Hory, doly a Slow Food: Pět důvodů, proč ji vzít do Jižního Tyrolska

Je úplně jedno, jestli sem vyrazíte v zimě do rozlehlých lyžařských středisek s perfektně udržovanými sjezdovkami i freeride terény, jestli tu během jara sjíždíte spletité single-tracky na horských kolech nebo v létě a na podzim provozujete agroturistiku – šlapete po horách a poznáváte život na místních statcích. Jižní Tyrolsko vás v žádném ročním období nezklame a vždy vám dá v pozitivním slova smyslu řádně do těla.

Jižní Tyrolsko jsou hlavně hory – a údolí, která se mezi nimi rozprostírají. Zatímco mohutné Zillertalské Alpy tvoří „čepec“ jižního Tyrolska ze severu, z jihu oblast brázdí rozeklané výběžky vrcholků Dolomit. Vše mezi nimi jsou především pitoreskní údolí – s uklizenými vesnicemi, skromnými místními a časem, který jakoby se zastavil. Není divu. Ať jste v Jižním Tyrolsku kdekoliv, díky horským scenériím prostě stejně většinou budete chtít jen zastavit a kochat se.

Hory jsou pochopitelně největším přirozeným magnetem na turisty, zejména v zimě. Do rozlehlých lyžařských středisek Tre Cime, Kronplatz, Plose či do Val Gardeny našinec autem dojede – na rozdíl od Francie či Švýcarska – za šest, sedm hodin; desítky kilometrů upravených sjezdovek v kombinaci se „západními“ službami vášnivé lyžaře zcela pohltí. Skipasy přitom stále začínají u šedesáti eur a v řadě oblastí se lyžuje až do půlky dubna!

Jižní Tyrolsko se nachází nejen na rozhraní dvou horských masivů, ale i gastronomických oblastí – ze severu je ovlivněno rakouským knödlem a z jihu italskými těstovinami. Vznikla tak svébytná, přirozeně fúzní jihotyrolská kuchyně, založená na sytých chutných jídlech.

Kdo region navštíví, neobejde se třeba bez epesní kroupové polévky gerstensuppe – původně postního jídla, které nyní najdete v každé jihotyrolské restauraci, nebo těstovinových taštiček podobných raviolám – schlipfkrapfen. V nich najdete nejrůznější náplně typické pro daný (mikro)region – od špenátu přes ricottu až po brambory. Zapomenout v Jižním Tyrolsku ale nesmíte ani na typická prkýnka s místní sušenou šunkou a vyzrálými sýry (tirolen marend), nebo na dezerty, kterým vévodí oblíbené kaiserschmarrn a tiramisu.

Místní si dávají záležet nejen na tom, že jíst se má v klidu, v příjemném prostředí a pomalu (koncept slow food), ale také aby co nejvíce surovin (ideálně všechny) byly lokální, nejlépe hned ze statku od vedle – co se v Jižním Tyrolsku nevyrábí, z toho zkrátka většinou nevaří.

Příkladem může být třeba absence olivového oleje v některých jihotyrolských restauracích. A i když to v dnešním přeglobalizovaném světě možná nejdřív zarazí, postupem času stejně většina návštěvníků zjistí, že díky tomu si Jižní Tyrolsko dokáže zachovat svůj klidný historický ráz, v němž navíc mohou objevovat vějíř originálních chutí a jejich kombinací lišících se podle jednotlivých regionů.

Jižní Tyrolsko je místem, kde jsou „západní“ služby na dosah ruky, ale dovolenkáře nezruinují. Byť je tento region v průměru dražší než jižnější italské regiony (a na podobné úrovni, jako je například Praha), rozsahem a kvalitou služeb je Jižní Tyrolsko na úrovni Rakouska či mnohem dražšího Švýcarska. Skipasy tak většinou v eurech začínají stále ještě číslovkou šest, za espresso nezaplatíte jedno euro jako v Římě, ale kolem eura třicet a za oběd v horách dáte mezi deseti a pětadvaceti eury.

Kdo chce, najde pochopitelně v Evropě levnější místa na dovolenou. Jižní Tyrolsko ale neláká na nízké ceny. Nabízí zážitek. A pokud si spočítáte rovnici famózní přírody, západních služeb, bezpečnosti a ekonomické náročnosti, je Jižní Tyrolsko v Evropě premiantem.

Jižní Tyrolsko je pochopitelně protkané sítí hotelů. Pro návštěvníky, kteří touží po autentičtějším zážitku místního života, se však otevírá jiná možnost – ubytování na statku. Jde o příležitost, jak spojit ubytování v luxusních apartmánech s poznáváním místních lidí a jejich života, a je jen na návštěvnících, jak daleko oknem, které se jim na usedlostech otevírá, nahlédnou.

Svaz jihotyrolských zemědělců sdružuje zemědělské statky s ubytováním v síti Roter Hahn – jde o více než 1600 tradičních usedlostí, které kromě své hlavní zemědělské činnosti nabízejí i ubytování. „Masovku“ však nečekejte. 

Podle striktních regulací může mít každá usedlost maximálně pět apartmánů, aby měli hospodáři možnost se v případě zájmu maximálně věnovat každému hostu – ať již provedením po statku, nahlédnutím do výroby místních tradičních potravin a jídel nebo ukázkou lokálních řemesel.

Snad největším důvodem k návštěvě Jižního Tyrolska jsou přes fascinující přírodu přesto lidé. Ačkoliv celý region hojně žije turistickým ruchem, v Jižním Tyrolsku si nikdy nebudete připadat jako otevřená peněženka, ze které si chce každý jenom utrhnout. Služby i zboží zde mají svou cenu, ovšem turistické pasti, nesmyslně nastřelené ceny, podvody, kapsáře a další negativní důsledky turismu zde nečekejte.

Region má navzdory svému dovolenkovému charakteru rád svůj klid, svou pomalost. Místní si mnohem více než eur z peněženek cizinců váží klidu a co největšího zachování rázu své krajiny, ve které po generace žijí. Víc než eur si cení hledání vzájemné symbiózy s turisty, udržení vlastních zvyků, způsobu života. A návštěvníci, kteří to respektují, jsou v Jižním Tyrolsku vždy vítaní.