ANALÝZA VOJTĚCHA KRISTENA | Do plného zveřejnění velké mediální novely zbývá ještě několik týdnů. Co však zatím o zákonu prosakuje v kuloárech, nevěstí pro Českou televizi nic dobrého. Politici se totiž podle všeho dohodli nikoliv na skokovém zvýšení koncesionářských poplatků, ale na jejich „pouhé“ indexaci o inflaci. Na takové zvýšení však nejsou dlouhodobé finanční plány televize připravené a reálně tak hrozí, že veřejnoprávní instituce bude muset už příští rok škrtat stovky pracovních míst a omezit svou výrobu i investice.
Na první pohled jde pro veřejnoprávní média o dobrou zprávu. Televizní poplatky by podle vyjádření politiků měly být zaindexované, což znamená, že by se každý rok zvyšovaly o inflaci. „V koalici jsme se shodli na indexaci poplatků – to znamená, že veřejnoprávní média budou systémově financovaná,“ uvedl tento týden na X Jan Jakob, předseda poslaneckého klubu TOP 09.
Jeho slova potvrzuje například ministr Marek Výborný, podle kterého je na tomto návrhu v koalici shoda: „Počítá se při dosažení nějaké míry inflace s valorizací. Je to o dlouhodobé stabilitě, abychom se nemuseli do budoucna vždycky vracet k debatě nad tím, jakým způsobem případně zvyšovat koncesionářský poplatek,“ doplnil ministr ve středu 24. dubna před jednáním vlády.
Velký úspěch: financování veřejnoprávních médií bude dlouhodobě předvídatelné! 💪
— Jan Jakob (@Jan_Jakob) April 24, 2024
V koalici jsme se shodli na indexaci poplatků – to znamená, že veřejnoprávní média budou systémově financovaná. A tím zůstane zachována i jejich nezávislost, kterou naše demokracie tolik potřebuje. pic.twitter.com/xrkRoNvc5J
Papírově je růst koncesionářských poplatků výhrou pro všechny zúčastněné. Veřejnoprávním médiím (ČT a ČRo; ČTK není financována koncesionářskými poplatky) zaručí jejich dlouhodobou udržitelnost. Politici se zase vyvléknou z nepříjemné situace, kdy by ve volebním roce voličům museli prodat další zdražování. A domácnosti sáhnou do svých peněženek výrazně méně, než se původně očekávalo.
Pro představu: v letošním roce Česká národní banka očekává inflaci 2,6 procenta, což by u zdražení televizního poplatku znamenalo přibližně o 40 korun ročně. Původní návrh přitom počítal se zvýšením televizního poplatku o 25 korun měsíčně, tedy asi osmkrát více.
Veškeré podrobnosti návrhu i celý valorizační mechanismus mají být představeny až v příštích týdnech, nicméně podle všech dostupných informací to vypadá, že hlavní principy jsou už narýsované.
Komplikace pro Českou televizi
Pro Českou televizi by však „pouhá“ indexace poplatku znamenala zásadní komplikaci. Televize totiž ve svých střednědobých plánech se zvýšením koncesionářských poplatků počítala a přizpůsobila tomu i svůj poslední rozpočet na letošní rok. Ten namísto šetření v době zdražování mohl dokonce růst – a to díky tomu, že veřejnoprávní instituce sáhla pro miliardu korun do svých rezerv a vsadila na to, že jí politici pro příští rok poplatky zvýší.
Televize tuto strategii jasně popsala v letošním rozpočtu: „Z výše uvedených důvodů (představení plánovaného, skokového zvýšení koncesionářských poplatků – pozn. red.) je rozpočet na rok 2024 koncipován tak, aby před očekávaným navýšením příjmů neomezoval rozsah činností poskytovaných obyvatelům České republiky.“
Jenže nyní to vypadá, že politici řediteli televize Janu Součkovi „vypálili rybník“ a z plánovaného zvýšení poplatku o 25 korun měsíčně a rozšíření okruhu poplatníků nic nebude. A pokud se poplatky zvýší „jen“ o inflaci, nastane situace, kdy příjmy nedokáží pokrýt současné výdaje televize. Rezervy (takzvaný „Janečkův polštář“), které měla televize doteď k dispozici, jsou přitom už téměř vyčerpané.
České televizi tak zbyde jediná možnost, jak se se situací vyrovnat – začít razantně omezovat své výdaje. Veřejnoprávní instituce s tím dokonce ve svých plánech počítá. „Pokud nebude do poloviny roku 2024 zřejmé, zda dojde v roce 2025 ke změně financování České televize, budou ve 2. polovině roku činěny kroky k tomu, aby rozpočet na rok 2025 mohl být nachystán v objemu výdajů odpovídajících současnému způsobu financování.“
Televize má jasno i v tom, jaké kroky směrem k tomuto „šetření“ učiní. „Konkrétně to bude znamenat, že v roce 2025 bude muset dojít ke snížení výdajů v základních čtyřech rozpočtových kapitolách (mzdové náklady, výrobní úkol, provozní náklady a investice) v celkovém objemu přibližně jedné miliardy korun, tedy o 15 procent proti rozpočtu roku 2024,“ píše se v letošním rozpočtu televize.
Miliarda úspor by pak podle předběžných plánů měla vzejít z nižších mzdových nákladů (o 250 milionů korun), nižšího výrobního úkolu (400 milionů), nižších provozních výdajů (170 milionů) a z poklesu investic (180 milionů). Převedeno na konkrétní opatření tak nižší mzdové náklady znamenají, že televize zruší přibližně 350 pracovních míst a nižších výdajů na výrobní úkol chtějí Kavky dosáhnout omezením přenosů velkých sportovních akcí i nižší výrobou napříč žánry.
