Darovat majetek za života je jistější než závěť. Kdy se naopak vyplatí dědické řízení?

Nejspíše už tušíte, komu byste svůj majetek rádi věnovali. Může Vás napadnout otázka, zda je lepší nemovitý majetek převést nebo darovat již za života, či zda postačí vyjádření vaší vůle v závěti? Při odpovědi na tuto otázku je třeba v jednotlivých případech zvážit několik následujících bodů.

Skutečně víte komu?

Právně jistější je darování za života. Při darování si můžete převod vlastnictví pohlídat a zařídit přesně tak, jak potřebujete, a majetek převést, komu chcete. Darování ani nebrání tomu, abyste v nemovitosti i nadále bydleli. Jestliže v dané nemovitosti plánujete dožít, lze vše elegantně vyřešit pomocí věcného břemene. S jeho správným definováním Vám pomůže advokát, který se s obdobnými situacemi setkává běžně.

Nespornou výhodou darování je, že můžete darovat majetek libovolné osobě, se kterou ani nemusíte mít příbuzenský či jiný vztah. V praxi se pak setkáváme se situacemi, kdy například rodič nemá dobré vztahy se svými dětmi, nebo si převodce najde nového partnera a zkrátka se rozhodne majetek darovat osobě, která by na něj v rámci dědického řízení neměla nárok.

Darováním majetku se lze vyhnout nároku tzv. nepominutelných dědiců. Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. V případě dědického řízení, mají nepominutelní dědicové nárok na povinný díl, kterému se nevyhneme ani, pokud bychom závětí ponechali veškerý majetek třetí osobě. Tato třetí osoba by totiž byla povinna nepominutelnému dědici vyplatit 3/4 zákonného dědického podílu u nezletilých a 1/4 u zletilých dědiců. Nárok nepominutelného dědice lze vyloučit vyděděním, které lze učinit pouze ze zákonem daných podmínek (odsouzení za trestný čin, nezřízený život apod.). Vydědění lze však jako neplatné napadnout u soudu, což zpravidla činí vydědění dědicové.

S převodem nemovitého majetku není vhodné otálet do pokročilého věku, kdy může docházet ke zneužití oslabení rozumových a volních schopností způsobeného stářím, a k následným neuváženým převodům. Jestliže by existovaly indicie, které by zdravotní stav převodce skutečně zpochybňovaly, hrozí napadnutí jednání u soudu a vznik několik let táhnoucího se soudního sporu.

Stejně tak je nutné si uvědomit, že se darování bere jen velmi obtížně zpátky. Zákon pamatuje na dvě situace, kdy lze dar odvolat – pro nouzi a pro nevděk. Při posuzování podmínek pro naplnění důvodnosti odvolání daru jsou soudy velmi striktní, a tak se rozhodně nelze spoléhat na premisu, že „pokud mi budeš nevděčný, tak dar odvolám.“ Odvolání daru je velmi komplikované. Před uskutečněním daru několikrát zvažte, zda chcete majetek skutečně darovat. Naproti tomu závěť lze měnit poměrně jednoduše. Pokud závěť sepíšete u notáře, můžete ji u něj zase změnit nebo zrušit. Jestliže závěť sepíšete ručně, mělo by dokonce stačit její pouhé roztrhání.

Při darování je dále třeba myslet na možné započtení daru oproti zbylému majetku, který spadá do pozůstalostního řízení. Může se totiž stát, že majetek darovaný za života bude následně zohledněn při výpočtu nároku dědice v dědickém řízení.

Jistou výhodou ponechání rozhodnutí o majetku až na dědické řízení, je zřeknutí se odpovědnosti, neboť nebudete muset za života vysvětlovat, proč jste tomu dal to a druhému zase ono. Na druhou stranu tím ponecháte na dědicích, aby se domluvili, což zřídka kdy dopadá podle představ a pokusy o dědické dohody o majetku pak končí rodinnými hádkami a navždy narušenými vztahy. Darování navíc probíhá povětšinou rychle, zatímco dědické řízení se táhne několik měsíců, výjimečně i let.

Darování lze využít v situacích, kdy máte nejen majetek, ale také dluhy. Pokud dluhy nejsou zajištěny majetkem, můžete takový majetek darovat, aby nespadl do dědictví, které by mohlo být předluženo. Teoreticky tak můžete nezatížený majetek darovat za života a dluhy nechat do dědictví. Pokud by pozůstalost byla následně zjevně předlužena, mohou dědicové využít svého práva a dědictví odmítnout.

Daňové aspekty

Od 1. 1. 2014 byla zrušena darovací i dědická daň. Majetek a příjmy z dědictví, už nejsou daněny dědickou ani jinou daní. Od roku 2014 dědictví patří mezi bezúplatné příjmy, které jsou podle zákona o dani z příjmů osvobozené od daně.

V dědickém řízení se však nevyhnete poplatku za notáře, který je vypočítán procentuálně z obvyklé ceny aktiv pozůstalosti. Dále pak můžete počítat s výdajem za odhad ceny majetku. Ve většině případů postačí odborný odhad realitního makléře, někdy je však třeba znaleckého posudku, který je dražší.

Co se týká darování, pak jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy

1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,

2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,

3. obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,

4. poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,

5. nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15000 Kč.

Pokud darování nelze zařadit pod případy uvedené shora, pak se příjmy z darů mohou stát základem pro běžnou daň z příjmů, která pro fyzické osoby činí 15 % a pro právnické osoby 19 %. Jinými slovy, pokud dárce bude chtít darovat nemovitou věc osobě, která není jeho příbuzným, ani spolu nežili nejméně jeden rok v jedné domácnosti, bude tato osoba muset s největší pravděpodobností zaplatit daň z příjmu 15 %.

V případě nabytí nemovitosti v hodnotě vyšší než 5 miliónů korun je dále nutné myslet na to, že jako obdarovaný máte povinnost oznámit darování finančnímu úřadu.

Nelze než doporučit, abyste před učiněním závěru, zda je pro vás lepší darování, nebo závěť, zvážili minimálně všechny shora uvedená pro a proti.