Prezident Šavkat Mirzijojev a jeho vláda prosazují v poslední době ekonomické reformy, které středoasijskou zemi rychle modernizují a přibližují Západu. Rapidně roste také obchod s Českou republikou.
Třicetimilionový Uzbekistán je nejlidnatější a rozlohou třetí největší zemí Střední Asie. Zároveň jde o jednu z nejdynamičtějších ekonomik světa. Podle informací světové banky totiž patří mezi pouze 11 zemí světa, kterým za posledních 20 let každoročně vyrostl HDP o více než pět procent.
Obchod Uzbekistánu s Českou republikou roste dynamicky, za posledních pět let se zdvojnásobil. Loni poprvé v třicetileté historii bilaterálních vztahů přesáhl obrat vzájemného obchodu dvě miliardy korun. Nejsou to však pouze makroekonomické statistiky, které z této země pro investory a exportéry dělají čím dál silnějšího konkurenta největší ekonomiky v regionu, sousedního Kazachstánu. Od nástupu nového prezidenta Šavkata Mirzijojeva v roce 2016 se do té doby značně izolovaná země začala otevírat okolnímu světu.
Kromě postupného odblokování často napjatých vztahů se sousedními zeměmi Taškent znovu začal vážněji jednat o přístupu do Světové obchodní organizace. Od roku 2018 probíhají jednání o posílené rámcové dohodě s Evropskou unií a od roku 2021 je Uzbekistán v režimu GSP+, jehož prostřednictvím EU pobízí i k prosazování udržitelného rozvoje. Podmínkou vstupu byla implementace 27 mezinárodních úmluv například o lidských právech či ochraně životního prostředí. Na oplátku EU snížila svá cla na nulu u více než dvou třetin celních položek.
