Technologické inovace jsou i ve světě financí jedním z nejzásadnějších témat. Jak se je daří zavádět v jedné z největších bank na trhu? Nakolik rozvoji brání regulace? A jak daleko jsou Češi s osvojením bankovní identity? Pozvání do studia INFO.cz k natáčení dalšího dílu podcastové série Právo & Byznys přijali členka představenstva ČSOB Michaela Bauer a associate partner advokátní kanceláře PRK Partners Tomáš Bureš.
„Kdybychom přesně věděli, jak bude vypadat budoucnost, připravovalo by se nám na ni lépe,“ říká v úvodu podcastu Právo & Byznys Michaela Bauer, která má v ČSOB na starosti technologie, inovace, umělou inteligenci a digitalizaci a jejím úkolem je právě „připravit banku na budoucnost“. Postupuje proto podle kréda „nejlepší budoucnost je ta, kterou si sami vytvoříme“. Konkrétně to v ČSOB znamená kombinaci různých trendů s tím, že „na některé sází banka více, na jiné méně“.
Regulační brzda
Speciálně v bankovnictví je však zavádění novinek úzce spjato s přísně stanovenými regulačními mantinely. Jak připouští partner PRK Partners Tomáš Bureš, regulace je tolik, že není vždy snadné se v ní zorientovat. „Regulace přichází ze strany ČNB, ze strany Evropské unie, z parlamentu, takže často je složité se v ní vyznat pro banky i pro nás, specialisty právníky,“ říká advokát, přičemž dodává, že někdy je regulace příliš a působí jako brzda inovací.
Jako brzda inovací však nemusí působit jen existující legislativa, ale i ta absentující. To platí obzvlášť u technologií, pro něž je charakteristický překotný vývoj, s nímž regulátoři nejsou schopni držet krok. „Ve společnosti je velký hype kolem umělé inteligence. My teď vyhodnocujeme, co z této oblasti nad rámec toho, co již používáme, nás může posunout dál. Jenže regulace nestíhá, a pokud bychom něco chtěli třeba do dvou let implementovat, nevíme, zda již nebudou platit nějaké nové rámce. Proto se raději než na dílčí technologie díváme na celkový kontext dané inovace,“ vysvětluje přístup ČSOB Bauer.
Na druhou stranu však také uvádí, že v bance nesedí se založenýma rukama a nečekají na regulaci, nýbrž vychází z historické zkušenosti, že legislativní novinky z EU v naprosté většině dříve či později zdomácní také v ČR. Banky podle Bauer vychází i z konzervativní tradice svého segmentu coby oboru založeného na důvěře, kde divoké, neozkoušené experimenty nemají své místo.
Na půdě EU se chystá nová regulace v oblasti umělé inteligence. Je ale vůbec tolik regulace potřeba, když trh prokazuje jistou schopnost autoregulace? „Umělá inteligence nebo některé její systémy jsou spojeny s určitými riziky, která chce Evropa eliminovat, případně chce hájit základní zájmy, například v otázce ochrany uživatelů jednotlivých systémů, kritické infrastruktury, diskriminace či transparentnosti těch systémů. Je to celá řada zájmů, a proto přichází nová regulace, jejíž finální návrh by měl být hotov ke konci tohoto roku,“ líčí Bureš.
Z pohledu Bauer je tento konkrétní návrh alespoň v současné podobě do jisté míry pouze rozpracováním a konkretizací stávajících mantinelů vztažených na oblast umělé inteligence. „My již dnes musíme být do velké míry transparentní. Třeba při poskytování úvěrů. Takže my se v tomto stejně nemůžeme spolehnout na stroj, který by na základě samoučení zcela netransparentně a bez supervize něco vyhodnotil. V zásadě tedy jedeme podle principů, které tady již byly. Vezměme třeba ChatGPT. Dnes se říká, že kdo zaměstnancům nepovolí jeho používání, je zpátečnický. Ale nevím, jestli by se jim líbilo, že to, co se stroj naučil na základě jejich konkrétních dat, se vynoří v jiné souvislosti někde jinde. My jako banka si něco takového nemůžeme dovolit,“ vysvětluje Bauer s tím, že v ČSOB například ctí princip GDPR bez ohledu na to, s jakou technologií se zrovna pracuje.
Zodpovědnost především
Že obezřetnost by měla být pravidlem číslo jedna nejen v bankovnictví, ale i advokacii, dokládá Tomáš Bureš příběhem amerického advokáta, který vložil až příliš důvěry právě do ChatGPT. „Advokát si nechal tímto systémem napsat žalobu, chat si vymyslel dokonce několik judikátů, kterými tu žalobu podpořil, a během procesu se na to přišlo. Danému advokátovi nyní hrozí, že přijde o licenci, a samozřejmě i to, že bude hradit škodu vůči svému klientovi,“ popisuje tragikomickou událost.
Ačkoli ChatGPT má podle slov Bauer v ČSOB zatím dveře zavřené, neznamená to, že by celá oblast jazykových modelů zůstávala stranou zájmu bankovních manažerů. „V rámci skupiny KBC velice aktivně pracujeme na tom, aby tyto nástroje mohli naši zaměstnanci tam, kde to je možné, efektivně využívat. Aby byrokratické, administrativní úkony nezabíraly dlouhé minuty času, když jsou na to dobré tyto nástroje. Je ale třeba ošetřit, jak Microsoft a další firmy, které tyto systémy vyvíjejí, s těmi získanými daty nakládají, protože jsme nakonec vždy zodpovědní našim klientům,“ říká Bauer.
Otázka odpovědnosti za použití systémů umělé inteligence se podle Bureše řeší již delší dobu. „Řeší se, kdo by za ni měl být odpovědný, zda výrobce systému, ten kdo jej uvede na trh, nebo ten, kdo jej provozuje. V bankovním sektoru je to ale v zásadě dané – vůči regulátorovi i klientům odpovídá banka,“ myslí si Bureš. Platí to však jen o tradičních kamenných institucích, nebo se to vztahuje i na fin-tech startupy, které se hlásí k finančnictví, ale tradiční porce regulace a odpovědnosti už pro ně tolik atraktivní není? „To se zatím formuje, ale jestli ten subjekt chce oslovovat trh podobným způsobem jako banka, tak ty principy budou fungovat podobně,“ komentuje Bureš.
Úspěšná bankovní identita
Trochu netradiční inovací, která nepřišla zvenku, ale spíše zevnitř bankovnictví, je Bank ID, neboli metoda digitálního ověření totožnosti, která vznikala mimo jiné i za společného úsilí tuzemských bankovních domů. Význam, který to pro bankovní segment mělo, je podle Bauer obrovský. „Bankovní identitu má šest milionů lidí, z toho polovina ji aktivně použije pětkrát do roka a vysoké procento z nich ji používá i vůči státní správě, část vůči komerční. Přibývá také partnerů z komerční sféry, kteří už umožňují její využití na svých webovkách. Na to, jak nová ta věc je, je velmi úspěšná,“ vypočítává Bauer.
Letos na podzim navíc ČSOB Hypoteční banka spolu s Moneta Money Bank podle Bauer chystají spuštění takzvaného zaručeného podpisu na bázi Bank ID, „což vám v praxi umožní vyřídit celou hypotéku online“.
Jak běžné je v Česku uzavírání elektronických transakcí? Čím je bankovnictví zajímavé pro nastupující generaci? A jak Bank ID souvisí s otevírací dobou obchodů s potravinami na českém venkově? I na tyto otázky hledejte odpovědi v podcastu Právo & Byznys.
