V Česku finišuje novela zákoníku práce a mediální prostor plní spekulace. Máme se připravit na velké změny, či jen na drobné úpravy? A co dalšího mohou evropské protektivní tendence do pracovního práva přinést? Pozvání do nového dílu podcastu Právo & Byznys přijali Petr Hůrka z Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně a Jaroslav Škubal, partner advokátní kanceláře PRK Partners.
Novelizace zákoníku práce patří k evergreenům české veřejné debaty. Když už se k ní konečně schyluje (návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně), je přirozené, že zaměstnanci a zaměstnavatelé mají jisté obavy, jak velké změny novela přinese. Experti, pro něž je legislativa denním chlebem, však velké otřesy nepředpokládají.
„Myslím, že zásadní změny novela nepřinese. Novinkami jsou větší míra ochrany zaměstnance či možnost digitalizovat právní jednání. Možná se trochu bude smrákat nad dohodami o pracích mimo pracovní poměr, ale myslím, že to půjde a že praxe se s tím vyrovná,“ rozptyluje na úvod obavy Hůrka. Také Škubal je toho názoru, že revolučních změn se obávat netřeba.
Jenže legislativní proces stále není u konce a vzhledem k vyhlášené kreativitě tuzemských poslanců s jejich pozměňovacími návrhy vzniká další prostor pro obavy. „Téma zákoníku práce je hodně politické a myslím si, že každý z poslanců má takové nutkání nebo touhu, a někdy oprávněnou, nějaký ten paragraf zlepšit. Pak novela bobtná a bobtná, až nakonec ztratí podporu všech,“ je si vědom Škubal, ale dodává, že aktuálně nemá konkrétní informace o připravovaných pozměňovacích návrzích. Jako svého druhu kuriozitu pak dodává, že na ministerstvu práce a sociálních věcí již začínají práce na další novele, proto by se zasazoval, aby si poslanci svou kreativitu nechali až na další verzi a tu stávající rychle schválili.
Proč se již pracuje na další novele, když tato ještě ani nevstoupila v platnost? Podle Hůrky je jednou z motivací transpozice evropské minimální mzdy se zákonným valorizačním mechanizmem, díky němuž by odpadla každoroční debata sociálních partnerů o budoucí výši minimální mzdy. „Dalším důvodem je řešení plurality odborů, tedy situace, kdy vznikne druhá odborová organizace, a pokud se nedomluví na společném postupu, může nastat patová situace v kolektivním vyjednávání, která může vést až k zániku sociálního dialogu,“ vysvětluje Hůrka s tím, že v této věci si Česko nese roky legislativní dluh.
Jak konkrétně se novela dotkne takzvaných „dohodářů“? Kromě jiného hosté ve studiu zmiňují téma dovolených, které se pro zaměstnavatele stane závaznějším, než tomu bylo dosud. Podle Škubala je nejpravděpodobnějším scénářem, že nárok na dovolenou u vztahu upraveného DPP vznikne, ale jelikož je taková dohoda typicky uzavřena na jeden rok, bude po skončení vztahu dovolená zaměstnavatelem proplacena. U DPČ to podle obou panelistů bude složitější, neboť zaměstnavatel i „dohodář“ budou muset více počítat a s nárokem na dovolenou dopředu kalkulovat.
Škubal vítá, že novela postihne fenomén posledních let – práci z domova. „Z pohledu zaměstnavatelů je ta poslední verze novely optimální, takže tady se čekání na novelu vyplatilo,“ nachází na zdlouhavém legislativním procesu pozitiva. Home office je oblast, která se v průběhu covidových lockdownů do značné míry rozvinula bez konkrétního legislativního rámce. Předchozí podoby aktuální novely se tuto oblast snažily spíše sešněrovat, ale nynější verze ponechává zaměstnavatelům větší volnost. „Jen si zaměstnavatelé nesmějí stěžovat, že se nemají o co opřít. Je to prostě na nich,“ říká Hůrka s tím, že právě období koronavirové pandemie ukázalo, že to zaměstnavatelé zvládají. Škubal dodává, že i zde bylo motivací dosažení souladu s evropskou legislativou, v níž je zakotveno právo rodičů žádat za určitých podmínek o práci na dálku.
Home office je podle Škubala specifickou problematikou, kde platí – co zaměstnanec, to názor. A podobné je to i se zaměstnavateli. „Ve své praxi jsem zažil několik případů, kdy jsem byl v šoku, že zaměstnavatelé nemají vůbec kontrolu nad zaměstnanci a různě s nimi na dálku bojují. Takže pokud jde o nějaký nárokovaný home office, tam bych byl opatrný,“ říká partner PRK Partners.
A co nás v pracovním právu může čekat v budoucnu? Z hlediska aktuálních trendů Hůrka sleduje v Evropě spíše protektivní tendence, neboť flexibilita pracovního práva v zemích EU je již tradičně dána blízkostí k právu občanskému. Jedním z takových trendů je „právo odpojit se“, to znamená garanci, že po skončení pracovní doby a odchodu z pracoviště již zaměstnanec nebude ze strany zaměstnavatele jakkoli kontaktován. „Řeší se to v řadě zemí a já se obávám, že se to bude řešit i u nás a podle mého to nebude ku prospěchu pracovního práva ani vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec. Ale třeba se pletu,“ uzavírá Hůrka.
Co se stane, pokud zaměstnavatel nařídí home office, ale zaměstnanec nemá možnost práci z domova vykonávat? Kde zůstává v novelizovaném zákoně „šedá zóna“? A můžeme se těšit, že pracovní právo bude konečně více odpovídat situaci na pracovním trhu?
