Lidé v českých městech chtějí dostupné bydlení, kvalitní veřejná prostranství, kvalitní architekturu a dostupné služby. „Nic z toho ale státní správa nechrání a nezajímá ji to,“ říká v podcastu Právo & Byznys Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Problémy v oblasti územního plánování mají i podle advokáta Romana Pečenky z PRK Partners řešit přímo obce. „Samospráva je nejblíž lidem a kdo jiný by měl rozhodovat o tom, jak v obci bydlet, než tito lidé,“ říká.
Systém územního plánování a rozvoje je v Česku přežitý a vychází z osmdesátých let. „Jiné státy mají pochopení, že milionová metropole má jiné principy řešení a dynamiku než malá obec. A je nesmysl blokovat velké obce pravidly z těch menších a naopak. Nám opravdu chybí velikostní rozrůzněnost, akorát stát o to nestojí,“ říká v podcastu Právo & Byznys Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
„Měli bychom i přemýšlet, zda nenastal čas celý systém naší státní správy změnit a postavit na funkční úroveň. Pravidla v územním plánování by se měla zjednodušit,“ dodává Roman Pečenka, partner advokátní kanceláře PRK Partners. Změnu podle nich nepřinese ani nový stavební zákon. „Na samosprávu si jenom hrajeme. Celý systém je ve všech oblastech velmi centralizovaný. Nový stavební zákon centralizaci ještě posiluje,“ říká Roman Pečenka.
Nový stavební zákon schválený minulou sněmovnou má v plném rozsahu platit už od července 2023. Nová vláda ale chystá změny. Podle Romana Pečenky je nový stavební zákon koncipován na dvou stěžejních myšlenkách. „První je digitalizace stavebního řízení a druhá je spojení územního a stavebního řízení, což povede k urychlení povolovacích procesů. Digitalizace je stále nedokončená a chybí. Pokud se dokončí, tak se budeme moci bavit o revoluci,“ říká Roman Pečenka. Ani podle Ondřeje Boháče není nový stavební zákon zatím revoluční. „Všichni mluví jen o rychlosti povolování, ale my potřebujeme nejen rychlost, ale i kvalitu,“ říká s tím, že klíčovým problémem je nejprve oblast plánování. „Na základě dobrého plánu je rychlé povolování. Pokud má být tento zákon revolucí, tak je nutné dočistit nějaké sporné body. Dokud to nebude, nebude to mít efekt,“ dodává.
Podle Ondřeje Boháče mají všechna česká města problémy s územním plánováním. „Územní plán má být pracovním nástrojem samosprávy pro rozvoj obce, nikoliv blokací nebo překážkou. Nemůže být jeden stejný systém územního plánování pro obec, která má 200 obyvatel a pro obec, která má milion lidí,“ říká s tím, že by měl mít plánování pod kontrolou hlavně ten, který tomu nejvíce rozumí, tedy představitelé samosprávy. „Například v Dánsku mají pravidlo, že co jde řešit na lokální úrovni, tak se na lokální úrovni řešit musí. S tímto pravidlem souhlasím a měli bychom ho mít také. Stát pak má mít metodologickou, přezkumnou a kontrolní funkci,“ doplňuje Roman Pečenka s tím, že dobrý územní plán je takový, který je srozumitelný, jednoduchý a flexibilní.
Jak by měli být do rozvoje obce zapojeni developeři? A dokážeme se v oblasti stavebních předpisů vyrovnat světovým trendům? I to je tématem podcastu Právo & Byznys.
