Insolvence, oddlužení i exekuce jsou oblasti, kolem kterých je v odborné veřejnosti neustále živo. Jinak tomu není ani nyní, kdy se chystá novela insolvenčního zákona o zmírnění podmínek oddlužení fyzických osob a také nový zákon o preventivní restrukturalizaci. První z norem experty spíše rozděluje, druhou pak většinově vítají. Jaké změny mohou na dlužníky z řad fyzických osob i firem čekat? A proč se vůbec plánují zavést? V podcastu Právo & Byznys debatují Ondřej Zezulka z ministerstva spravedlnosti a Bohumil Havel z PRK Partners.
V minulém roce bylo podle předběžných dat analytické společnosti InsolCentrum podáno o 14 procent méně insolvenčních návrhů než v předchozím roce a zároveň nejméně od roku 2011. Oddlužení fyzických osob pak bylo povoleno 19 650 lidem, což je meziroční pokles o 16 procent a současně nejméně od roku 2013.
„Dobrá zpráva to ale moc není. Oddlužení slouží jako výstupní mechanismus pro lidi, kteří jsou v dluhové pasti nebo výrazně předluženi, tedy platebně neschopní. Současně vidíme, že se u povinných kumulují exekuce, tak to asi není šťastný stav,” říká v podcastu Právo & Byznys Ondřej Zezulka, vrchní ministerský rada odboru legislativního na Ministerstvu spravedlnosti, zástupce vrchního oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy.
Podle Bohumila Havla, který působí jako of counsel advokátní kanceláře PRK Partners, člen legislativní rady vlády a výzkumný pracovník Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, také neznamená pokles dobrou zprávu. „Vláda dostala mezi občany obrovské množství peněz tím, že v době covidu podporovala veřejnost. Možná je pokles v tomto stavu, jelikož lidé nepotřebují jít nutně do oddlužení – snížili výdaje, stát jim pomáhá. Je to ale nenormální stav,“ říká.
V legislativním procesu se současně chystají dvě výrazné novinky. První z nich je návrh insolvenční novely, která má zkrátit oddlužovací proces z pěti na tři roky. Řada expertů se s touto novelou ale neztotožňuje. „Pokud něco dlouhodobě funguje, a oddlužení funguje dobře a dlouhodobě, není na místě do toho zasahovat, v tomto případě už potřetí, ” říká Bohumil Havel.
Zkrácení doby oddlužení podle něj znamená snížení výtěžnosti, což negativně ovlivní věřitele a druhotně dopadne i na celou veřejnost. „Ten systém funguje od přijetí insolvenčního zákona a měl velmi vysokou výtěžnost, 56 procent, což je extrémní úspěch. Pak přišla první změna, která snížila výtěžnost na 30procent, což už je masivní zásah. Nyní má přijít další změna, která má podle predikcí pokračovat ve snižování výtěžnosti,“ popisuje s tím, že snižování výtěžnosti jde vždy na úkor věřitelů a soukromých osob.
Podle Ondřeje Zezulky je ale třeba pomoci zejména poctivým dlužníkům, kteří by se tak mohli ještě rychleji ekonomicky ozdravit. V podcastu Právo & Byznys se věnuje také neznalosti mezi dlužníky. Ta může vést k jejich nedostatečné motivaci k oddlužení. „Z výsledků průzkumů vychází, že to, co efektivně brání dlužníkům od procesu oddlužení, je fakt, že o tom fakticky nic neví. A představy mají spíše zkreslené. A tak i poctivý dlužník, který do procesu oddlužení vstoupil, nemá jistotu. To lidi velmi demotivuje,” objasňuje Ondřej Zezulka.
Bohumil Havel by naopak neznalost lidí nepodceňoval, jelikož podle něj mnohdy dobře vědí, jestli není spíše lepší exekuce, nebo jiná možnost vyvázání se z dluhů bez soudního procesu. Jak oba hosté dodávají, návrh je stále ve fázi příprav a je těžké odhadnout, zda a jak by mohl celým legislativním procesem projít.
Druhou výraznou změnou je nový zákon o preventivní restrukturalizaci. Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných finančních potíží, by mohli vyřešit své problémy právě tímto institutem a odvrátit tak úpadek. Počítá s tím návrh zákona, který na návrh ministerstva spravedlnosti schválila vláda. Neformální institut povede ke zkrácení ozdravného procesu dlužníků ve finančních obtížích. Mimosoudní formy restrukturalizace jsou v řadě zahraničních jurisdikcí obvyklé a užívané. Oproti insolvenčnímu řízení má soud v případě preventivních restrukturalizací „pouze” dozorující roli, kterou ve vybraných situacích vykonává prostřednictvím restrukturalizačního správce.
Jak Bohumil Havel, tak Ondřej Zezulka se shodují, že jde o nákladný proces, který bude vyžadovat právní i ekonomické poradce. „Je to náročné a vyžaduje to určitou expertízu. Nicméně tento zákon se snaží dávat dobré příklady, vysvětlovat a používat také přístupnější jazyk,” říká Zezulka. Podle Bohumila Havla se budou muset dlužníci připravit na jistou míru „otevření karet“, jinak také přiznání slabosti, což není vůči dlužníkovi příjemný krok, ale nutný pro věřitele, který by podnikatele v jeho restrukturalizačních plánech jinak nepodpořil.
Bylo milostné léto podle Bohumila Havla úspěšné? Kdo spadá do cílové skupiny, která potřebuje pomoc v podobě oddlužení? A je vhodné požádat o moratorium během procesu preventivní restrukturalizace? Na to odpovídají v podcastu Právo & Byznys Bohumil Havel a Ondřej Zezulka.
