Pracovní dril je minulost. Ať si každý odpracuje své, kdy se mu to hodí, říkají Dita Němečková a Barbora Cvinerová

Dvě místo tří. To je malá změna ve formátu Women in Finance, která dá účastnicím podcastu větší prostor a divákům a posluchačům možnost lépe poznat inspirativní hosty. A takovými rozhodně jsou i dámy, které zavítaly do aktuálního, již šedesátého dílu podcastu.

Když se Dita Němečková rozhodovala o své budoucí profesi, prevenci pojistných podvodů v žádném případě nezvažovala. „Neměla jsem úplně jasno a to, že působím v tomto oboru, tak nějak vyplynulo,“ přiznává. 

Získat teoretickou či pedagogickou průpravu k této činnosti ostatně není snadné, alespoň soudě podle složení týmu, který Němečková vede. „Ti lidé vystudovali různé školy. Protože je tam detekce, tedy analytická činnost, máme absolventy ekonomických škol, statistiky, matfyzu. Zároveň máme vyšetřovatele, což jsou většinou bývalí policisté, a je tam i přesah do IT, protože spravujeme i naše interní systémy,“ vysvětluje manažerka, jejíž tým pracuje i pro sesterskou Českou podnikatelskou pojišťovnu v rámci mateřské skupiny VIG. 

Němečková dodává, že sama nepatří ani do jedné ze zmíněných profesních skupin, protože je vystudovanou chemičkou. „Věděla jsem ale, že to není můj obor, takže jsem zamířila do financí, do České spořitelny. Po mém návratu z mateřské v roce 2010 se pak v Pojišťovně České spořitelny začal budovat útvar, který šetří pojistné podvody,“ nastiňuje genezi své současné role.

Mít zkušenosti s vícero obory je přínosné i podle Barbory Cvinerové, byť sama se „spokojila“ se studiem práv. „Určitě pomáhá mít k tomu vystudovaný ekonomický obor, což také řada studentů dělá. Já jsem upřednostnila praxi, takže jsem už za studií pracovala v advokátní kanceláři, což pro mě bylo velmi přínosné. Právo je specifické v tom, že studenti musí absorbovat velké množství informací, zároveň by se ale měli učit nad těmi problémy, které budou řešit, komplexně uvažovat, což se ne vždy ve škole daří. Proto je skvělé, když se do toho studenti pustí už během studií. Také si tak osahají, jakému oboru se konkrétně chtějí věnovat,“ říká Cvinerová.

Sama právnička udělala během koncipientské praxe rozhodnutí, že klasická advokátní kancelář, kde po škole začínala, není její šálek čaje. „Tam to tehdy nešlo bez absolutního odevzdání se práci na úkor jakéhokoli osobního života. Bylo to dost zkostnatělé a formalistní,“ vzpomíná advokátka. 

Přechod do poradenské společnosti pro ni znamenal podobný objem práce, ale v nesrovnatelně lepší atmosféře. Změnu představovalo i to, že pracovní rytmus právního týmu se přizpůsobil tempu poradenského domu.

Generace, která na trh práce přišla v devadesátých či nultých letech, je zvyklá na dlouhé „šichty“, přesčasy a plnění povinností podle harmonogramů. S nástupem nových generací na pracovní trh získává stále více na významu rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Jak budou pracovat děti účastnic podcastu Women in Finance? 

„Jako každá máma bych pro děti chtěla jen to nejlepší, takže asi aby pracovaly méně, ale myslím si, že je to vlastně na nich, jak ony se s tím popasují a jaké výzvy jim život přinese,“ říká Dita Němečková.

Barbora Cvinerová má děti v předškolním věku, takže na podobné úvahy je času dost, zvláště s přihlédnutím k extrémně rychlému technologickému vývoji. „Ten horizont je hodně daleko a vzhledem k aktuálnímu vděčnému tématu umělé inteligence vlastně ani nevíme, kam děti směřovat, protože trh práce bude asi úplně jiný, než si teď dokážeme představit,“ přemítá Cvinerová. 

Své fungování popisuje jako hodně hektické a kvůli tomu, že si chce čas s malými dětmi užít, někdy hodně tlačí na pilu. „Snažím se to kombinovat, aby mi neuteklo ani jedno, ani druhé, takže někdy je to dost napjaté, a to bych vlastním dětem nepřála, nicméně jsou to synové a muži v Česku to mají trošku lépe zařízené. Rodina je spíše starostí ženy než muže,“ dodává právnička. 

Vývoj na pracovním trhu ve prospěch větší work-life balance vítá. „My jsme akceptovali práci do 22 hodin a o víkendech. Dnes junioři řeknou, že pracují do 18 a hotovo. Je vidět, že to funguje i takto, takže tomu fandím. Nejsem typ, co řekne, já jsem tady dřela, tak vy musíte taky,“ říká.

Dita Němečková ve svém oboru velké mezigenerační třecí plochy nepozoruje. Nově příchozí mladší zaměstnanci podle ní akceptují režim, který v oddělení funguje. „Máme pružnou pracovní dobu a já vyžaduji od kolegů, kteří jsou na home officu, aby byli k dispozici v konkrétní dobu, ale jinak svou pracovní dobu 8,5 hodiny si mohou odpracovat, kdy chtějí. Mají přidělené jednotlivé případy, za které odpovídají, a je na nich, kdy je vyřeší. Samozřejmě mají termíny, ale v podstatě jsou takové samostatné jednotky.“ 

Vzhledem ke specifické povaze oboru, v němž Dita Němečková působí, lze očekávat určité nároky na lidi, kteří s ní spolupracují. „Měl by tam být základní smysl pro spravedlnost. Ale v podstatě se očekává, že budou chránit zájmy pojišťovny, její peníze, a často jde o velké částky,“ říká manažerka.

Těžko hledat jinou profesi, k níž v mysli laické veřejnosti patří smysl pro spravedlnost, než je advokacie. „Zažitá představa je, že advokát je ten, kdo v trestních případech bojuje za vrahy a lupiče. V reálu to tak není, rozhodně ne na tom poli, kde se pohybuji já. Záleží vždy na klientovi, s čím přijde, ale naši klienti jsou většinou velké společnosti, které nechtějí a ani si nemohou dovolit pravidla porušovat. Proto jim pomáháme se zorientovat ve složité legislativě,“ vysvětluje Cvinerová.

Co účastnice podcastu v práci nejvíce baví a co naopak považují za otravnou rutinu? Jak se mohou pojistní podvodníci sami prozradit? A co mají s podcastem Women in Finance společného časové úseky 60 minut, 60 dní a 60 let? Dozvíte se v podcastu.