Nový stavební zákon přinesl mnoho změn, jednou z výrazných je vznik nového Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). Jeho ředitel Martin Kozák a advokátka PRK Partners Kristýna Faltýnková byli hosty dalšího dílu podcastu Právo & Byznys, v němž se rozebíraly především úloha a zrod nového úřadu i další souvislosti.
Tým specialistů na jednom místě
Dálnice, všechny typy drah, civilní letecké stavby a související infrastruktura, jaderné elektrárny, další elektrárny s kapacitou nad 100 megawattů, velké strategické průmyslové parky či stavby související s ukládáním radioaktivního odpadu. To vše spadá do působnosti nově ustaveného úřadu, který funguje od 1. ledna letošního roku.
Takové stavby ale dosud v Česku rostly i bez DESÚ. Proč bylo tedy třeba jej zřídit? Podle Martina Kozáka hrál v původním znění nového stavebního zákona významnou roli tehdejší specializovaný a odvolací stavební úřad, který se měl stát jakýmsi superstavebním úřadem, jenž bude posuzovat ty nejvýznamnější dopravní, energetické a další stavby.
„Působnost měl mít poněkud širší, ale dopravní a energetické stavby byly to hlavní. Tento úřad měl převzít úlohu dosavadních speciálních stavebních úřadů na Drážním úřadu a Úřadu civilního letectví na ministerstvu průmyslu a dalších. Na základě dalších novelizací pak vznikl Dopravní a energetický stavební úřad, protože ministerstva průmyslu a dopravy si chtěla zachovat svou dosavadní roli v této oblasti. Jsou tedy jeho nadřízeným orgánem,“ líčí zákruty legislativního procesu Kozák.
Z pohledu Kristýny Faltýnkové je důvodem vzniku nového úřadu fakt, že velká novela nového stavebního zákona decentralizuje státní stavební správu a stavební úřady vrací na úroveň obcí. „Jelikož ale některé velké stavby, jako třeba liniové, jdou nejen přes obce, ale i okresy a kraje, myslím, že obecní stavební úřady byly moc rády, že tuto materii někdo vezme za ně,“ naznačuje Faltýnková. Také podle Kozáka jde v případě těchto staveb o natolik složitou agendu, že dává smysl vytvořit tým specialistů, kteří se jí budou naplno věnovat.
Tato změna podle advokátky zabrání dosavadnímu rozdělování staveb tak, že část schvaloval malý stavební úřad v obci, část úřad na obci s rozšířenou působností, část řešily například vodoprávní úřady, další část silniční úřady. „Stavebník by pak svůj jeden projekt řešil na řadě úřadů. Takto jej bude řešit na jediném,“ poukazuje na výhody nového řešení Faltýnková.
Podle Kozáka jde o logický krok i z toho důvodu, že pokud řízení o umístění stavby vyšlo na lokální stavební úřad s několika zaměstnanci, mohlo docházet ke zpoždění miliardových projektů třeba jen z toho důvodu, že jeden zaměstnanec onemocněl a nikdo další s adekvátní kompetencí nebyl k dispozici.
Jedna věc je záměr, druhá věc kvalita realizace. V tomto případě tedy nové legislativy. Je nová úprava tím nejlepším možným, co mohli zákonodárci schválit? Faltýnková si myslí, že odpověď budeme znát až poté, co se v rámci nových mantinelů bude řešit konkrétní projekt. Vítá, že je zřejmé, co do působnosti nového úřadu spadá, přičemž poukazuje na pro někoho možná překvapivý fakt, že jsou to i obnovitelné zdroje energie, které byly do výčtu přidány na poslední chvíli.
Majitelé rodinných domů s plánem umístit na střechu pár fotovoltaických panelů se však nemusí znepokojovat. Do kompetence úřadu jsou zařazeny „výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření“ s výkonem nad 5 megawattů, což jsou větší solární parky. Do působnosti ale spadá v podstatě každý větrník. Limity i působnost úřadu obecně jsou podle Kristýny Faltýnkové vymezeny správně. Za úvahu by však podle ní stálo, zda by specializovaný úřad neměly mít třeba i velké developerské projekty.
Sběr dat místo digitalizace
Do působnosti DESÚ bude dále patřit ještě vyvlastňování a dozor. Celou agendu má obstarat 108 lidí, což je počet systematizovaných míst na úřadě, přičemž všechna zatím nejsou obsazena. I kvůli tomu je podle Kozáka zatím přebírání agendy pozvolné a ještě nebylo zcela dokončeno. Ne vše jde podle něj hladce, ale potenciál zrychlení povolovacího řízení vidí značný. „Motivem a logikou celého nového stavebního zákona a všech těchto změn je digitalizace,“ vysvětluje Kozák.
Digitalizace je kouzelným slovem provázejícím celý dlouhodobý proces zrodu nového stavebního zákona, který s ní počítá již od letošního července. Faltýnková však neskrývá v souvislosti s tímto datem jistou skepsi. „Již dříve jsem naznačila, že v digitalizaci zatím úplně nevěřím, a podle toho, jak se to zatím vyvíjí, v ni určitě nevěřím k 1. červenci. To, co se chystá, určitě pomůže v tom, že bude více informací o důvodech, proč povolovací řízení trvá tak dlouho a které typy staveb to způsobují, ale to je jen sběr dat, nikoli digitalizace stavebního řízení,“ říká Faltýnková.
Jakou konkrétní pomoc si ředitel DESÚ Kozák slibuje od budoucí digitalizace stavebního řízení? Jak vypadala dosavadní praxe? A kdy bude spuštěn Portál stavebníka a k čemu bude sloužit? I to se dozvíte v podcastu Právo & Byznys.
