PRÁVNÍ SERVIS | Nad rámec sjednané mzdy má zaměstnanec ze zákona nárok na celou řadu příplatků. Jedná se o příplatek za práci přesčas, za práci o víkendu, ve svátek či v noci. Následující článek se zaměřuje na to, jaká je výše příplatků v jednotlivých případech, jak se jako zaměstnavatel vypořádat se situací, kdy má zaměstnanec nárok současně na několik příplatků a z jaké částky se příplatky vůbec počítají.
Příplatek za práci přesčas
V případě, že mzda není sjednána s přihlédnutím k práci přesčas, má zaměstnanec za práci přesčas nárok na dosaženou mzdu a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. Dosaženou mzdou se rozumí všechny mzdové složky, na které zaměstnanci vzniklo za dobu práce přesčas právo, tedy mzda, která by byla zaměstnanci poskytnuta, kdyby konal práci v řádné pracovní době (základní mzda, příplatky, prémie atd.).
Alternativně má zaměstnanec namísto příplatku nárok na náhradní volno v rozsahu práce přesčas. Nicméně, pokud toto náhradní volno není poskytnuto v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží zaměstnanci příplatek.
Jak již bylo uvedeno výše, na příplatek (či náhradní volno) za práci přesčas má zaměstnanec nárok pouze v případě, že jeho mzda nebyla sjednána s přihlédnutím k práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k práci přesčas lze sjednat, pokud je současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto – u řadových zaměstnanců s rozsahem do 150 hodin v kalendářním roce, u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas (nařízené i dohodnuté).
Příplatek za práci ve svátek
Na rozdíl od práce přesčas, při práci ve svátek má zaměstnanec primárně nárok na dosaženou mzdu a náhradní volno (a to v rozsahu práce konané ve svátek). Za dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Po dohodě se zaměstnancem může být namísto náhradního volna poskytnut příplatek k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku.
Pokud svátek připadá na obvyklý pracovní den a zaměstnanec nepracuje, má v tomto případě nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
Příplatek za noční práci (22:00 – 6:00)
Za noční práci má zaměstnanec nárok na dosaženou mzdu a příplatek ve výši nejméně deset procent průměrného výdělku. V pracovní smlouvě lze však sjednat jinou výši či způsob určení příplatku.
Příplatek za práci o víkendu
Za práci v sobotu či neděli má zaměstnanec nárok na dosaženou mzdu a příplatek ve výši nejméně deset procent průměrného výdělku. Opět platí, že v pracovní smlouvě lze sjednat jinou výši či způsob určení příplatku.
Z čeho se počítá výše příplatku?
Výše příplatku se určuje procentuálně z částky představující průměrný výdělek zaměstnance. Tím rozumějme průměrný hrubý výdělek vypočtený jako podíl z hrubé mzdy vyplacené zaměstnanci v rozhodném období a počtu hodin, které zaměstnanec za toto období odpracoval. Rozhodným obdobím zákon pro účely výpočtu příplatku stanoví předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž průměrný výdělek zaměstnance se určuje vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce, který po rozhodném období následuje, tj. vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku. Jen k těmto datům je výše průměrného výdělku měněna.
Do průměrného hrubého výdělku se započítávají veškeré částky poskytnuté zaměstnanci za jeho vykonanou práci. Kromě smluvené mzdy ho tak tvoří i osobní ohodnocení, prémie, příplatky či doplatky ke mzdě.
Vedle příplatku zaměstnanci pochopitelně náleží i dosažená mzda, tedy částka představující veškerou mzdu, na kterou zaměstnanci po dobu, na kterou se vztahuje příplatek, vznikl nárok. Nejen do průměrného výdělku, ale i do dosažené mzdy je třeba zahrnout veškeré mzdové složky (smluvená mzda, prémie, osobní ohodnocení, doplatky ke mzdě apod.).
Kumulace příplatků
Za situace, kdy zaměstnanec pracuje přesčas ve svátek, který připadne na víkend, a současně v noci, a zároveň se dohodne se zaměstnavatelem na proplacení příplatku za svátek namísto náhradního volna, má zaměstnanec nárok na všechny příplatky kumulativně.
Pojďme si na závěr uvést praktický příklad:
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu. Sobotu 4. května neměl v rozpisu směn a měl to být jeho den nepřetržitého odpočinku v týdnu, stejně jako následující neděle. Z důvodu chybějícího kolegy je však zaměstnanec výjimečně povolán do práce na noční směnu trvající 12 hodin od 20:00 v sobotu do 8:00 v neděli. Za práci ve svátek zaměstnanec požaduje náhradu mzdy namísto náhradního volna. Tomuto zaměstnanci náleží:
Poměrná část dosažené mzdy za 12 odpracovaných hodin;
Příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku za 12 hodin;
Příplatek za práci v sobotu a neděli ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku za 12 hodin;
Příplatek za práci v noci ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku za 8 hodin.
Závěr
Z výše uvedeného je patrné, jak přistupovat ke kalkulaci jednotlivých příplatků, na které má zaměstnanec nárok. Kumulace příplatků je pro zaměstnance příležitostí ke spravedlivému odměňování v rámci specifických pracovních podmínek, které zahrnují práci přesčas, ve svátek, o víkendu a v noci. Z hlediska zaměstnavatele je však klíčové správně vyhodnotit a řešit tuto situaci, aby byla dodržena pravidla vyplývající z platné legislativy.
Bird & Bird
Autorkou článku je Kristina Kůdelíková z advokátní kanceláře Bird & Bird, která je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem oblasti digitálních technologií, práva duševního vlastnictví a pracovního práva.
