PORTFOLIO ŠTĚPÁNA KŘEČKA | Hlavní ekonom společnosti BH Securities a ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček pro INFO.CZ pravidelně komentuje ekonomické otázky současnosti i minulosti. Úvodní díl jeho autorského seriálu se částečně dotýká aktuálního dění, jelikož se zabývá úrokovými sazbami, o kterých můžete každodenně slyšet v médiích. Jak se ale úrokové sazby dotýkaly našich předků v 19. století nebo i mnohem dříve? To se dozvíte na následujících řádcích.
Již zhruba 3000 let před naším letopočtem řešili obyvatelé Mezopotámie otázku, jak správně nastavit úrokovou sazbu. Podle archeologických nálezů tehdejší lidé došli k závěru, že na 20 procent. O stejné výši se hovořilo i v Chammurapiho zákoníku, který vznikl v Babylonii zhruba v období 1800 až 1600 let před naším letopočtem.
S nastavením úrokových sazeb ještě před narozením Krista měli zkušenosti i starověcí Řekové. Ti přibližně 500 let před naším letopočtem pracovali s úroky ve výši 10 procent. Starověcí Římané pak kalkulovali se sazbou 8 procent. To alespoň dokládají záznamy z období punských válek, které probíhaly v letech 264 až 146 před naším letopočtem.
Výrazný zlom v nastavování úrokových sazeb nastal v byzantské říši, když Konstantin Veliký v roce 325 po narození Krista stanovil maximální velikost úrokové sazby na 13 procent. Bylo přitom možné pracovat i s nižšími sazbami. Maximální limit byl následně v roce 528 snížen na 8 procent, což je doloženo v Justiniánově zákoníku.
Podobné to bylo i na počátku osmdesátileté války, kdy Nizozemci bojovali za nezávislost proti španělské nadvládě. V tehdejších rukopisech z roku 1568 je doloženo nastavení úrokové sazby ve výši 8 procent. Stejná míra byla uplatňována i v Anglii na počátku 18. století a v USA na počátku 19. století.
Ke snížení úrokových sazeb došlo až za velké hospodářské krize z konce 20. let 20. století. V té době existoval zlatý standard, který bránil expanzivní měnové politice. Francie kvůli tomu dokonce zvýšila sazby, aby přilákala zlato od investorů z celého světa. Na to musely reagovat ostatní státy, což prohlubovalo krizi. Kvůli špatné hospodářské situaci však nakonec došlo k poklesu sazeb zhruba na úroveň 2 procent.
K vysokým úrokovým sazbám se vrátil americký prezident Ronald Reagan. Počátkem 80. let 20. století přesahovaly 15 procent. Následně však již docházelo k trendu postupného snižování sazeb. Dokonce jsme začali experimentovat se zápornými úroky, což by naši předci zřejmě nepochopili. Nicméně je zřejmé, že se o úrokových sazbách bavíme již minimálně 5000 let a pořád se nemůžeme dohodnout, jaká úroveň je ideální.
Autor je hlavním ekonomem společnosti BH Securities
