Projednávání vládního konsolidačního balíčku se ve Sněmovně dostává do finální fáze. Úspory mají postihnout i oblast justice, která už dnes bojuje s podfinancováním, jak dobře vědí například advokáti. O tom, ale i o hromadných žalobách či vymáhání soudních pohledávek přišli do dalšího dílu podcastové série Právo & Byznys diskutovat prezident Soudcovské unie České republiky Libor Vávra a předseda České advokátní komory (ČAK) Robert Němec.
Oblasti justice a advokacie jsou v médiích v souvislosti s konsolidačním balíčkem opomíjené. Vládní úspory se jich ale dotknou. Šéf Soudcovské unie Vávra poukazuje na fakt, že vláda zasahuje do soudcovských platů, což by podle něj mělo logiku, pokud by do nich opakovaně nezasahovala v uplynulých třech letech.
„Navíc je toto první vláda od roku 1995, která navrhuje trvale snížit mzdy soudců. To není závažné ani tak z důvodu výše platů nynějších soudců, ale kvůli tomu, že to bude mít okamžitý dopad na výběrová řízení nových soudců a kvalitu uchazečů. To znamená, že to dlouhodobě poškodí výkon spravedlnosti,“ tvrdí Vávra.
Advokáti jen pro bohaté?
Z pohledu advokacie je jedním z hlavních témat úprava výše odměn advokátů ex offo. Ačkoli vláda s valorizací „oficiálně“ nepočítá, podle šéfa stavovské komory Němce věc uzavřena není a probíhají jednání s ministerstvem spravedlnosti.
„Pokud tarif nebude odpovídat reálným podmínkám a ceně poskytované právní služby, bude pokračovat trend, který již jednoznačně vidíme, a to že počet advokátů ochotných na základě advokátního tarifu pro stát pracovat bude klesat. Čili hrozí, že stát nebude schopen zajistit jednu ze svých základních povinností, kterou mu ukládá listina základních práv, a to je zajištění bezplatné právní pomoci pro občany státu,“ nebere si servítky Němec. Vávra na něj navazuje s tím, že tento problém postihne spíše sociálně slabší občany, protože ti silnější si budou moci dovolit vlastního advokáta.
Vávra rovněž vyjadřuje pochopení pro počínání současné vlády a neviní z podfinancování justice jen kabinet Petra Fialy. „Narážíme na mantinely, které budovaly celá léta předchozí vlády a věděly to. Česká justice je jedna z nejlevnějších, a přitom nejrychlejších v Evropě. Prostě se tu dlouhodobě zanedbávalo elementární navyšování přiměřeného financování výkonu, který je službou pro občany. Přitom je nás tak málo, že ta úspora nehraje roli,“ hájí Vávra justiční profese.
Němec mu dává zapravdu: „Řeší se rozpočtový deficit ve výši 250 miliard a tady se bavíme o marginálních částkách v řádu stovek milionů korun.“ Podle něj se každý advokát oprávněně domnívá, že pokud bude poctivě pracovat, měl by dosáhnout na srovnatelnou odměnu jako stejně kvalifikovaný profesionál v jiné části justice. „Pokud tomu tak není, nebude vidět důvod v advokacii působit a půjde do justice,“ myslí si Němec.
Advokáti ex offo podle slov obou diskutérů zdaleka nejsou jediným ohroženým druhem. Podobně na tom jsou soudní tlumočníci a znalci, jichž se na menších soudech v regionech absolutně nedostává, což výrazně protahuje řízení.
„Soudní znalci jsou krásným příkladem toho, jak katastrofální důsledky může mít nedostatečně promyšlený zásah. Poslední úprava provedená minulou vládou vedla k tomu, že znalci opravdu nejsou. Znalecké ústavy přišly o svá oprávnění a udržet znaleckou licenci se stalo velice složitým,“ kritizuje Němec nekompetentní intervenci politiků.
Nákladná úspora
Konsolidační balíček přináší i změnu ve věci vymáhání justičních pohledávek, které by mělo být přeneseno na celní správu. Vávra toto řešení dlouhodobě podporuje, nicméně jak se opakovaně ukázalo, „náklady na přenesení těch pohledávek vycházejí násobně vyšší, než je současná cena, kterou my za to vynakládáme, protože platy u celní správy jsou vyšší než platy odborníků u soudu a také na tom mělo pracovat více lidí. Od tohoto plánu tak ustoupily již tři předchozí vlády, protože se jim zdál strašně drahý,“ vysvětluje Vávra.
Proč je tedy tento krok, který zvýší výdaje státu, součástí úsporného balíčku? „Vláda do balíčku nedá náklady a vydává to za úsporný krok. Obávám se, že to úsporný krok není, protože jsem se nikde nedočetl, že by celní správa odložila standardy, které právem požaduje, aby to mohla dělat dobře,“ říká Vávra.
Oba diskutující se pak shodují, že možným řešením této věci je i outsourcing s využitím soukromého sektoru, podobně jako tomu bylo se vstupem soudních exekutorů do systému vymáhání práva.
Hromadné žaloby jsou tu
Český právní systém bude muset dříve či později přijmout v nějaké podobě úpravu hromadných žalob, protože přijetí tohoto předpisu vyplývá z evropských směrnic. O podobě úpravy zatím jasno není. Podle Němce jde o instrument, který může být velice užitečný, zároveň ale platí, že může být jak dobrým sluhou, tak zlým pánem. Proto by se zasazoval, aby při přijímání úpravy byl důraz kladen na pojistky, „které zajistí, že systém nebude zneužíván k podávání šikanózních návrhů, konkurenčnímu boji či k vytvoření ne zcela legitimního nového odvětví ekonomiky, na němž bude někdo vydělávat.“
Dodává, že aktuální podoba vládního návrhu předloženého do legislativního procesu na rozdíl od předchozích verzí tyto požadavky splňuje. To však neznamená, že ve stejné podobě návrh z legislativního procesu také vyjde. „Je to velké politické téma a velké téma pro celou řadu organizací, které v budoucnu hodlají ten nástroj využívat,“ dodává s mírnou skepsí předseda ČAK.
Z pohledu Vávry je důležité, jak dopadne prvních několik sporů. „Jak se povedou, jak budou připravené a jak budou připraveni samotní soudci.“ Na soudcích podle něj bude, aby hledali rozumné procesní prostředí. „Nakonec to budou Nejvyšší soud a Ústavní soud, které případně udělají definitivní tečku. Nelze z nich ale udělat dalšího legislativce. Podstatné je, aby soudy prvního a druhé stupně k té novince přistupovaly racionálně,“ uzavírá šéf Soudcovské unie.
Kdy dojde v Česku na velké audity soudů, které mohou výrazně zefektivnit jejich fungování? Jak vypadá komunikace České advokátní komory a Soudcovské unie s ministerstvem spravedlnosti? A kolik soudců aktuálně v Česku chybí? I na tyto otázky odpovídají účastníci podcastu Právo & byznys.
