Umělá inteligence z pohledu pracovního práva

Karolína Mládková

Filip Hron

PRÁVNÍ SERVIS | Málokteré téma si v posledním roce vyžádalo tolik pozornosti jako právě umělá inteligence. V současnosti jde o jednu z nejvíce diskutovaných otázek napříč obory a profesemi. Debata o implementaci umělé inteligence do našeho každodenního života se nevyhýbá ani pracovnímu prostředí. Jak se s touto výzvou vypořádává české pracovní právo a jaké jsou aktuální poznatky z praxe?

Většina zaměstnanců již běžně používá nástroje umělé inteligence při plnění pracovních úkolů. Jedná se typicky o textové generátory, chytré chaty, otevřené jazykové modely a podobně. Podstatná skupina zaměstnanců nicméně stále neví, jak s těmito nástroji správně zacházet.

Je třeba mít na paměti, že využívání nástrojů umělé inteligence bez bližšího porozumění ze strany zaměstnanců může mít negativní konsekvence pro společnosti a podnikání. Společnostem mohou hrozit reputační či bezpečnostní rizika, ohroženo může být i jejich obchodní tajemství, práva duševního vlastnictví či osobní údaje jejich zaměstnanců, obchodních partnerů nebo dodavatelů.

Pracovní právo a AI

Čeští zákonodárci na otázky spojené s umělou inteligencí zatím nijak nereagovali. Je tedy na společnostech samých, aby používání AI v rámci svých organizací upravily a podrobily kontrole. V tomto ohledu se lze v praxi setkat s různými přístupy zaměstnavatelů – od úplného zákazu až po naprosté rozvolnění pravidel. Jaké nástroje a opatření se tedy zaměstnavatelům nabízí?

V první řadě by společnosti měly zajistit školení zaměstnanců o bezpečném užívání AI nástrojů a o souvisejících rizicích, a to bez ohledu na to, zda zavádí nástroje AI do pracovních procesů či nikoli. Společnosti by rovněž měly zvážit přijetí odpovídajících technických a bezpečnostních opatření. 

Časově náročnější variantou je pravidelný monitoring výstupů z AI či jejich ověření nadřízeným zaměstnancem. V neposlední řadě je doporučeným a vhodným řešením přijetí interního předpisu, který užívání nástrojů AI při plnění pracovních úkolů upraví, to jest stanoví nejen obecné principy, ale také konkrétní pravidla, interní schvalovací procesy či pravidla vedení záznamů.

Může mít užívání nástrojů AI pracovněprávní důsledky pro zaměstnance?

Podle zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni se při výkonu práce řídit právními předpisy, vnitřními předpisy zaměstnavatele, pracovní smlouvou (případně jinou dohodou uzavřenou se zaměstnavatelem) a pokyny nadřízeného. Porušení pracovní povinnosti může být při splnění dalších zákonných předpokladů výpovědním důvodem podle § 52 písm. g) zákoníku práce. V závažných případech může vést k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Jak již bylo naznačeno výše, v českém pracovním právu dosud chybí ucelená právní regulace zacházení s nástroji AI při výkonu práce. Proto ve společnostech, které se otázce umělé inteligence dosud nevěnovaly, typicky závadné jednání při používání AI nástrojů nebude mít pro zaměstnance žádné pracovněprávní důsledky. Výjimkou budou případy, kdy zaměstnanec současně poruší jiná pravidla vztahující se k výkonu jeho práce, například mlčenlivost.

Naopak ve společnostech, které zakotvily pravidla užívání umělé inteligence ve vnitřním předpisu, případně je sjednaly v pracovní smlouvě, je situace zcela odlišná. Porušení vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní smlouvy může – v závislosti na dalších okolnostech – vést i ke skončení pracovního poměru zaměstnance.

Doporučení na závěr

Praxe zatím potvrzuje, že v otázce AI na pracovišti je rozhodující prevence. Při implementaci nástrojů umělé inteligence do pracovních procesů je klíčové řádně poučit a proškolit zaměstnance o bezpečném užívání AI a souvisejících technologií, jakož i o bezpečnostních pravidlech a postupech společnosti.

Společnostem (nejen) v IT sektoru lze rovněž doporučit přijetí interní směrnice, která zacházení s AI nástroji upraví. Interní směrnice má zejména tu výhodu, že je závazná pro všechny zaměstnance a lze ji kdykoli jednostranně změnit na základě rozhodnutí zaměstnavatele. Dovoluje tedy flexibilně reagovat na potřeby praxe a novinky na trhu.

Bird & Bird

Autory článku jsou Filip Hron a Karolína Mládková z advokátní kanceláře Bird & Bird, která je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem oblasti digitálních technologií, práva duševního vlastnictví a pracovního práva.

sinfin.digital