Většina Čechů není připravena spolufinancovat si zdravotní péči. Prosadit jakoukoliv reformu zdravotního pojištění bude složité

„Pokusů o různé reformy zdravotního pojištění jsem zažil už několik, o to víc vím, jak složité bude jakoukoliv reformu prosadit. Důvodem je to, že české zdravotnictví je extrémně konzervativní i český pacient je extrémně konzervativní, a hlavně extrémně navyklý na ten švédský stůl služeb, na které má nárok, a na robustní systém, v němž nepocítí, že ty služby každý rok zvyšují náklady systému,“ vysvětluje Kabátek s tím, že oceňuje, že současná vláda otevírá debatu o nových možnostech financování zdravotnictví. „Máme možnost vytvořit další pilíře financování, ale obávám se, že narazíme na většinový odpor veřejnosti, protože občan není připraven byť i jen symbolicky být účasten na svých zdravotních službách, nemluvě o tom, že by se nějak hodnotil jeho přístup k životu, což by se pak odrazilo na nákladech,“ dodává Kabátek.

Friedrich na Kabátkova slova navazuje tím, že lidé si musí uvědomit, že kromě solidarity je nutnou součástí systému i subsidiarita. „Nejsnáze by se to dalo udělat tak, že by pojišťovny mohly uzavírat s klienty smlouvy i nad rámec zákona a nabízet jim nějaké programy. Nedělám si ale iluze, že bychom se dostali dál než k podobným drobnostem. Stálo by za to alespoň vnutit lidem, že když se na ně vztahuje nějaká solidarita, tak by se měli, když nic jiného, chovat zodpovědně,“ říká Friedrich. 

Palát pak upozorňuje na to, že není pravda, že by na růstu nákladů zdravotní péče neslo vinu stárnutí populace a drahé moderní technologie, jak naznačuje zažitá představa. „Realita je taková, že čím dál tím více lékařů poskytuje čím dál tím více služeb, které jsou čím dál tím dražší,“ vysvětluje Palát s tím, že i u možnosti soukromého připojištění musíme vnímat nejen jeho přínosy, ale i úskalí. „V prvé řadě musíme definovat, co by se vlastně hradilo v rámci standardu, a pak si uvědomit, že nadstandard neznamená lepší zdravotní péči, ale jen další benefity,“ dodává Palát.

Sloučit pojišťovny?

Účastníci diskusního panelu se bavili i o možnostech slučování zdravotních pojišťoven za účelem úspor v nákladném systému. Shodli se na tom, že jakákoliv centralizace procesu by nedávala smysl. „Slučovat je jen tak z principu nebo proto, že si to stát přeje, by byl nesmyl a nesmírně nákladný nesmysl,“ komentuje situaci Friedrich. „Pojišťovny naopak musí umět nést to riziko, že může nastat situace, kde samostatně neuspějí a nezbyde jim než se sloučit,“ dodává. S tím souhlasí i Kabátek, který považuje za zcela legitimní slučování pojišťoven z vůle a rozhodnutí jejich zakladatelů, ať už kvůli úsporám nebo zvýšení efektivity. „Rozhodovat o tom centrálně nebo to jakkoliv regulovat by nedávalo smysl,“ uzavírá Kabátek.