Evropa se dostala do situace, která se ještě před několika týdny zdála nepředstavitelná. Plynové zásobníky většiny evropských zemí jsou téměř zcela naplněné – evropský průměr je na 93,5 procentech a největší evropské ekonomiky (které mají zároveň i největší kapacitu svých zásobníků), německá (97 procent), francouzská (99 procent) a italská (95 procent), jsou na tom s naplněností ještě lépe. Naplněnost českých zásobníků (92 procent) pod evropským průměrem sice mírně zaostává, nicméně z pohledu absolutních úrovní i historického srovnání jde pouze o marginálii.
Je tak stále zřejmější, že Evropa letošní zimu z pohledu zásob plynu „přežije“ – a to i v případě, kdy Rusko zastaví i zbylé dodávky zemního plynu, které do Evropy ještě posílá, tedy ty přes Ukrajinu a přes Turecko. Velkým pomocníkem je zatím teplejší počasí (viz graf týdne), díky kterému domácnosti nespotřebovávají tolik plynu na vytápění.
Důvodem současné situace a „zabezpečené“ zimy jsou i cílené úspory ve spotřebě a zároveň, bohužel, krachy či pozastavení činnosti některých energeticky náročných firem; kvůli souhře všech těchto faktorů byla spotřeba zemního plynu v Česku ve třetím čtvrtletí o pětinu nižší než loni.
Nejedná se však o jedinou nečekanou situaci, které Evropa čelí. Jak jako první uvedl španělský deník ABC, okolo španělských a obecně evropských břehů v posledních týdnech krouží LNG tankery marně čekající na vykládku. Veškeré evropské regasifikační terminály, kde se LNG mění zpět na zemní plyn, jsou totiž plné a na moři se tak tvoří dlouhé „fronty“ lodí s drahocenným nákladem. Jen v Cádizském zálivu podle informací webu Business Insider čeká na přijetí minimálně sedm tankerů, některé z nich až 33 dní.
Všechny zmíněné faktory – tedy naplněné zásobníky, teplejší počasí a dostatek zkapalněného zemního plynu na lodích u evropských břehů – přitom tlačí cenu plynu stále níže. Cena komodity se aktuálně propadá k hranici 100 eur za MWh – ještě během léta, před necelými třemi měsíci, se megawatthodina prodávala za cenu okolo 340 MWh.
I když to na první pohled vypadá, že Evropa je z nejhoršího venku, stále před ní leží řada výzev. Výrazný vliv na zbytek letošní topné sezóny bude mít vývoj počasí v dalších měsících – pokud bude zima teplejší, znamená to i nižší spotřebu plynu na vytápění.
Prognóza je zatím spíše pozitivní. Podle ředitele Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF) Carla Buontempa bude „letošní zima teplejší, než je běžné.“
Od počasí se odvíjí i fakt, zda a do jaké míry se Evropě daří plnit úsporné normy a opatření vycházející z plánu Evropské komise Save Gas for a Safe Winter, který počítá s 15procentní úsporou zemního plynu. Česku se zatím tuto úsporu naplňovat daří.
Tou významnější výzvou, která před Evropou stojí, je však zabezpečení dodávek na příští topnou sezónu. V této situaci totiž bude mít horší výchozí podmínky v podobě vyprázdněných plynových úložišť, navíc by zastavení všech ruských dodávek mělo větší dopad než nyní.
Před problémy příští a přespříští zimy v deníku Financial Times varoval i katarský ministr pro energetiku Saad al-Kaabi, podle kterého bude pro Evropu příští rok „o mnoho obtížnější“. Al-Kaabi zároveň upozornil na scénář, kdy by se Evropa dobrovolně odstřihávala od ruského plynu. „Pokud by taková situace nastala, znamenalo by to velké problémy – po velmi dlouhou dobu.“
Jak doplňuje deník FT, pokud by Evropa chtěla nahradit ruský plyn jen importem zkapalněného zemního plynu, znamenalo by to dovézt asi 112 tun LNG – tedy přibližně třetinu současného globálního trhu s LNG.
