„Současné AI systémy nám umožňují nejen získat lepší odpovědi, ale také klást lepší otázky,“ říká v dalším dílu podcastové série Právo & Byznys generální ředitelka Microsoft Česká republika a Slovensko Violeta Luca. Svět práva v debatě na téma umělá inteligence zastupoval partner advokátní kanceláře PRK Partners Daniel Rosický, který již nyní pozoruje přínos hyper-automatizovaných systémů v back office advokátní kanceláře.
Jak hosté podcastu vnímají termín „umělá inteligence“? Co si pod ním představují? Podle topmanažerky nastává po zhruba sedmi dekádách snah o strojovou simulaci lidské inteligence průlom směrem ke generativní AI. „Ta nám pomáhá rozšiřovat naše schopnosti a být rychlejší, efektivnější i kreativnější.“ Umělá inteligence se tak podle ní stává asistentem na našich životních poutích.
Z pohledu Rosického coby advokáta je složité rozlišit, kde končí pokročilá automatizace, kterou právníci využívají řadu desetiletí, a kde začíná umělá inteligence. Většina právnických firem má front office, tedy místo kontaktu s klienty, a back office, která představuje nástroje a úkony, jež firma využívá, aby byla úspěšná ve front office. „Myslím, že je zřejmé, že AI neboli hyper-automatizace nám může hodně pomoci právě v back office funkcích, ať už půjde o výzkum, přípravu smluv a podobně, ale nevím, do jaké míry nám pomůže ve front office funkcích. Jednání s klienty a jejich zastupování jsou zatím spíše lidské funkce,“ myslí si Rosický. Dodává, že v back office se již řada systémů s prvky AI úspěšně využívá.
Kdo se bude učit?
V posledních měsících jsme svědky obrovského „hypu“ kolem jazykových modelů, jako je ChatGPT. Tento nástroj a jemu podobné vnímá Violeta Luca jednoznačně pozitivně – jako příležitost získat nejen lepší odpovědi, ale také klást lepší otázky. „Pomáhá nám shrnout složitá data a komplexní informace, generovat potřebný typ obsahu, urychlit procesy rozhodování. Může pomoci se i sémantikou vyhledávání a podobně. Svým způsobem dnes máme v AI nástroj, díky němuž můžeme splácet to, čemu říkám digitální dluh,“ vysvětluje Luca. Tím myslí přetlak e-mailů, chatů a dalších komunikačních kanálů a zdrojů informací, které potřebujeme zpracovat. Pokud to za nás učiní stroje, získáme zpět čas, který můžeme využít efektivněji.
Podobně vidí přínosy i Rosický. Nové nástroje mohou převzít rešeršní práce, které dosud vykonávali koncipienti či jiné juniorní pozice. „Udělají to rychleji a asi i lépe,“ říká advokát. Zároveň ale upozorňuje na nové problémy. „Jak si vybudujete důvěru k počítači? Dnes už víme, že i ChatGPT lže. Budeme moci AI vnutit etická pravidla? A je každá AI stejná? My jsme těmi, kdo AI učí. My klademe otázky, dáváme podněty. A právníka dělá dobrým to, že ví, co on vlastně neví,“ dodává. „Takže by měl vědět, jaké otázky klást. Jako zkušený právník mohu dnes tyto otázky chatovacímu robotu položit. Ale můžu to udělat jen proto, že jsem dělal 30 let výzkum. Jak mám naučit mladého právníka, aby věděl, jaké otázky má klást, když nedělá hrubou práci a jen žádá AI, aby to udělala za něj?“ klade důležité otázky Rosický. Nové nástroje proto považuje za fantastické pro stávající generaci, z hlediska výchovy budoucích generací právníků je však v optimismu zdrženlivý.
Inovace = odpovědnost
Při pohledu z širší perspektivy na přínosy technologického pokroku pro lidstvo Luca zmiňuje, že od vynálezu knihtisku do začátku 20. století rostl HDP zhruba tempem 40 procent za 100 let. V posledním století se ale zvětšil dvacetkrát. „Vynálezy vždy přinesou narušení stávajícího řádu, ale pozitivní dopad je mnohem větší. Microsoft se na cestu vývoje umělé inteligence dal už před lety, principy AI jsme sestavili před šesti lety a již dlouho víme, že chceme být u jejího dynamického nástupu,“ říká Luca.
Tak jako každé auto má kromě motoru také brzdy, potřebuje i umělá inteligence regulaci. „Proto Microsoft sestavil soubor zásad, abychom se ujistili, že tvoříme zodpovědně. Také jsme se v americkém Kongresu zavázali k regulaci AI, protože víme, že ještě neznáme všechny odpovědi. V naší společnosti se 350 odborníků zabývá etikou AI,“ přibližuje manažerka.
Umělá inteligence se podle šéfky českého a slovenského Microsoftu bude rychle zlepšovat a časem ji budeme brát jako elektřinu či internet. Otázka tedy podle ní nezní, zda ano, či ne, ale jak. A těch „jak“ je celá řada. „Jak ji integrovat ve vzdělávání, jak v podnikání a dalších oborech, jak v profesním a jak v osobním životě?“ vypočítává Luca.
Regulaci umělé inteligence považuje za zásadní téma také Rosický. Jak uvádí, advokáti jsou zodpovědní za výsledky své práce. Pro případ, že by se mýlili, jsou pojištění. Se vstupem AI do tohoto segmentu vznikají otázky kolem odpovědnosti. „Je možné žalovat umělou inteligenci, když dodá chybný podnět? Nebo softwarovou firmu, která napsala kód? Kdy bude možné říci, že naším obhájcem bude AI?“ pokládá další várku otázek partner PRK Partners.
Violeta Luca jeho podněty považuje za zásadní. Podle ní jsou odpovědní vždy lidé, kteří jsou poslední instancí a je na nich, aby výstupy AI kriticky zhodnotili. „Je důležité, abychom si zachovali takovou část autonomie, abychom byli schopní dojít k správným výsledkům i tehdy, když nástroje AI nebudou fungovat. Jakmile budeme příliš pohodlní nebo líní, vystavíme se riziku,“ říká Luca. Rosický k tomu dodává, že řešíme táž dilemata, jimiž se před 50 lety zabývala dobrá sci-fi. Tento podcast je podle nich v nadsázce tak lekcí historie v reálném čase.
Co vlastně znamená zkratka GPT a jak jí rozumí ředitelka Microsoftu? Lže umělá inteligence, nebo se „jen“ mýlí? A co by měla dělat nastupující generace, kterou čeká život ve světě využívajícím naplno možnosti umělé inteligence? Více v podcastu Právo & Byznys.
