Evropská komise minulý týden oznámila Moldavskem dlouho očekávanou zprávu: doporučila totiž zahájit se zemí přístupové rozhovory. Jde o první krok v procesu, na jehož konci se Moldavsko připojí k evropskému bloku. A jak v rozhovoru pro INFO.CZ říká moldavská expremiérka Natalia Gavrilița, jde o silný signál podpory. Ne všichni hráči však naznačenou integraci vítají – Rusko se snaží sbližování EU a Moldavska co nejvíc oddálit. „Ruské aktivity v tomto ohledu představují velké riziko, v posledních volbách v listopadu jsme viděli oligarchy za podpory ruské federace, jak se snaží ovlivňovat demokratické procesy našich voleb,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ Natalia Gavrilița.
Evropská komise minulý týden doporučila zahájit s Moldavskem přístupová jednání. Co to znamená pro moldavskou vládu a jaké jsou nyní její urgentní „domácí úkoly“?
Oznámení Evropské komise je velmi dobrý signál pro Moldavany, je to ocenění vývoje, kterým Moldavsko v poslední době prošlo. Nyní pochopitelně doufáme, že v prosinci členské státy Evropské unie budou s doporučením EK souhlasit. Na druhé straně je pravda, že Moldavsko má před sebou skutečně řadu „domácích úkolů“, které si musíme splnit – a to je úloha jak pro vládu, tak pro soukromý sektor.
Aktuálně je největším problémem ekonomika země – mnoho lidí si nejspíš ani neuvědomuje, jak výrazně bylo Moldavsko posledními geopolitickými turbulencemi zasaženo. Naše země se snaží zvládnout přicházející ekonomické krize a zároveň realizovat strukturální reformy. Nicméně je třeba dodat, že se tak děje během výrazně stagflačního období – ekonomika se propadla minulý rok o 6,5 procenta, míra inflace na svém vrcholu činila 34 procent a nyní se stále nachází ve dvojciferných hodnotách.
Tuto výraznou stagnaci je velmi obtížné zkrotit a bohužel má i sekundární důsledky. V souvislosti s poklesem životní úrovně většiny společnosti nás to činí více zranitelnými vůči ruské hybridní válce.
Jak silný je v tomto kontextu sentiment veřejnosti vůči Evropské unii?
Významná většina společnosti preferuje evropskou integraci, podle posledních průzkumů je to přes 65 procent lidí. Navíc vidíme i mírný růst sentimentu vůči NATO – a to přesto, že v naší ústavě máme zakotvenou přísnou neutralitu, především coby argument, jak „zdvořile požádat“ ruské jednotky, aby se stáhly z Moldavského území. Bohužel se to zatím nestalo.
Jak silně se Rusko snaží proces integrace Moldavska do Evropské unie zastavit?
Ruský vliv je velkým rizikem. V posledních volbách v listopadu jsme viděli oligarchy s podporou ruské federace, jak se snaží ovlivňovat demokratické procesy našich voleb. Šéf moldavské tajné služby před volbami jasně uvedl, že minimálně 15 milionů eur bylo z jejich strany utraceno na ovlivnění těchto voleb. Já osobně předpokládám, že to byla ještě větší částka. A nejde jen o volby: v posledních několika letech jsme čelili vlně dezinformací, vydírání ohledně dodávek plynu, kyberbezpečnostním hrozbám i bombovým útokům. Snaha o destabilizaci je zde velmi patrná.
Současná doba jsou pro nás „nové devadesátky“ a naše nynější kroky ovlivní Moldavsko na další desítky let.
Pro nás má tohle všechno několik negativních důsledků. Jedním z nich je, že je složitější přilákat do Moldavska investory. I proto se snažím privátní sektor přesvědčit, že ačkoli jsme v určitém geopolitickém „vortexu“, máme právě teď silné momentum – máme zkrátka dobře našlápnuto k reformačním změnám – a naše nynější rozhodnutí determinují, jak silní a jak kompetitivní v budoucnu budeme. Dnešní doba jsou pro nás nová 90. léta a současné kroky ovlivní Moldavsko na další desítky let.
Přitom i když je řada věcí složitá, naše vláda soukromým investorům dokáže poskytnout „de-risking“ v podobě řady záruk. K tomu je třeba dodat, že aktuálně nemáme na našem území žádný vojenský konflikt a jsme přesvědčení, že dokážeme zajistit, aby tomu tak bylo i v budoucnu; v posledních třech letech jsme přijali řadu rozhodnutí, díky nimž jsme jako země výrazně odolnější. Prioritou je však nastartování ekonomického růstu, a k tomu potřebujeme partnerství s privátními investory.
Jak ty diskuse s privátními investory vypadají?
V zásadě tak, že každý vám v zásadě odsouhlasí rámcový zájem investovat, každý potvrdí, že s naším kandidátským statusem země EU a s tranzicí k jednotnému trhu jsme atraktivnější destinací. Jenže na druhé straně pak každý řekne, že čeká na to, až skončí válka. Pokud však budeme čekat na konec války na Ukrajině, ztratíme velmi důležité „okno příležitosti“. Proto se snažím pochopit, co soukromí investoři skutečně potřebují k tomu, aby do Moldavska přišli.
Řada věcí se dá zracionalizovat. Pokud se investor obává nedostupnosti kvalifikované pracovní síly, argumentuji, že jsme nedávno přijali reformu, díky které je náš pracovní trh výrazně flexibilnější. Pokud se obává o vývoj makroekonomického prostředí, jsou zde například MIGA záruky, které lze využít. Podobně se dá vyřešit většina dalších potenciálních problémů.
Jednáte i o nějakých aktuálních velkých projektech se soukromými investory z Česka?
S investory z Česka pochopitelně spolupracujeme. Během doby, kdy jsem byla v pozici předsedkyně vlády, jsme jednali o tom, jak můžeme naši spolupráci rozšířit – nabízely se například různé formy spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů či v energetice obecně. A tato spolupráce je oceňovaná. Každopádně bych ráda povzbudila i nové české investory, kteří se snaží proniknout na náš trh, že je zde řada příležitostí. Řada lidí o Moldavsku příliš neví, ale to neznamená, že u nás zajímavé investiční příležitosti nejsou.
