Karibský ostrov se mění. Z vedení odstoupil revolucionář Raúl Castro. Končí také systém dvojí měny. Vědci v Havaně vyvinuli hned dvě vakcíny proti covidu, které nabídnou světu. A Kubánci stále víc prahnou po zboží z dovozu. Včetně džín i falešných hodinek.
Kuba stojí na rozcestí. V dubnu na sjezdu tamější komunistické strany odstoupil z čela partaje a tím de facto z vedení státu Raúl Castro – „poslední revolucionář“. Karibskou zemi vedl od roku 2006, kdy vystřídal svého staršího bratra Fidela Castra. Sourozenci tak vládli Kubě nepřetržitě od revoluce v roce 1959.
Už během posledních let ale tuhý socialistický režim tál. Povolil drobné soukromé podnikání, jako je provoz taxíků, restaurací, kafeterií či soukromých penzionů zvaných casas particulares. Na tyto živnosti bylo uděleno přes 600 tisíc licencí a vznikla nová generace podnikatelů.
Po odchodu Raúla Castra do ústraní se stává prvním mužem země prezident Miguel Díaz-Canel, který je o generaci mladší než politici z dob revoluce a mohl by ekonomiku ještě víc otevřít. „Znamená to ale konec éry Castra, ne castrismu,“ chladí nadšení v komentáři pro Deutsche Welle novinářka Rosa Muñoz Lima. Současný prezident se totiž zavázal v linii nastolené svými předchůdci pokračovat.
Emigranti posílají přes miliardu dolarů ročně, Trump to zkomplikoval
Něco se ale změnit musí. Důsledky pandemie ve vší nahotě ukázaly, v jak špatném stavu kubánské hospodářství je. Země dováží 80 procent zboží, které konzumuje, přitom ale nemá už skoro žádné peníze. Do potíží se dostaly i poslední zdroje, které prakticky jako jediné přinášely Kubě potřebné dolary.
Prvním je turistický ruch, který se kvůli pandemii v podstatě ze dne na den zastavil. Druhým zdrojem jsou kubánští emigranti, které posílají peníze domů svým rodinám. Je to víc než 2,5 milionu emigrantů, z nich většina žije v USA, zejména na Floridě. Ročně doručí přes společnost Western Union na ostrov až 1,5 miliardy dolarů. Transfery se ale dostaly do problémů kvůli obstrukcím, které v závěru své vlády způsobil předešlý americký prezident Donald Trump a jeho administrativa. Třetím zdrojem deviz je pro Kubu „pronájem“ lékařů do zahraničí. Teď jich ale většinu potřebuje doma, aby léčili vlastní populaci z koronaviru.
Loni tak zejména kvůli zastavení turistického ruchu propadla kubánská ekonomika o drtivých 11 procent. To znamená nejhorší krizi hospodářství za posledních 30 let.
Nová vakcína z Havany je „suverénní“
Na druhou stranu po zdravotnické stránce se karibský ostrov vyrovnal s pandemií výborně. Při zhruba stejném počtu obyvatel zaznamenal od začátku pandemie asi desetkrát nižší počet případů nákazy než Česká republika. Do poloviny června je to přibližně jen 160 tisíc případů. Obětí je zatím něco přes tisíc. Utlumení nákazy není náhoda. Ač se o tom v Evropě málo ví, kubánští lékaři jsou světovou špičkou a země má velké pokrytí nemocnicemi. Podle Světové zdravotnické organizace připadá na Kubě neuvěřitelných 82 lékařů na každých deset tisíc obyvatel. Pro srovnání, v Česku je to 37, v zemích OECD je průměr 35 lékařů. Jinou věcí je ovšem na Kubě technické vybavení nemocnic a dostupnost léků pro řadové pacienty.
Solidní tradici má také kubánská věda ve vývoji léčiv, což se nyní potvrdilo. V minulosti už Kubánci úspěšně vyvinuli například vakcíny proti žloutence typu B nebo proti meningitidě. A nyní vrcholí testování kubánského želízka v ohni pro boj s koronavirem.
„Kuba je první země Latinské Ameriky a Karibiku, která vyprodukovala vlastní vakcínu,“ potvrdil José Moya ze Světové zdravotnické organizace. Vakcína se jmenuje Soberana neboli „suverénní“. Volbu názvu vysvětlil v magazínu Nature vědec Vicente Vérez Bencomo, šéf výzkumného institutu Finlay v Havaně. „Chtěli jsme se spolehnout jen na naše vlastní kapacity při vakcinaci populace, ne na rozhodnutí jiných lidí. A život nám dal za pravdu. To, co vidíme ve světě je, že zásoby vakcín si hromadí bohaté státy,“ uvedl šéf elitního vědeckého pracoviště.
Ve hře je navíc další vyvíjená vakcína, která se jmenuje Abdala podle básně, kterou napsal národní hrdina José Martí. Zdravotníci už masově očkují obyvatele oběma přípravky. Do poloviny června bylo podáno už víc než 2,7 milionu dávek. Země chce očkovat také všechny turisty, kteří na ostrov přijedou. Zatím musí cestující podstoupit PCR test a zůstat po příjezdu v pětidenní karanténě.
Do konce roku plánuje Kuba vyprodukovat celkem 100 milionů dávek, aby pokryla nejen domácí trh, ale mohla začít vakcíny prodávat ve velkém také do světa. Prodej preparátů do zahraničí by tak zase mohl obnovit přítok peněz do prázdné státní pokladny.
Dokončení textu na ExportMag.cz
Dále se dočtete:
- Proč se spekuluje o tom, že kanadský premiér je synem Fidela Castra?
- Co vede Kubánce k tomu, že si na ulici mění s cizinci oblečení?
- Jak se Kubánci stali nejsportovnějším národem Latinské Ameriky?