Oběd na vrcholu mrakodrapu. Jedna z nejslavnějších fotografií nejen 30. let, ale možná i celého 20. století. Při prvním pohledu jímá člověka závrať, byť se jedná jen o dovednou kompozici. Daleko zajímavější je však pátrání po jejím příběhu. Kdo ji vyfotil a koho na ní vlastně vyobrazil? A hlavně – kdo byl ten pán úplně vpravo?
Tahle fotka byla pořízena 20. září 1932 na 69. poschodí právě dokončovaného mrakodrapu RCA Building na newyorském Manhattanu. Jedenáct dělníků si hoví na traverze ve výšce 260 metrů a zdá se, že jsou úplně v klidu a pohodě. Aby taky ne, když ve skutečnosti sedí nad již postaveným 68. patrem a je pod nimi jen asi třímetrová hloubka.
Snímek publikovaly noviny New York Herald Tribune s tímto popiskem: „Zatímco tisíce Newyorčanů se tísní v restauracích a jídelnách, tihle nebojácní dělníci na 70patrovém mrakodrapu v Rockefellerově centru mají při obědě tolik prostoru a čerstvého vzduchu, kolik si jen mohou přát. V kapacitě kancelářského prostoru je RCA Building největší na světě.“
Proč ta poslední věta? Protože propagace a píár běžely již tehdy na plné obrátky. Mrakodrapy rostly všude, ale kvůli krizi nebylo snadné najít pro ně využití – takže proto ta poslední věta, která měla přilákat movité nájemníky. A jelikož nešlo o reportáž, nýbrž o marketing, nebyla u fotky uvedena ani jména dotyčných dělníků, ani její autor. Toho se podařilo vypátrat teprve nedávno, i když ne se 100% pravděpodobností, protože fotografů bylo tehdy na daném místě vícero.
Původně propagační snímek měl v sobě tak mocné charizma, že si lidé začali jeho reprodukce věšet na zdi doma nebo v pohostinských podnicích, prodával se též jako pohlednice a plakáty. A jeden takový spatřil po pádu Železné opony slovenský výtvarník a režisér Ivan Popovič ve vídeňském supermarketu. Přišel mu důvěrně známý, protože stejný obrázek znal z fotoalba svých rodičů. Když fotku posléze vyndal, zjistil, že na její rubové straně je ručně psaný text od jeho dědečka jeho babičce: „Nič še ty neboj, moja milá Mariška, jak vidziš, ta ja furt s fľašečku. Tvoj Gusti.“
Gusti, plným jménem Gustav Popovič, byl dřevorubec a tesař, který se jako mnoho našich tehdejších krajanů vydal do Ameriky za prací. Domů se vrátil před začátkem 2. sv. války, jejíž konec znamenal i jeho konec: zabila ho střepina granátu, když ve Vyšném Slavkově u slovenské Levoče vyšel na dvorek zrovna v okamžiku průchodu válečné fronty. Je pohřben ve společném hrobě s adresátkou pohlednice, svojí ženou, na místním hřbitově.
Tento zásadní objev identifikující první osobu na ikonické fotce ‚přepsal‘ její dějiny a byl dlouhá léta uváděn i v oficiálních propagačních materiálech. Nikomu nepřišla divná jedna drobnost patrná z datace úmrtí na hrobě: totiž že Mária zemřela v roce 1930, ale „Oběd na mrakodrapu“ se odehrál až dva roky poté. Že by se Gusti o smrti své ženy nedozvěděl?
Podobný identifikační objev jako Ivan Popovič učinil později i irský filmař Seán Ó Cualáin. Když před pěti lety náhodou zašel do hospody ve vesnici Shanaglish, spatřil v ní tuhle fotku s ručně psanou poznámkou: „Úplně vpravo je můj táta, úplně vlevo strýc.“ Zakrátko se setkal s jejím autorem, starým panem Glynnem, a natočil dokumentární film, v němž odkrývá identitu dalších dělníků (viz YouTube: „Men At Lunch Documentary“). Pro nás je možná poněkud mrzuté, že onen pán „furt s fľašečku“ není podle tohoto dokumentu Slovák Gusta Popovič, nýbrž Ir Patrick Glynn, kterého na fotografii poznal jeho syn; a k tomu se Popovičova pohlednice záhadně ztratila. A nakonec je tady ještě jedna divná věc: jak to, že má dělník v ruce láhev s alkoholem? Ne že by ve 30. letech platily v USA nějak přísné předpisy „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“, ale panovala zde přísná prohibice a konzumace alkoholu byl trestný čin.
Art deco má mnoho tváří. Tu typickou ukazuje 30 Rockefeller Plaza – mrakodrap, který tvoří ústřední součást komplexu Rockeffelova centra v New Yorku. Stavba 70patrového věžáku zvaného původně RCA Building (1933–88), poté GE Building (do 2015) a dnes Comnast Building), lidově „30 Rock“ (odtud i název populárního komediálního sitcomu stanice NBC, která zde má sídlo) byla dokončena před 85 lety. S téměř 206 metry jde o desátou nejvyšší budovu v NY a 34. nejvyšší v USA. Pohled jako z ikonické fotografie si můžete užít na vyhlídkové plošině v nejvyšším patře. Stavěli ji irští bratři Glynnové, několik Švédů a indiáni z kmene Mohawků, kteří byli známí tím, že se nebáli výšek. Ve skutečnosti se ale prý jen báli svým ženám přiznat, že se výšek bojí jako každý jiný člověk. A stavěl ji kdysi i slovenský dělník Popovič?
