Cizinecká policie čelí bezprecedentní uprchlické vlně, kterou vyvolala válka na Ukrajině. Podle předsedy sněmovního podvýboru pro Policii ČR a poslance za ODS Pavla Kašníka i navzdory enormnímu náporu práce zvládá cizinecká policie situaci na výbornou. „Policie ČR je opravdu vysoce profesionální sbor, který je výborně vycvičen, a současné dění dokazuje, že je připravena i na takovéto zcela mimořádné situace,“ říká v Kašník v rozhovoru pro INFO.CZ s tím, že je potřeba řešit jen dílčí otázky fungování systému týkající se například rozdělení nerovnoměrného náporu napříč regiony. „Na vládě leží spíše úkoly týkající se následných kroků,“ dodává Kašník.
Z Ukrajiny denně do Česka směřují tisíce uprchlíků, což naplno zaměstnává i cizineckou policii. Jak tento nápor zvládá? Byla na podobnou situaci připravena?
Z informací, které mám k dispozici, a mých návštěv na některých policejních útvarech včetně útvarů cizinecké policie musím říct, že naše bezpečnostní složky situaci zvládají na výbornou. Stojí to samozřejmě více času, více sil, místy enormní osobní nasazení, ale vše se daří držet pod kontrolou. Policie ČR je opravdu vysoce profesionální sbor, který je na tuto činnost výborně vycvičen, a současné dění dokazuje, že je připravena i na takovéto zcela mimořádné situace.
Co přesně cizinecká policie ve vztahu k uprchlíkům řeší?
Cizinecká policie primárně zajišťuje registraci příchozích osob na území České republiky. Provádí zároveň lustrace přicházejících a prostřednictvím odboru azylové a migrační politiky řeší udělení statutu dočasné ochrany. Mohu přitom ubezpečit naše občany, že je kladena zásadní pozornost na prověřování a záchyt osob, které by jakýmkoliv způsobem mohly znamenat riziko pro naši bezpečnost, jelikož zde cizinecká policie velmi úzce spolupracuje jak s ostatními složkami Policie ČR, tak i s ostatními složkami bezpečnostního systému našeho státu. Jelikož dochází k nerovnoměrné zátěži, co se počtu příchozích uprchlíků týče, v jednotlivých regionech je nutno hned v prvopočátku řešit systém redislokace uprchlíků v rámci systému krajských asistenčních center pomoci Ukrajině po celé České republice.
Co je tedy potenciálním největším kamenem úrazu udržitelného fungování současného systému? Sám o sobě vysoký počet uprchlíků?
Ano, největším problémem je určitě samotný rozsah migrační krize. Takovou situaci Evropa nezažila od konce druhé světové války a je to bez nadsázky velká zkouška nejen z pohledu technického zvládnutí situace, ale především test morální vyspělosti západního světa. Ve chvíli, kdy ukrajinské ozbrojené síly bojují proti ruské agresi, je naší neoddiskutovatelnou povinností zajistit bezpečí pro jejich ženy a dětí. Zatím naše společnost tuto situaci s vypětím sil zvládá. Pracujeme ve standardním procesu krizového řízení a je vidět, že je nastaven velmi dobře.
Může, respektive měla by vláda nějakým způsobem v současné době ulehčit cizinecké policii práci?
Myslím si, že samotná policie je velmi flexibilní a situaci zvládá i bez nějakých významných změn a zásahů ze strany vlády. Na vládě leží spíše úkoly týkající se následných kroků.
Jaké kroky by to měly být?
Postarat se o uprchlíky po jejich příchodu a registraci. Je pravdou, že jsme již prakticky na hranici s možnostmi nabídky důstojného ubytování. Ale to není zdaleka jediný úkol, který je nutné řešit. Prioritou je zabezpečení podmínek pro samostatnou ekonomickou existenci uprchlíků, tedy optimalizace podmínek pro možnost jejich zapojení do pracovního procesu, což může naopak značnou měrou prospět našemu pracovního trhu, který se potýká s nedostatkem pracovních sil v mnoha odvětvích průmyslu a služeb. Lze také předpokládat, že nemalá část občanů Ukrajiny bude mít zájem na našem území zůstat a trvale se začlenit do naší společnosti. Tento adaptační proces s sebou nese i potřebu školního vzdělávání dětí, které k nám před válkou utekly. Také nesmíme zapomínat na zajištění odpovídající zdravotní péče, což je další velkou výzvou pro naše zdravotnictví.
Měli by příslušníci cizinecké policie být nějak odměněni nad rámec standardního ohodnocení, podobně jako obdrželi mimořádné odměny příslušníci IZS za mimořádné nasazení v době pandemie covidu-19?
Co se prémií týče, pak musím říct, že opravdu nelze vše přepočítávat na peníze. Jsme v situaci, kdy zajišťujeme pomoc lidem, kteří čelí důsledkům agresívní války a uchylují se pod naši ochranu s cílem zachránit si holý život. Naše solidarita je zcela na místě a je naší povinností. Vláda nicméně již v této chvíli plně garantovala alokaci finančních prostředků na proplácení přesčasové práce složek, bez kterých se zvládnutí situace jistě neobejde.
Kolik vlastně uprchlíků cizinecká policie pro tuto chvíli registrovala? S jakým číslem se výhledově počítá?
Z válkou zkoušené Ukrajiny už odešly přes čtyři miliony lidí. Konečné číslo lze velmi těžko odhadovat, jelikož vývoj migrace bude přímo záviset na dalším vývoji války na Ukrajině, který je rovněž nejistý. Stejně tak nemáme k dispozici relevantní odhad toho, kdy válka skončí. Čísla, která eviduje cizinecká policie se neustále mění, ale můžeme říci, že v současné době se počet udělených statusů dočasné ochrany pohybuje kolem dvě stě padesáti tisíc, což je naprosto neuvěřitelné číslo. Původní krizové plány stanovují pro pojem „migrační vlna velkého rozsahu“ počet dvaceti tisíc uprchlíků za měsíc. Přesto díky velké profesionalitě všech zapojených složek tento nápor Česká republika zvládá.
Jsou samotní uprchlíci informovaní o tom, co je po příchodu do Česka čeká, jaké administrativní úkony musí podstoupit a na co si mají dát pozor?
Informovanost přicházejících ukrajinských uprchlíků je dle mého naprosto dostatečná a každým dnem se navíc systém předávání informací zdokonaluje. Maximum informací dostávají přicházející uprchlíci prostřednictvím již zmíněných krajských asistenčních center pomoci uprchlíkům, a to včetně informací o nabídce pracovních příležitostí s odkazem na strukturu úřadů práce.
