Bývalý premiér opakovaně tvrdí, že vyhrál tři soudy, které ho očistily od spolupráce s StB. Popravdě řečeno, bylo krátké období, kdy jím vyřčený výrok platil. V současné době ale neexistuje jediný pravomocný rozsudek, který by konstatoval, že Andrej Babiš jako agent Bureš nespolupracoval se Státní bezpečností. V únoru 2018 svůj soudní spor definitivně prohrál a Krajský soud v Bratislavě, vázaný předchozím rozhodnutím Ústavního soudu, jeho žalobu zamítl. Ale nejen to. Slovenský Ústavní soud v nálezu konstatoval, že rozhodnutí nižších soudů bylo odůvodněno pouze svědeckými výpověďmi příslušníků, které byly v přímém rozporu s listinnými důkazy, jež předložil Ústav paměti národa. Ústavní soud konstatoval, že v takovém případě je nutné rozhodnutí opřít o listinné důkazy, neboť svědectví příslušníků Státní bezpečnosti jsou nevěrohodná.
Pokud příslušníci StB před soudem vypovídají, že si svazky a informace v nich uvedené vymysleli, aby splnili jakousi normu a dostali odměny, v podstatě o sobě říkají: „Během své služby u Státní bezpečnosti jsem lhal svým nadřízeným, ohrožoval utajované skutečnosti, rozkrádal zpravodajské fondy, falšoval úřední listiny a vůbec jsem se jako člen ozbrojeného sboru, který složil přísahu, dopouštěl těch nejzávažnějších trestných činů. Ale dnes tu stojím jako hodnověrný svědek.“
Právě tuto argumentaci slovenský Ústavní soud odmítl. Ponechme stranou, jak si mohli příslušníci StB vymyslet svazky, které obsahují pravdivé informace. Je zcela zřejmé, že příslušníci Státní bezpečnosti v postavení svědků před soudem lžou. Existuje však ještě jedna evidence, o které se dosud příliš nemluvilo, a která mimo jakoukoli pochybnost vyvrací možnost vést si tzv. fiktivní svazky.
