vyhrávat účastníci pouze „na nejnižší cenu“. Stejně jako v privátní sféře i v té veřejné platí, že stát není tak bohatý, aby si mohl dovolit kupovat levné věci.
Pozoruhodný příklad „fetiše tendru na nejnižší cenu“ nyní řeší v Ostravě. Tam došlo k paradoxní situaci, kdy neúspěšné konsorcium firem na výstavbu vědecké knihovny Černá kostka za 1,3 miliardy korun podává na kraj trestní oznámení.
Firmy argumentují, že obří zakázku nezískaly navzdory tomu, že podaly nejnižší cenovou nabídku. Pomíjejí přitom fakt, že řešit veřejná výběrová řízení jen na cenu často bývá pro zadavatele v důsledku mnohem nákladnější.
Soutěžit veřejné zakázky jen na nejnižší cenu je relikt minulosti. Tvrdí to odborníci, tvrdí to Nejvyšší kontrolní úřad, a je to ostatně i stanovisko Evropské komise, která před deseti lety v tomto smyslu vydala směrnici, kterou jsme v roce 2016 implementovali.
Nejnižší nabídková cena totiž často může znamenat levnější materiály, dodatečné náklady, časové průtahy výstavby nebo finančně náročnější údržbu – a je v zájmu veřejných peněz hodnotit projekt na základě více kritérií než jen „na cenu“.
„Současná právní úprava o zadávání veřejných zakázek se odchýlila od původního primárního kritéria, kterým byla nejnižší nabídková cena. Nyní zákon umožňuje dbát na ekonomickou výhodnost nabídky, která může být stanovena rovněž nejnižší nabídkovou cenou, avšak je vhodnější, aby zadavatel dbal na celkovou výhodnost poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality,“ vysvětluje současné paradigma AK Dostál & Partneři.
U osvícených veřejných zadavatelů je nyní dobrou praxí, že zhotovitele hodnotí kromě nabízené ceny například i podle technické a ekonomické kvalifikace nebo podle profesní způsobilosti danou zakázku vůbec zvládnout.
Právě na dodatečných kritériích podle našich informací mělo neúspěšné konsorcium firem BBP Stavby a KAMI PROFIT vyhořet. Obě firmy totiž mají v Česku obrat jen něco přes půl miliardy korun, výrazně méně než požadovaných 650 milionů.
„Podmínkou výběru je, aby dodavatel splňoval kritéria a požadavky stanovené zákonem a zadávací dokumentací. V daném případě k tomu tak bohužel ani přes další umožnění dokládání informací a dokladů nad rámec nabídky u účastníka s nejnižší nabídkovou cenou nedošlo,“ říká k tomu pro INFO.CZ Miroslava Chlebounová z PR oddělení Moravskoslezského kraje.
Argument, že vítězit má ve veřejných zakázkách nikoliv nutně nejnižší nabídková cena, ale celková ekonomická výhodnost, možná není úplně intuitivní, v důsledku je však pro veřejné peníze efektivnější. A chápou to všichni stakeholdeři – tedy kromě těch, kteří v některém z velkých tendrů zrovna skončí druzí. Ty občas napadne, že by danou zakázku mohli zkusit ještě „urvat přes soudy“.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
