Víc než 33 let po pádu komunismu jsou ve finále prezidentské volby dva kandidáti se spornou předrevoluční minulostí. Liší se počínání Petra Pavla a Andreje Babiše před rokem 1989 ve své závažnosti? Jak vnímat Babišovo nepodložené tvrzení, že se na něj chystá „kompro“ o spolupráci se sovětskou KGB? A který z kandidátů má svou minulost lépe vyřešenou? Badatel Radek Schovánek a historik Petr Blažek o tom debatovali v pořadu 360° na CNN Prima News.
Andrej Babiš (ANO) po sečtení výsledků prvního kola prezidentských voleb začal tvrdit, že se údajně chystá „kompro“, které ho má očernit před finálovým soubojem s generálem Petrem Pavlem. Obsahem mají být informace, že Babiš byl v 80. letech vyslán do Maroka na přímý pokyn sovětské tajné služby KGB. „Takové nesmysly skutečně nedělejte,“ dodal k tomu předseda ANO.
„Kompro“ o KGB? Písemný doklad neexistuje
Právě rozborem spekulací o údajném vyslání Babiše do Maroka na popud KGB začala televizní debata s historiky. Petr Blažek na CNN Prima NEWS připomněl, že toto téma bylo otevřeno už loni v září. „Mluvili jsme o tom, že Andrej Babiš byl spolupracovníkem StB podle registračních pomůcek, které máme k dispozici od roku 1982. V roce 1985 odešel do Maroka, ale ten svazek zůstal zachován, nebyl uzavřen, nebyl poslán do archivu.“ Podle Blažka je z toho možné usuzovat, že v Maroku, kde StB neměla svou rezidenturu, mohl být o Andreje Babiše ze strany KGB skutečně zájem. Blažek ovšem doplňuje, že vše je v rovině hypotézy, písemné zdroje, které by takový stav dokládaly, nejsou známy.
S hypotézou souhlasil i Radek Schovánek a slova Andreje Babiše označil za úsměvnou spekulaci. „Andrej Babiš byl součástí té nomenklatury, která byla přímo propojena se sovětskými tajnými službami obecně,“ uvedl. StB podle něj byla ze strany KGB přímo řízena, sovětská tajná služba měla v té československé nasazeny vlastní lidi a dokázala si z československých informačních toků vytáhnout cokoli zajímavého.
Některé země si KGB „řídila“ sama
Druhá otázka se týkala fungování „rezidentury“. „Když to řeknu ve zkratce, tak v zahraničí působí v podstatě na všech velvyslanectvích příslušníci tajné služby. Rezidenturou je myšlena ta část týkající se civilní nebo vojenské rozvědky nebo vojenského zpravodajství obecně,“ vysvětlil Petr Blažek. Jedná se o „vysunutou“ část tajné služby, která funguje pod krytím a je řízena rezidentem. Lidé, kteří působí pod ním, jsou oficiálně legalizováni působením v různých administrativních rolích a plní různé výzvědné úkoly.
„V případě StB existovaly dvě rezidentury. Jednou byla rezidentura první správy, což byl krycí název rozvědky StB, druhá byla vojenská rozvědka, to znamená zpravodajská správa generálního štábu,“ doplnil Blažek. Podle něj spolu tyto dvě větvě velmi úzce spolupracovaly a vyměňovaly si informace.
V Maroku ale takovou organizační strukturou Československo nedisponovalo a lze tedy dovozovat, jak Blažek zopakoval, že velkou roli v tamních podmínkách hrála právě sovětská KGB. S takovým výkladem souhlasí i Schovánek.
Byl Andrej Babiš spolupracovníkem StB?
Řadu let se táhne debata o tom, zda byl Babiš vědomým spolupracovníkem StB. „Andrej Babiš je evidován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti, ta evidence odpovídá všem náležitostem a v tuto chvíli neexistuje žádný pravomocný rozsudek, který by tvrdil něco jiného,“ konstatuje jednoznačně Radek Schovánek. Babišově obraně, že nebyl agentem, ale do jisté míry rozumí. Připomíná jeho působení v Podniku zahraničního obchodu, kde byla spolupráce s StB běžná, pokud člověk nebyl rovnou příslušníkem. „On tím, že podával ty informace StB na své kolegy nebo na to, co zjistil, nepochybně nikoho nepřekvapil. On byl opravdu v prostředí, kde Státní bezpečnost byla součást té činnosti,“ dodal Schovánek.
Podobně mluvil i Petr Blažek. Listinné doklady jsou podle něj jasné, nešlo však o útvary, které by pracovaly proti politickým oponentům. Zaměření se týkalo kontroly podniku, nálad mezi kolegy a monitoringu uzavíraných obchodů. „Je to jiná situace než nějaký spolupracovník, který byl nasazen třeba na signatáře Charty 77, který udával lidi a ti lidé potom končili ve vězení,“ upřesnil.
Strana druhá: Příběh Petra Pavla. Kdo z toho vychází hůř?
V televizi došlo i na srovnání komunistické minulosti obou kandidátů, tedy v případě Petra Pavla kurz vojenského zpravodajství a v případě Andreje Babiše (minimálně) již zmíněná spolupráce s StB.
Radku Schovánkovi vychází z porovnání minulosti obou kandidátů výrazně hůře Andrej Babiš. U Petra Pavla mělo jít „jen“ o kurz na rozvědčíka – ať už vinou okolností, tedy rozpadu komunistického totalitního režimu, nebo dílem něčeho jiného. „Estébáci sice byli hajzlové, ale alespoň hráli s ‚otevřeným hledím‘, kdežto ti agenti se tvářili jako moji kamarádi, a potom mě šli udat,“ podotkl Schovánek. „To ale nebyl Petr Pavel, ten se chystal na dráhu zpravodajce, který bude sbírat informace, tipovat lidi a než to dokončil, tak přišel listopad 89. Nikdy nebyl nasazen, nikdy nevedl žádný spis,“ dodal.
Petr Blažek ale odmítá, že by u Pavla mělo jít jen o kurz. „On nastoupil do té vojenské rozvědky, on se stal příslušníkem, podle dokumentace to bylo 23. srpna 1988,“ řekl Blažek. Takový kurz byl podle Blažka velmi intenzivní. „Byla to práce na celý úvazek, na celý den. Pro mimopražské to znamenalo skutečně celotýdenní pobyt v Praze, bylo to velmi intenzivní, byl to velmi intenzivní výcvik, který byl zpravodajský. V hantýrce vojenské rozvědky se jednalo o kurz, který by určen pro agenturní průzkum, pro zakrytou část tajné služby, jak říkají zpravodajci, a rozhodně se dá říct, že ten zpravodajský kurz byl určen pro lidi, kteří měli dělat operativní práci,“ vysvětlil a dodal: „Já bych to nebagatelizoval. Souhlasím s Radkem Schovánkem jednoznačně v tom, že možná můžeme mluvit o štěstí – přišel listopad 1989.“
Radek Schovánek spatřuje zásadní rozdíl mezi oběma kandidáty zejména v období po roce 1990. Andrej Babiš podle něj „loví v kalných vodách“ a původ jeho bohatství není zcela znám, stejně jako další informace. Kariéra Petra Pavla je jeho očima od revoluce zcela jasná a bez problémů: „Pavel pracoval pro demokratický režim, nastoupil do NATO.“
