Platí i ve vedení advokátní kanceláře, že ve dvou se to lépe táhne? Vedoucí partneři pražské kanceláře Dentons Ladislav Smejkal a Jiří Stržínek si dosavadní spolupráci na sdíleném vedení pochvalují. „Naše rozhodnutí jsou společná,“ říkají v prvním díle třetí série podcastu Best Lawyers. V jaké specializaci aktuálně Dentons pociťují největší deficit? Co znamená export control a proč tato agenda získává rychle na významu?
Série rozhovorů s partnery elitních advokátních kanceláří na českém trhu pokračuje skutečně těžkou vahou. Výše tržeb přesahující 1,25 miliardy korun za rok 2022 řadí Dentons právě z hlediska obratu na první místo mezi tuzemskými advokátními kancelářemi.
Sami hosté podcastu připouštějí, že účetnictví Dentons není snadné komentovat, protože firemní struktura mezinárodní kanceláře zahrnuje 18 kanceláří v Evropě a také zvláštní evropský tým, jehož působení se propisuje do čísel pražské kanceláře, nicméně jasně deklarují, že podstatný je zisk, nikoli výše tržeb.
Smejkal a Stržínek se do svých současných pozic co-managing partnerů dostali na sklonku loňského roku, když převzali roli Petra Zákouckého. Sdílení role vedoucích partnerů vyplývá z faktu, že ve firmě narůstá množství práce i lidí a agenda je stále složitější. „V momentu, kdy se stanete managing partnerem, vaše klientská práce nejde stranou, naopak je pořád na prvním místě a k tomu máte navíc novou odpovědnost,“ říká Jiří Stržínek.
Podle Ladislava Smejkala je na tomto aranžmá výhodná možnost zastupitelnosti i proto, že každý má jinou specializaci. Zatímco v případě Smejkala jsou to litigace a trestní právo, Stržínek se soustředí na realitní transakce. Není to však tak, že by se směřování kanceláře odvíjelo od toho, kdo z nich zrovna „sedí v křesle“. Rozhodnutí jsou společná.
Rozvíjet a držet pozice
Navzdory tomu, že Dentons patří mezi největší právnické firmy na světě, strategie tuzemské pobočky zahrnuje i snahu zvýšit povědomí o značce nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Ne snad proto, že by v regionu nebyla úspěšná, ale proto, aby dosažené pozice udržela.
„V některých oblastech se nám daří posilovat a zlepšovat ranking, například v oblasti duševního vlastnictví,“ říká Smejkal. Jeho kolega dodává, že právě na hodnoceních z uplynulých let, jako je Legal 500, je patrný progres Dentons. „Před několika lety jsme byli hodnoceni v jedné či dvou praxích, dnes jsme prakticky ve všech, snad s výjimkou kapitálových trhů, kde nejsme tam, kde bychom chtěli být,“ dodává Stržínek.
Právě postupné zaplňování mezer v expertíze, i třeba s podporou nových talentů, je současnou strategií pražské kanceláře. Posilování v oblasti finančního práva je v souladu s trendem rostoucího významu wealth managementu, kdy se řada kanceláří věnuje správě jmění nebo podpoře při správě jmění bonitních klientů.
Smejkal zmiňuje i další trend, takzvaný export control, což je agenda postihující bezpečnost mezinárodních transakcí v čase různých sankčních režimů. Tato oblast podle něj velmi získává na významu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Indie i Uzbekistán
Prostor k prosazování nějakých zásadních, revolučních inovací ale obecně spíše není, protože rozhodování musí zapadat do rámce korporátní strategie. Zároveň je v plánu nadále navyšování obratu. „Cílíme hlavně na náročnější, větší věci. Prioritně na korporátní klienty, spíše než na B2C,“ naznačuje Smejkal.
Stržínek doplňuje, že jelikož řada českých podnikatelů expanduje do zahraničí, je cílem Dentons udržet si je v rámci své mezinárodní sítě a pokrývat jejich potřeby i v cizině. Tím mohou být transakční projekty, financování exportních projektů bankami v Africe či v Asii, kde Dentons před nedávnem otevřela nová zastoupení, konkrétně ve Vietnamu, na Filipínách a v Indii.
„I tady se nám již daří pracovat pro české firmy na signifikantních projektech, joint venture s indickými společnostmi, exportujeme ale třeba i do Uzbekistánu a profitují z toho hlavně naše týmy bankovní, fúzí a akvizic a energetiky,“ vysvětluje Stržínek.
Zatímco asijská expanze Dentons se vyvíjí slibně, firma paradoxně absentuje v některých evropských zemích, například Portugalsku, Švýcarsku nebo Rakousku. „Tam jistý deficit pociťujeme, protože spolupráce českých a rakouských podnikatelů je hojná, ale máme tam kvalitní kancelář, se kterou dlouhodobě spolupracujeme. Vždy je třeba vážit, zda stojí za to otevření kanceláře v konkrétní zemi, či nikoli. Na zásadních trzích, Francie, Itálie, Německo, Velká Británie jsme přítomni. Nelze říci, že jsme tam největší, ale jsme přítomni a jsme tam schopni nějaké transakce přinést i odtud,“ popisuje Stržínek.
Naopak velmi silná je kancelář ve střední Evropě, ovšem, jak zmíněno, s výjimkou Vídně. „Máme velkou kancelář ve Varšavě a v Budapešti, ale působíme i v Bratislavě a všude se chceme soustředit především na kvalitu, nikoli na kvantitu,“ dodává Smejkal.
Nepodbízíme se
Z hlediska konkurence s ostatními mezinárodními právními domy v Česku si Smejkal pochvaluje jistou flexibilitu. „Cenovou politiku si tvoříme v Praze, nemusíme chodit do Londýna nebo New Yorku, aby nám schválili cenovou politiku pro konkrétního klienta. Je to naše zodpovědnost,“ pochvaluje si větší volnost, než kterou zažil na své předchozí pozici v jiné mezinárodní advokátní kanceláři.
Svobodnější přístup k tvorbě cenové politiky však neznamená, že by se kancelář chtěla podbízet. „Neucházíme se o zakázky, kde je klíčovým kritériem cena. Divím se, že i velké kanceláře jsou ochotné do takových soutěží jít a nabízet ceny na úrovni 500 korun za hodinu. V tendrech, kde je hlavní vahou cena, nejsme často konkurenceschopní,“ dodává Stržínek.
Jak moc je podstatná specializace vedoucího partnera advokátní kanceláře? Jak konkrétně funguje spolupráce uvnitř mezinárodní sítě Dentons? A je doplňování expertízy výsledkem poptávky trhu, nebo vnitrofiremních predikcí? I to se dozvíte v podcastu Best Lawyers.
