Je účelnější budovat vlastní firemní právní týmy, nebo se spolehnout na externí služby? Jaká právní témata nyní nejvíce hýbou oblastí financí? A jaká rizika jsou spojena s institutem hromadných žalob nebo preventivní restrukturalizací? Nejen o tom přišly do dalšího dílu podcastové série Právo & Byznys diskutovat advokátka Lucie Vorlová z advokátní kanceláře PRK Partners a členka představenstva Trinity Bank Veronika Huml Válová.
Veronika Huml Válová v Trinity Bank začínala na pozici klasického inhouse právníka, a když se vedení banky usneslo, že do právního oddělení začne lákat další kvalitní kádry, ukázalo se, že to vůbec nebude snadné.
„Zvykli jsme si na super servis od externích advokátních kanceláří, které se specializují na banking a finance, a stejně kvalitní lidi jsme chtěli mít, ale nebyli jsme schopni je nalákat. Ti nejlepší a nejambicióznější zůstávají v advokátních kancelářích,“ myslí si.
Proto se banka rozhodla vrátit k outsourcingu s tím, že využívá služeb advokátní kanceláře EXCELIA Legal, kam zároveň zamířili právníci z bankovního inhouse právního týmu.
Inhouse vs. outsourcing
Zatímco před několika lety bylo standardem, že se téměř veškerá firemní právní agenda outsourcovala, dnes to tak jednoznačné není a například banky si některé věci řeší samy. Podle Lucie Vorlové pro to mohou existovat dobré důvody.
„Chápu, že v oblasti compliance nemusí být outsourcing z různých důvodů efektivní. Ale pořád vidím velkou roli externích advokátních kanceláří například u úvěrových transakcí. Třeba čeští dlužníci se zahraničními matkami musí v případě zástavy akcií firmy spolupracovat se zahraničními právními kancelářemi a tam si myslím, že jsme velmi efektivní,“ říká Vorlová.
Z pohledu Huml Válové by inhouse oddělení měla pečovat o tu část agendy, která se týká citlivějších věcí. „Služby naší externí kanceláře vnímám stejně, jako by to bylo inhouse. My jsme jejím dvorním klientem, takže mají na starosti provoz, tedy to, co by mělo zůstat uvnitř. Nemá však smysl budovat si expertízu na specifické oblasti, když je snadné obrátit se na jinou kancelář, která si takovou specializaci pěstuje,“ vysvětluje s tím, že Trinity Bank například takovou externí právní pomoc využila při loňském nákupu budovy Komerční banky v ulici Na Příkopě, kam také přemisťuje své sídlo.
Dobrý krok, ale resty zůstávají
Aktuálně odvětvím financí hýbe několik právních témat, z nichž jedno jsou preventivní restrukturalizace. Toto opatření umožňuje nový zákon účinný od loňského září a pomáhá firmám řešit finanční obtíže bezpečným způsobem. Téma je to aktuální i proto, že je právě ve hře v souvislosti s problémy zmítanou hutí Liberty Ostrava.
„Je to čerstvé, těch případů zatím moc není, ale je to zajímavé i z pohledu vymáhání bankovních úvěrů, protože je to příležitost, jak zachovat provoz dlužníka ve spolupráci s věřiteli, takže pokud je tam důvěra, je to dobrý nástroj,“ vysvětluje Vorlová.
Zároveň dodává, že teprve čas ukáže, nakolik budou banky umět s touto novinkou pracovat. Nicméně aktuální složitá ekonomická situace může takové příležitosti snadno vytvořit. „Jsou segmenty, kterým se teď zrovna moc nedaří, třeba stavebnictví. Nejprve ale na řadu přicházejí mírnější opatření. Banky za námi chodí s tím, že se rozvolňují finanční ukazatele výměnou třeba za nějaké dodatečné zajištění, což není tak bolestivé, a je dobré, když dlužník ví, že mu banka a případně i další velcí věřitelé počkají,“ vysvětluje advokátka PRK Partners.
Její partnerka v diskuzi Huml Válová na této nové úpravě oceňuje, že umožňuje řešení problémů dlužníka dříve, než začne boj o kořist. „Insolvence a další režimy vymáhání pohledávek jsou v podstatě boj. Dlužníci nespolupracují a řešení se hledá těžko. Naopak tato novinka klade důraz na zachování provozu podniku, což je přínosné pro všechny,“ vítá novou úpravu, byť i v té dosavadní byl tým Trinity Bank, který má na starosti nevýkonné pohledávky, dle jejích slov velmi úspěšný.
Přestože nová legislativa nabyla účinnost takřka před půlrokem, stát má ještě v souvislosti s preventivními restrukturalizacemi jisté resty. „Zůstává tady velká spousta neznámých. Dosud například nevznikl rejstřík, který má spravovat ministerstvo spravedlnosti a mají v něm být zveřejňovány dokumenty k preventivním restrukturalizacím. Nebyla přijata prováděcí vyhláška a zatím ani moc nevíme, jak to budou vykládat soudy. Rizikem je moratorium, které může být na dlužníka uvaleno bez vědomí věřitelů, otázky jsou také kolem ustanovování restrukturalizačního správce,“ upozorňuje Vorlová.
Ochrana i pro banky
Říká se, že za každou regulací je dobrá myšlenka, ale realizace tomu často nedostojí. Jak to bude u hromadných žalob? Vorlová je v této věci „bytostnou optimistkou“. Návrh zákona podle ní správně počítá s tím, že mezi žalující jsou zahrnuti pouze ti spotřebitelé, kteří se aktivně přihlásí. „Uvidíme, jak bude fungovat koncept, že spotřebitelé jsou zastupováni spotřebitelskými organizacemi. Tam bude těžké najít vyvážené řešení, protože si umím představit, že se hromadné žaloby mohou stát velmi ošklivou součástí konkurenčního boje,“ říká Vorlová s tím, že taková organizace bude pak různě prověřována, včetně jejího financování.
Na rozdíl od tématu preventivních restrukturalizací může být u hromadných žalob postavení bank různé. Pokud bude banka žalována, přináší jí nový institut podle Huml Válové jistou ochranu v tom, že si může předem kvantifikovat, jaké riziko z žaloby vzniká, kolik žalobců a s jakými nároky se přihlásilo. „Myslím však, že takové riziko je relativně nízké, protože reputace bank je velmi dobrá a dávají si hodně záležet, aby taková hrozba vůbec nenastala,“ uzavírá členka představenstva Trinity Bank.
Jak může právní podpora pomáhat rozvoji banky? Proč Trinity Bank dosud klientům nenabízela platební karty? A co všechno obnáší dostát všem regulacím, které upravují provoz bank? I to se dozvíte v nejnovější epizodě podcastu Právo & Byznys.
