Vývoj v energetice v posledních 12 měsících potvrdil, že bezpečné a dostupné řešení budoucnosti energetiky se neobejde bez silnější intervence států nebo samospráv. O to víc, pokud chceme naplňovat závazné i vlastní cíle v oblasti dekarbonizace a efektivně využívat relevantní podpůrné programy. Praha má v oblasti energetiky unikátní pozici díky 100% městskému podniku Pražská plynárenská a její dceřiné společnosti Prometheus energetické služby.
Půl milionu Pražanů a celá řada firem dnes využívá systém centrálního zásobování teplem. Většinu tepla Praze dodává první blok Mělnické elektrárny, která jej produkuje spalováním hnědého uhlí. Právě transformace (v tomto případě plynofikace) nebo odstavení velkých fosilních zdrojů jsou hlavní opatření, kterými chce Česká republika dosáhnout splnění svých klimatických závazků. Stejně jako hlavní město, které v roce 2021 přijalo Klimatický plán Prahy do roku 2030.
Energetika jde dnes směrem decentralizace. Pražská plynárenská i Prometheus ES vidí jakou součást udržitelné budoucnosti teplárenství v Praze nové ekologické zdroje jak tepla, tak elektřiny. Možností je celá řada: velké tepelné čerpadlo na Rohanském ostrově, využití kalů a rekuperace tepla z čistírny odpadních vod na Císařském ostrově či výroba vodíku v areálu ZEVO v Malešicích.
Energetické zdroje Prahy je naopak potřeba diverzifikovat. A to výstavbou či revitalizací lokálních nízkoemisních zdrojů: kotelen, výtopen či kogenerace zdrojů vyrábějících teplo či elektřinu.
„Prioritně se řeší velké zdroje tepla, to ale někdy odklání debatu od komplexního pohledu na energetiku města, která bezpochyby bude kopírovat efektivní trend decentralizace a lokalizace tepelných zdrojů. Tento děj by neměl být ponechán spontánnosti trhu, ale měl by být regulován tak, aby se investice do nových technologií vyplácely, plnily definované enviromentální a energetické cíle a byly prospěšné obyvatelům města,“ řekl radní Hl. m. Prahy Jan Chabr.
Pro harmonicky fungující pražskou energetiku je klíčové, aby všechny její segmenty úzce spolupracovaly. Jednak kvůli větší efektivitě, ale také kvůli požadavkům na větší ekologizaci. Proto Pražská plynárenské i Prometheus pracují na propojení s klíčovými hráči na trhu. Hlavní město tak získá přehled o vlastní energetice, zatímco běžným občanům přinese modernizované teplárenství v dostupných cenových hladinách.
„Jednoznačnou výhodou Prahy a jejího vlastnictví koncernu Pražské plynárenské je fakt, že tato společnost disponuje rozsáhlým know-how a odpovídajícím lidským kapitálem jak v oblasti projektování, tak samotné realizace energetických řešení,“ říká Martin Pacovský.
Úspory, plynofikace, rekuperace odpadních vod nebo modulární reaktory
Energetická síť 21. století musí být především flexibilní. Takovou možnost nabízí větší podpora elektrifikace, kterou by firma Prometheus ES chtěla nabídnout v oblastech mimo pokrytí teplárenské soustavy. Jde především o technologie umožňující využít elektrickou energii k výrobě tepla: infratopení či fotovoltaika. V tomto segmentu by Prometheus ES nabídne jak přímý prodej, tak zároveň servisní zajištění.
Dceřiná společnost Pražské Plynárenské, Prometheus ES, již realizoval ve Kbelích komplexní přeměnu energetiky městské části, kde se v minulosti dlouhodobě potýkali s nestabilitou dodávek a růstem cen pro spotřebitele. Nyní Kbely disponují efektivními rozvody napojenými na moderní plynové kotelny a kogenerační jednotky, které budou doplněny fotovoltaickými systémy.
V Michelském areálu, vlastněném Pražskou plynárenskou, firma Prometheus zahájila projekt plné energetické soběstačnosti celého objektu, který díky fotovoltaice bude schopen z přebytků elektrické energie produkovat zelený vodík. A to ve spolupráci s Pražským dopravním podnikem, který připravuje pilotní projekt na využití vodíku v autobusech městské hromadné dopravy.
Možná největší výzvou pro pražskou energetiku bude v budoucnu výstavba modulárního jaderného bloku v okolí hlavního města. Jejich výhodou je kromě vysokého výkonu především nižší pořizovací cena, nejde totiž o běžnou stavbu: většina elektrárny se vyrobí předem v továrně. Vyhýbá se tím častým prodražením a zpožděním projektu.
„Zkušenost se spoluprací s pražskými samosprávami je pro nás důležitá. Naše řešení pomáhají přivádět teplo do škol, úřadů, nemocnic a podniků. Moc rádi bychom viděli energetiku Prahy poskládanou s takto organicky propojených soběstačných a bezemisně zásobovaných lokalit, které si mohou vzájemně vypomoci, když bude potřeba. Taková je vize Promethea. Interně zpracováváme i model zapojení tepla z rekuperace odpadních vod či potenciál využití malého modulárního reaktoru, pro který máme vhodné strategické pozemky,“ říká Ludvík Baleka a dodává: „Sluší se říct, že neobjevujeme Ameriku. V západním Berlíně od uhelných zdrojů začali ustupovat už v sedmdesátých letech a výrobu tepla přizpůsobovali typu zástavby v jednotlivých lokalitách. Ve východním Berlíně už v roce 1989 vytápěli přes 60 procent bytů z komunálních zdrojů. A třeba ve Vídni letos spustili systém, který jen díky recyklaci tepla z odpadních vod vyhřívá okolo 1900 domácností. Dlouhodobě udržitelná a zelená řešení existují. V Prometheu se jim věnujeme a máme jasnou představu toho, jak je v Praze přetavit do praxe.“
