O Bitcoinu pravděpodobně slyšel téměř každý, ale málokdo si umí představit, že by ho používal místo běžných peněz. Tuto možnost 7. září 2021 dostalo více než šest milionů obyvatel středoamerického státu Salvador. Bitcoin se v Salvadoru stal zákonným platidlem, spolu s americkým dolarem.
Zatímco ostatní státní měny jsou vydávány a regulovány centrální bankou, Bitcoin je regulován decentralizovanou sítí anonymních těžařů a čistě matematickými pravidly. Bitcoin svá data ukládá v nezničitelné a nepadělatelné decentralizované databázi zvané blockchain.
Centrální banky mohou téměř libovolně zvyšovat množství peněz v oběhu, což vede k inflaci – nárůstu cen zboží a služeb. Bitcoin má naopak pevně stanovenou celkovou hranici své měnové zásoby. Ve státech postižených vysokou inflací se Bitcoin stává běžnou součástí života mnoha lidí, protože je jedním z mála způsobů ochrany majetku.
Salvador vysokou inflací netrpěl, takže málokdo očekával, že se stane první zemí na světě, která oficiálně přijme Bitcoin jako svoji měnu. Salvadoru se zalíbila jiná z jeho výhod, a to vysoká rychlost a nízká cena transakcí, včetně těch mezinárodních. Značnou část HDP Salvadoru tvoří remitence, což jsou peníze, které Salvadorci pracující v zahraničí zasílají domů svým rodinám.
Pokud Salvadorec pracující v USA zasílal remitance v amerických dolarech, musel využít služeb zprostředkovatelů, kteří požadovali vysoké poplatky, často i v desítkách procent odesílané částky. Pokud Salvadorec zašle remitance za použití druhé vrstvy Bitcoinu zvané lightning network, činí poplatek pouze několik haléřů, a právě tento přístup zvolili v Salvadaru.
Běžným Salvadorcům se rozhodnutí vlády příliš nelíbí a část z nich se dokonce zapojila i do protestů. Salvadorci sice musejí bitcoiny přijímat, ale nemusí je držet, mohou je v okamžiku jejich přijetí automaticky směnit na americké dolary, pokud chtějí. V Česku přijímá bitcoiny tímto způsobem řada firem, například Alza. Zákazník platí bitcoiny a prodejce získá dolary, respektive koruny.
Salvadorský prezident Nayib Bukele, který přijetí kryptoměny velmi rychle protlačil celým legislativním procesem, doufá, že Bitcoin zlepší životy běžných lidí. Pokud se tak stane, přijmou ho i další země. Bitcoin je v současné době v podobné situaci, v jaké byl internet v roce 2000. Kryptoměna je pro většinu lidí je spíše kuriozitou, neočekávají, že si jednou nebudou umět bez něj představit svůj život. Počkejme 20 let.
Bitcoin je jen první aplikací technologie decentralizované databáze blockchain. Tato technologie může být konkurencí centralizovaných služeb státu v mnoha oblastech, nejen v oblasti financí. Uveďme si několik příkladů.
V blockchainu lze evidovat vlastnictví věcí z reálného světa. Tomuto procesu se říká tokenizace. Předmět z reálného světa je reprezentován tokenem. Převodem vlastnictví tokenu dochází i převodu vlastnictví v reálném světě. Na podobném principu funguje v současné době katastr nemovitostí či registr vozidel, nicméně bez blockchainu a tokenů. Blockchain a tokeny výrazně sníží cenu provozování těchto registrů.
Tokenizovat lze i podíly na vlastnictví firem či dluhopisy. Je to šance, jak propojit malé a střední firmy s potenciálními investory. Jedná se o alternativu akciových burz. Dokonce vznikají už i první firmy, které se na tuto problematiku specializují, v Německu je to Neufund, u nás XIXOIO.
V blockchainu mohou být uložena nejen obyčejná data, ale dokonce i celé počítačové programy zvané chytré kontrakty, kterou přinesou revoluci v soudnictví. Pomocí chytrých kontraktů lze uzavírat smlouvy, které jsou jednoznačné. Případné spory vzniklé z těchto smluv jsou rozhodnuty automaticky na základě matematických principů bez zásahu současného justičního systému. Což šetří čas a peníze.
Autor je vedoucím katedry informatiky a matematiky VŠFS
