„Aká matka, taká Katka.“ Tímto slovenským úslovím si někdy muži dobírají ženy pro jejich povahovou podobnost s jejich matkami. Rozsáhlá francouzsko-španělská studie ale nyní prokázala ještě jiný druh podobnosti mezi matkami a jejich dětmi.
Vědci zjistili, že děti matek, narozených v určitém měsíci, se s nadprůměrně vysokou pravděpodobností narodí v ten samý měsíc. U otců to platí také, byť je pravděpodobnost daleko nižší.
Pokud matky slaví narozeniny ve stejné části roku jako jejich děti, je to obvykle považováno za pouhou souhru náhod. Tým vědců, vedených španělskou matematičkou se specializací na zdravotnictví Adelou Recio Alcaide z univerzity Alcalá v Madridu však po mnohaletých výzkumech dospěl k závěru, že – minimálně v posledních desetiletích – nemusí vůbec jít o zcela nahodilý jev.
Ve studii nedávno zveřejněné v časopise Population Studies vědci dospívají k závěru, že když se matka narodí například v prosinci, budou její dcera či syn mít v rodném listu s velkou pravděpodobností také prosincové datum narození. Vyplývá to ze záznamů o celkem 10 milionech porodech ve Španělsku a Francii v letech 1980, 2000 a 2010.
Dosud nejobsáhlejší analýza svého druhu potvrdila, že v měsíci, v němž se narodila matka, se narodí o 4,6 % více dětí, než by se proti dlouhodobému průměru dalo očekávat. Měsíc narození matky tak představuje poměrně silné vodítko k předpokládanému narození dítěte. Platí to do určité míry i u otců, byť v jejich případě je pravděpodobnost narození dětí ve stejném měsíci oproti matkám zhruba poloviční.
A vědci objevili i další abnormality. Po sobě jdoucí sourozenci měli narozeniny ve stejném měsíci také o 12,1 % častěji, než by se ve skutečnosti očekávalo. A fenomén podobnosti data narození se projevil také mezi rodičovskými páry, alespoň ve Španělsku. Otcové a matky dětí měli společně narozeniny ve stejném měsíci o 4,4 procenta častěji.
Čím si tento fenomén vysvětlit? I když si vědci netroufají stanovit zcela přesné příčiny tohoto jevu, takřka vylučují vliv genů nebo nějakého přírodního výběru. V době, kdy si páry kvůli moderní antikoncepci většinou rodinu „plánují“, hrají podle vědců roli zřejmě spíše sociálně–ekonomické faktory.
Společné zájmy
Sňatky uzavírají (a děti spolu mají) z velké části lidé s podobným ekonomickým zázemím, zájmy a prioritami. Například je pravděpodobnější, že ženy se stejným stupněm vzdělání mají děti v podobných obdobích roku. „V případě Španělska existují důkazy, že lidé s vyšším vzděláním mají větší pravděpodobnost, že budou mít děti na jaře. To může dokonce pokračovat po několik generací,“ uvedla Recio Alcaide.
Z generace na generaci se tak zřejmě předává nejen období narození, ale dokonce i měsíc narození.
I když v případě Česka mohou být výsledky částečně odlišné, s velkou pravděpodobností budou podobné. Statistiky porodnosti, týkající se rozložení porodů během roku, vykazují ve všech civilizovaných zemích v posledních letech řadu podobných faktorů.
Jedním z nich je i změna sezónnosti. Zatímco před 30 lety se rodilo v Česku zdaleka nejvíc dětí na jaře, dnes mají porodnice nejvíce práce v létě. „Fakt, že se nejvíce lidí rodilo v minulosti v jarních měsících, můžeme mimo jiné vysvětlit obvyklými jarními sňatky a následné, do léta přecházející snaze zplodit potomka,“ řekl už dříve autorovi tohoto textu známý český demograf Tomáš Sobotka, který pracuje v Institutu pro demografii ve Vídni.
Také v počtu dětí, zplozených mimo manželství, ale podle něj hrály důležitou roli letní měsíce, kdy jsou – slovy předků – takzvaně „suché meze“, a tedy ideální prostředí k setkávání mladých lidí mimo domov rodičů. A k tomu se přidávaly nejrůznější letní slavnosti coby příležitost pro navazování známostí i milostné hrátky.
Z jara do léta
S daleko širší dostupností antikoncepce však začaly páry narození dítěte mnohem více plánovat a „hlavní sezóna porodů“ se tak přesunula na červenec a srpen. Proč dnes vévodí porodnosti právě léto, si ale demografové zatím nedokáží úplně uspokojivě vysvětlit. Jedním z možných důvodů je snaha párů počít dítě tak, aby přišlo na svět v období „tepla a hojnosti“.
Mohou za tím být ale i jiné důvody nebo jejich kombinace. Například francouzský demograf Arnaud Régnier-Loilier ve své studii zjistil, že se řada francouzských učitelek snaží otěhotnět tak, aby u nich začátek mateřské dovolené navazoval na prázdniny.
Vzhledem k rozšíření antikoncepce ale naopak přestaly hrát velkou roli faktory, které byly pro porodnost zásadní za socialismu. Pavla Bublíková z Českých Budějovic psala v roce 1989 na Vysoké škole ekonomické diplomovou práci, v níž se snažila odhadnout věkové složení obyvatelstva v Československu za čtyřicet let.
Mimo jiné tak zjišťovala, v jakých měsících se v tehdejší socialistické republice rodí nejvíc dětí a jaké okolnosti mohou přispět k vyšší sezonní porodnosti. „Dodnes si pamatuji, jak mě překvapil vliv spartakiády na počet porodů. Devět měsíců po spartakiádě se porodnost statisticky významně zvýšila,“ uvedla Bublíková.
