Vítejte u dalšího vydání newsletteru Velký skok, ve kterém pro čtenáře INFO.CZ popisujeme bouřlivé změny evropského plynárenství a energetiky. Opět přinášíme nejdůležitější zprávy posledního týdne.
Hospodářská krize v Evropě má aktuálně jeden společný jmenovatel – vysoké ceny energií a zejména plynu. Jeho omezené dodávky, které ruský státní podnik Gazprom do Evropy aktuálně pouští, jsou Damoklovým mečem jak pro domácnosti, tak pro podniky.
Ne každá firma je ale zasažena stejně. Zatímco pro většinu podniků jsou vyšší zálohy na energie nepříjemností, se kterou se musí poprat a kompenzovat ji zvyšováním marží, žádostí o státní pomoc, anebo úspornými programy, jiné vybrané obory a konkrétní společnosti zavírají svůj provoz.
Největší problémy mají firmy, které jsou na plynu závislé i nad rámec běžného provozu – ty, které tuto surovinu využívají přímo pro svou činnost. „Po Evropě je celá řada podniků, které bez dodávek plynu nepřežijí, protože ho nepoužívají pouze pro ohřívání, ale i pro svou výrobu,“ uvedla před časem pro Velký skok ekonomka Jana Matesová.
Jedná se zejména o sklářské a chemické podniky, o výrobce hnojiv, hliníkárny, zinkovny.
V posledních týdnech už Evropa zažila první pády těchto podniků právě kvůli neúnosným cenám energií. Minulý týden oznámil ukončení hlavní výroby slovenský závod Slovalco, významná hliníkárna, která patřila mezi nejmodernější závody na světě. S uzavřením tamní produkce hliníku se počítá na konci září, čímž skončí kromě stovek pracovních míst i 70letá tradice výroby hliníku v Žiaru nad Hronom.
Nejde o ojedinělý případ. Jen o několik týdnů dříve „na neurčito“ uzavřela svůj provoz zase významná nizozemská zinkovna ve vesnici Budel. Neuvedla formální důvody pro pozastavení výroby, ale podle nejmenovaných zdrojů je toto opatření vyvolané právě vysokou cenou vstupů – včetně až desetkrát dražších energií.
Každý takový pád má přitom další efekty – typicky spolu s oznámením konce výroby v těchto podnicích se výrazně zvýšila cena komodit, které vyráběly, což mělo zase vliv na ekonomiku dalších podniků.
Podle odborníků je jen otázkou času, než se plynová krize projeví zavřením prvních českých podniků. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy jsou podle zprávy z minulého měsíce „znepokojeni, že vláda dává přednost domácnostem před firmami, a to nejen v informační kampani, ale také v portfoliu připravované pomoci kvůli vysoké ceně energií.“
Obavy, že by první podniky mohly kvůli cenám energií kolabovat i v Česku, potvrzuje i nedávný průzkum, který si Svaz průmyslu a dopravy nechal zpracovat: z něj vyplývá, že přibližně pro 20 procent firem může mít nárůst cen elektřiny a plynu „fatální dopad“. Jak konkrétně to může vypadat, popisuje pro Velký skok v následujícím rozhovoru ředitel jedné ze světově nejproslulejších uměleckých skláren Ajeto David Ševčík.
Ševčík: Plynová krize může vést ke konci uměleckého sklářství v Česku
Plynová krize může vést „až ke konci ručního uměleckého sklářství v Česku“, říká pro Velký skok David Ševčík, ředitel sklárny Ajeto, kterou provozuje společnost Lasvit.
Jak výrazně se růst cen energií vaší sklárny dotýká?
Očekávám, že do konce letošního roku se nám oproti roku 2021 zvýší cena plynu čtyřnásobně. A pokud se růst bude vyvíjet jako doposud, můžeme v dalším roce očekávat dokonce až desetinásobné ceny oproti 2021.
Jak tato nová situace ovlivní vaši produkci?
V tuto chvíli máme stále dost zakázek, ale už se pohybujeme na hranici akceptovatelnosti cen. Pokud dojde ke zdražení plynu o tisíc procent oproti dlouhodobé ceně, tak naše ceny za výrobu skla budou nekonkurenční a může to vést ke konci ručního uměleckého sklářství v Česku.
Existují pro sklárny vašeho typu možnosti, jak inovacemi spotřebu energie redukovat?
Samozřejmě zvažujeme alternativy plynu. Může jí být zkapalněný plyn nebo elektřina, ale ideálně kombinace obojího. Obojí však vyžaduje nemalou investici.
Jak se podle vás současná plynová krize podepíše na oboru českého uměleckého sklářství?
V krátkodobém pohledu očekávám, že Rusko bude chtít využít zimy a bude několik výpadků dodávek plynu. Rusko se snaží tímto tlakem narušovat stabilitu. Neočekávám žádné zlepšení pro sklářský průmysl minimálně do jara/léta 2023, dále si netroufám odhadovat.
Přečetli jste si úvodní pasáž posledního vydání newsletteru Velký skok. Jeho odběratelé si navíc přečetli:
- O problémech německého obra BASF
- Detaily nečekané odstávky plynovodu Nord Stream 1
- Zprávu o „neveselé“ situaci českých krajů v energetické oblasti
- Komentář k připravované plynové vyhlášce
