Ačkoli oba vynikají jako obhájci v trestním právu, tvoří tato oblast jen zhruba čtvrtinu agendy stále relativně nového subjektu na tuzemské advokátní scéně – kanceláře Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři. Renomovaní právníci Tomáš Sokol a Lukáš Trojan v dalším dílu podcastové série Best Lawyers hovoří ve svém prvním společném rozhovoru o aktuální skladbě portfolia úspěšné právnické firmy, budoucím směřování nově vzniklé kanceláře i legislativních novinkách mířících na český právní trh.
S tržbami ve výši zhruba 160 milionů korun patří advokátní kancelář Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři mezi dvacítku největších právnických firem na českém trhu. Umístění v této „dobré společnosti“ oba společníci „nově spojené“ kanceláře vnímají jako příjemný bonus k výsledkům své práce, ale nepřeceňují to. Primární je pro ně spokojenost klienta. „Staré rčení, že klienta dělá klient, stále platí,“ upozorňuje Sokol na fakt, že „šuškanda“ neztratila nic ze své účinnosti. Podstatná je tedy podle něj dobrá reputace. Jak jí docílit? „V první řadě to musí být kvalita právní služby, a to kvalita se vším, co k tomu patří – tedy rychlost, vstřícnost, přátelskost, otevřené jednání s klientem i třeba jisté technické vybavení,“ vypočítává Sokol.
Kompletní trestní agenda
V rámci svého prvního společného rozhovoru se Tomáš Sokol a Lukáš Trojan věnují i tomu, jak náročné bylo spojit dva zavedené subjekty pod novou značku. U zvažovaných fúzí advokátních kanceláří bývá častým problémem konflikt zájmů spojovaných subjektů, ať už co se týče klientely, nebo oblastí advokacie. V tomto případě tomu tak ale nebylo. „Ač jsme měli typově velmi obdobnou agendu, konflikt jsme nezaznamenali. Proto naše spojení dávalo smysl. Rozšířili jsme portfolio jak v charakteru poskytovaných právních služeb, tak co do klientely,“ říká Trojan a dodává, že byť se oba hosté podcastu a přední osobnosti svých původních kanceláří profilovali v trestním právu, tvoří tato oblast čtvrtinu až třetinu agendy spojené entity. „A myslím, že ten podíl se časem bude mírně snižovat ve prospěch jiných typů právních služeb,“ předpovídá Trojan.
Tomáš Sokol k tomu poznamenává, že ani u původní kanceláře Brož, Sokol, Novák nebyla oblast trestního práva navzdory obecnému přesvědčení dominantní. „Bylo to tak 30 procent. Ale je to tím, že trestní kauzy jsou nejvíce sledované médii a veřejností, takže pak vzniká dojem, že ta kancelář nedělá nic jiného. Rozdíl mezi námi a kanceláří Trojan, Doleček a partneři byl v tom, že my jsme dělali víc fyzické osoby, zatímco oni korporáty,“ naznačuje Sokol jedno z míst synergie, tedy kompletaci portfolia z hlediska trestní agendy.
Inovace ano, ale...
Kde by měl být další prostor pro synergie? Podle Trojana byla jeho předchozí kancelář vedle kriminality bílých límečků silná rovněž v oblastech telekomunikací, fúzí a akvizic, litigace, arbitráží, nemovitostí či hospodářské soutěže. Síla kanceláře Brož, Sokol, Novák byla podle Sokola rovněž v litigacích a arbitrážích. „Ta agenda byla relativně podobná, jen s tím, že u nás obecně převažovala klientela tvořená z fyzických osob,“ přibližuje Sokol. Oba se shodují, že jim vyhovuje určité „punkové“ fungování kanceláře bez využívání analytických nástrojů a sofistikovaného modelování budoucího vývoje.
Když je ale řeč o budoucím vývoji a technologiích, debata se nemohla vyhnout ani tématu inovací v advokacii, včetně umělé inteligence. Trojan v ní vidí dobrého sluhu, ale špatného pána. „Je to fantastický nástroj, ale myslím, že ještě moc nevíme, jak s ním jako advokáti zacházet. Jak jsou chráněna data, informace, mlčenlivost? Jaká je spolehlivost? Vždyť víme, že umělá inteligence nám dokáže pomáhat s judikaturou až tak, že ji sama vytvoří – včetně spisové značky. To není téma příštích let ani měsíců. K tomu se musíme postavit a řešit to v řádu týdnů,“ říká Trojan. Sokol však na příkladu relativně banálního zavádění elektronických komunikačních platforem pro konzultace se zadrženými ve vazbě během covidové pandemie dokládá, že legislativní ošetření technologických inovací v advokacii je běh na velmi dlouhou trať.
Na hromadné žaloby se těšíme
Zjevně ne tak vzdáleným horizontem je další směřování kanceláře Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři. Ta se hodlá nadále soustředit na oblasti, v nichž je dosud silná a kde se může spolehnout na expertízu svých partnerů a týmu. „Kromě toho máme vytipované dva segmenty, které chceme relativně rychle okupovat. Těmi jsou zdravotnické právo a daňové právo. Nemohu být ale konkrétní, protože vedeme jednání o případné externí posile v této oblasti,“ nastiňuje plány Trojan.
Nejen „nová“ advokátní kancelář Tomáše Sokola a Lukáše Trojana, ale i její konkurence a celá právnická obec by se měla připravovat na nový fenomén, jímž je institut hromadných žalob. Sokol má k této věci dvojaký přístup. Na jednu stranu jej vidí skepticky. „V rámci České advokátní komory jsme k tomu dělali nejrůznější analýzy a z hlediska efektu, který to přinese, nevycházely moc dobře,“ říká. Na druhou stranu ale s jistou ironií připouští, že se na tuto novinku prosazovanou z Evropské unie těší. „Když to musí být, tak jsem na to docela zvědavý. Na příkladu žalob Volkswagenu jsme mohli sledovat, jak to dopadlo ve Spojených státech a jak ve zbytku světa. Takže je to zajímavý právní problém, těším se na to a nebojím se, že bychom to nezvládli. Ostatně máme s tím praktickou zkušenost, protože jsme zastupovali banky ve sporech o vrácení bankovních poplatků, což bylo obdobné,“ dodává nestor tuzemské advokacie.
Jak se daří sžívání právnických týmů v nově vzniklé kanceláři? Kdo je v ní nyní hlavním driverem? A doléhá na hosty podcastu ať negativně, či pozitivně fakt, že oba zároveň zasedají ve vedení České advokátní komory? I na to odpovídají Lukáš Trojan a Tomáš Sokol v dalším díle Best Lawyers.
