Bude podmořský plynovod Nord Stream 2 dodávat ruský plyn do Evropy již příští rok, nebo se kontroverzní projekt změní navzdory obrovským investicím v prázdnou trubku? Odpověď na tuto otázku je stále zcela otevřená. Rusko spoléhá na to, že nová německá vláda zaujme k projektu pragmatický přístup, píše agentura DPA. Velvyslanec Sergej Nečajev spoléhá na slova premiéra Olafa Scholze, že se kontroverzním plynovodu bude rozhodovat apoliticky a ve prospěch spotřebitelů.
Předplatné INFO.CZ
Získejte veškerý obsah INFO.CZ. Plné verze podcastů včetně videa a slevy na knihy.
Rusko naléhá na urychlené rozhodnutí o zahájení provozu plynovodu Nord Stream 2, směřujícího napříč Baltem do Německa. „Myslím, že nikdo nepotřebuje umělé zdržování uvedení plynovodu do provozu,“ uvedl ruský velvyslanec v Německu Sergej Nečajev pro německou tiskovou agenturu DPA. Rusko je podle něj připraveno okamžitě dodávat plyn do Německa prostřednictvím dvou potrubí pod Baltským mořem. Očekává, že nová spolková vláda složená z SPD, Zelených a FDP bude projekt řešit „pragmaticky a ve prospěch spotřebitelů“.
Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v rozhovoru pro agenturu DPA zopakovala, že pro ni Nord Stream 2 není jen projektem čistě soukromého sektoru. „Posledních několik let jasně ukázalo, i vzhledem k rozdílnému vnímání v Evropě, jakou geostrategickou roli Nord Stream 2 hraje,“ uvedla spolupředsedkyně německých Zelených. Z tohoto důvodu už i předchozí spolková vláda CDU/CSU a SPD uznala, že tento plynovod vyvolá i bezpečnostní problémy. Vedoucí zemské skupiny CSU Alexander Dobrindt se vyslovil pro zprovoznění plynovodu, jakmile budou odstraněny právní překážky. „Neustálé zpochybňování Nord Streamu 2 je zásadně špatná cesta,“ řekl agentuře DPA.
Dva kontroverzní plynovody mezi Ruskem a Německem jsou připraveny, ale stále jim chybí povolení k provozu od Spolkové agentury pro sítě. Předseda agentury Jochen Homann nedávno prohlásil, že rozhodnutí v této věci nebude učiněno v první polovině roku. Po rozhodnutí agentury čeká na přezkoumání ze strany Komise Evropské unie.
Kancléř Olaf Scholz (SPD) označil před několika dny postup Německa za „zcela apolitický“ a plynovod za „projekt soukromého sektoru“. „Nord Stream 2 je projekt soukromého sektoru, který pokročil do bodu, kdy už je plynovod položen… Orgány v Německu o tom (o certifikaci plynovodu Nord Stream 2) rozhodnou, přičemž neberou v potaz politické hledisko,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Annalena Baerbocková nevidí žádný rozdíl, pokud jde o schvalovací proces: „Právní přezkum je v současné době na Spolkové agentuře pro sítě. Olaf Scholz a já jsme tuto situaci popsali jen jinými slovy.“ Ministryně zahraničí přitom poukázala na dohodu mezi vládou předchozí kancléřky Angely Merkelové (CDU) a USA o Nord Streamu 2. „Koneckonců už předchozí německá vláda spolu s vládou USA jasně řekly, že energie nesmí být použita jako zbraň a že by to mělo značné důsledky. A to platí stejně,“ konstatovala Baerbocková.
Spojené státy jsou proti plynovodu Nord Stream, protože se obávají, že se Evropa stane příliš závislou na ruských dodávkách energie. Zásadní výhrady k projektu mají také Zelení. Ruský velvyslanec v Německu Sergej Nečajev se na věc dívá klidněji: „Od nové německé vlády slyším hodnocení, že jde o projekt soukromého sektoru, který by neměl být spojován s politikou,“ řekl s odkazem na výrok kancléře. Scholzovo výbušné prohlášení vyvolalo v polovině prosince pobouření. Na otázku, zda Rusko vezme Scholze za slovo, velvyslanec odpověděl: „Nikoho za slovo nebereme. Ale bereme to na vědomí. Pevně doufáme, že se nám podaří projekt dotáhnout do konce. Všichni by z toho měli prospěch.“
Německý vicekancléř za Zelené Robert Habeck, který vede v nové vládě ministerstvo průmyslu a energetiky, se nechal slyšet, že z geopolitického pohledu byla výstavba plynovodu Nord Stream 2 chyba. Doplnil, že by nový plynovod mohl podléhat sankcím ze strany Německa v případě, že bude Rusko dále eskalovat situaci na Ukrajině. „Z geopolitického hlediska je plynovod chyba,“ prohlásil Habeck směrem k Nord Streamu 2 v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung dne 19. prosince. „Všechny země byly proti němu, s výjimkou Německa a Rakouska,“ dodal.
Německo, které je na plynu vysoce závislé a jeho závislost se bude v následujících letech s vysokou pravděpodobností dále zvyšovat v důsledku odstavování uhelných a jaderných elektráren, ovšem nový plynovod potřebuje, uvádí Manuela Schwesigová z SPD. Ta varuje před mixem zahraniční politiky a zprovozněním plynovodu.
Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Plynovod je už hotov, k zahájení provozu ale ještě potřebuje získat v Německu certifikát. Bez schválení úřadu dodávky plynovodem Nord Stream 2 na německý trh nesmějí. Dodavateli by hrozila pokuta.
Rozhodnutí o dočasném zastavení schvalovacího procesu oznámila v půlce listopadu německá Spolková agentura pro sítě, která certifikaci provádí. Provozovatel plánoval založit ke správě plynovodního potrubí v Německu dceřinou společnost, což podle úřadu není dostačující řešení.
Podle směrnice Evropské unie musejí být provoz potrubí a distribuce plynu od sebe dostatečně odděleny. Švýcarská společnost Nord Stream 2 AG, za kterou stojí ruská plynárenská společnost Gazprom, se podle Spolkové agentury pro sítě rozhodla založit podle německého práva dceřinou společnost pouze pro německou část plynovodu. Úřad ale uvedl, že schvalovací proces pozastavuje do doby, dokud nebude dokončen převod základních aktiv a lidských zdrojů na dceřinou firmu. Až se tak stane, může schvalování pokračovat. Země má na certifikaci čas do začátku ledna. Jakmile vydá své doporučení, postoupí ho Evropské komisi. Ta má další měsíce na odpověď.
I pokud dá Spolková agentura pro sítě projektu zelenou, může trvat až další čtyři měsíce, než se k němu vyjádří Evropská komise, uvedla agentura DPA. Poté bude mít německá síťová agentura další dva měsíce na konečné rozhodnutí, zda projekt schválí. Rozhodnutí se teoreticky může lišit od názoru komise. Pak by Německu hrozila žaloba u Soudního dvora Evropské unie. Následně by bylo na lucemburských soudcích, aby rozhodli, zda je rozhodnutí německého úřadu o certifikaci v souladu s právem EU.
Text vyšel na stránkách Ekonomického deníku
