Praha s neustále rostoucím počtem obyvatel potřebuje stavět nové mateřské a základní školy. Městské části vyčíslily potřebné investice na 27 miliard korun. Starostové městkých částí přitom říkájí, že 26 projektů už má dokonce stavební povolení. Chybí ale finance. Praha jako bohatý region nedosáhne například na většinu evropských dotačních programů jako jiné obce a možnosti dodatečných daňových příjmů má samospráva značně omezené. Jde de facto jen o dvě – daň z nemovitosti a část výnosu z daně z provozování loterií a her.
A právě tu se rozhodla využít Praha 14, která si vyjednala souhlas městské Rady s využítím peněz vybraných loni na odvodech z loterií a her na stavbu nových tříd v ZŠ Chvaletická na Lehovci. K dispozici tak městská část získá přibližně 15 milionů korun, které jí dosud na výstavbu chyběly. Změnu využití peněz původně určených na sport městské části schválili pražští radní.
Kvůli nedostatku míst musela ZŠ Chvaletická při posledních zápisech vybírat děti losem. „Změnou účelu využití peněz se podaří zajistit těch zhruba 55 až 60 míst, které v této škole nemají. Škola postupně naplnila svou spádovou kapacitu dětmi a muselo se losovat. Tímto se to podaří odstranit,“ řekl pražský radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS).
Akutní nedostatek míst ve školách ale panuje napříč pražským školstvím. Proti losování dětí se veřejně bouřili například rodiče na ZŠ na Lyčkově náměstí na Praze 8. Rozšiřovat kapacity potřebují jak velké centrální městské části, tak městské části na okraji metropole, které se potýkají s velkou výstavbou a příchodem mladých rodin s dětmi. S problémem mají přímé zkušenosti i samotní radní hlavního města Prahy, kteří působí v městských částech.
„Současnou kapacitu základní školy zvládáme držet jen díky zrušení všech odborných učeben a prostor pro družinu. Učíme i v bývalé posilovně a sauně. Dělené hodiny jsou v jurtě,“ přiznává starosta Kolovrat a zároveň pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Jeho městská část připravuje výstavbu základní školy za 450 milionů korun, záměr má už stavební povolení, ale městská část nemá peníze.
Podle průzkumu mezi radnicemi pro Institut plánování a rozvoje plánují městské části postavit nebo rekonstruovat 141 škol a školek. Praha 13 by potřebovala například novou základní školu pro více než tisíc dětí za 1,5 miliardy korun, Praha 9 zase plánuje tři základní školy, každou za více než miliardu korun. Případ Prahy 14 ukazuje, že alespoň část financí nutných na investice do budování nových kapacit škol by mohly městské části získat přesměrováním části výnosů z daní z loterií a her. Nicméně tento zdroj financí brzo vyschne. Pirátské vedení hlavního města v minulém období na návrh tehdejší radní a dnešní senátorky Hany Kordové Marvanové rozhodli o takzvané „nulové toleranci“ technických her na území hlavního města Prahy. Město se tak v roce 2020 dobrovolně vzdalo i budoucích daňových výnosů ze všech typů loterií a her. Podle výpočtů Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) tak přijde hlavní město v příštích letech o miliardy korun. Tyto peníze přitom v drtivě většině byly dodatečnými příjmy městských částí, které je využívaly pro financování volnočasových, sportovních a kulturních aktivit svých občanů.
„Už při prvním představení v současnosti platného záměru se strhla vášnivá debata, do které se zapojili především starostové jednotlivých městských částí. Důvod je prostý. Současný model přerozdělování příjmů z daně z hazardních her stojí na myšlence, že tyto příjmy plynou městu v závislosti na tom, kolik je na jejich území provozovaných herních automatů. Radnice tak s novou vyhláškou musí počítat s významným výpadkem finančních prostředků, které využívaly pro zajištění konkrétních činností v oblasti školství, kultury, sportu nebo adiktologické i kriminologické prevence,“ uvedl pro deník Metro starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). Nové třídy ZŠ Chvaletická na Praze 14 tak zřejmě budou poslední, na jejichž výstavbu se podaří takto získané městské prostředky využít. Bývalá koalice pod vedením Pirátů slíbila při schvalování vyhlášky zakazující technickou hru městským částem kompenzaci výpadku daňových příjmů. Zůstalo ale jen u slibů.
„Hlavní město se zavázalo dorovnat městským částem tento výpadek, ale je logické, že tyto peníze bude muset vzít z jiných investic. Doteď to byl příjem ze soukromého sektoru, v budoucnu to bude přehazování z jedné pražské kapsy do druhé. Řádný hospodář by se pokusil nejdříve o smysluplnou regulaci a snažil by se zachovat příjmy. Zákaz musí být poslední řešení, nikoli to první,“ dodal ve svém vyjádření pro Metro starosta Portlík.
Efekt obětování stovek miliónů a možná miliard z daňových příjmů města v rámci boje proti hráčským závislostem je navíc velmi diskutabilní. Podle průzkumu CETA města, která v minulosti podobný krok učinila, nemají žádná data, která by dokládala reálné pozitivní zlepšení v adiktologické oblasti, nebo snížení výskytu sociopatologických jevů v jejich samosprávách. To koneckonců přiznává pro deník Metro i starosta Portlík, který ani ve své městské části Prahy 9 nemá k dispozici žádná data. Portlík poukazuje na názory adiktologů, že zákaz jedné formy hraní vede jen k tomu, že si hráči hledají alternativní cesty ke hře. „Co se problematiky zákazu týče, nejde jen o výnosnost, jež by pro magistrát a radnice byla přínosná. Hazard se teď hraje ještě víc, než když byly technické hry povolené. Pouze se přesunul na jiné formy, na internet, nejrůznější aplikace. Z těch ale příjmy nejdou městu, nýbrž státu,“ tvrdí Portlík a konstatuje, že magistrát tímto způsobem městské části připravil ročně o stovky milionů korun. Praha 14 tak dokázala využít jedné z posledních možností sáhnout si na tento druh příjmů.
Počet kamenných kasín a provozoven přitom v posledních letech i bez zásahu pražských politiků v hlavním městě dramaticky poklesl. Stalo se tak zejména v důsledku nové národní legislativy přijaté v roce 2018, která patří k jedné z nejpřísnějších v Evropě a výrazně dokázala proměnit prostředí českého herního průmyslu.
