PRÁVNÍ SERVIS | Ve spolupráci s předními právními experty přinášíme přehled nových i projednávaných zákonů, které dopadají nejen na podnikatelské prostředí, ale také na rodinné či soukromé vztahy. Jaké novinky se chystají v oblasti insolvencí, práva obchodních korporací, nemovitostního segmentu nebo životního prostředí? Odpovídají garanti vybraných oblastí práva.
Insolvence, whistleblowing & nevýkonné úvěry: Schyluje se k zásadním změnám
V letošním roce nás podle Aleše Hradila z advokátní kanceláře Dunovská & Partners čekají zásadní změny především v insolvenčním právu. „Vzhledem k potřebě transpozice příslušné evropské směrnice se chystá zákon o preventivní restrukturalizaci. Zákon má za cíl umožnit podnikatelům řešení jejich rizikového zadlužení ještě v době před úpadkem,“ popisuje s tím, že vstup do preventivní restrukturalizace bude pro podnikatele dobrovolný a umožní jim překonat finanční potíže méně formálním způsobem oproti klasickému insolvenčnímu řízení.
„Druhá letošní chystaná změna také souvisí s evropskou legislativou, konkrétně se směrnicí o ochraně oznamovatelů. Na konci loňského roku připravila vláda návrh zákona, který bude chránit osoby, jež nahlásí porušení práva (tzv. „whistlebloweři“). Zavede také povinnost pro větší společnosti zavést nástroje, kterými zajistí nedotknutelnost oznamovatelů,“ dodává Aleš Hradil. V oblasti bankovnictví Česko podle něj čeká nový zákon o trhu s nevýkonnými úvěry, který je v legislativním procesu. „Jistě není překvapením, že i v tomto případě se jedná o implementaci evropské směrnice, která má sjednotit právní úpravu sekundárního trhu s bankovními úvěry,“ zmiňuje.
Korporátní právo: Rejstřík vyloučených osob nebo další vývoj evidence skutečných majitelů
„Novinky korporátního práva se v roce 2023 ponesou především v duchu pokračující digitalizace státní správy, jejíž ambicí je v oblasti obchodních korporací zejména zjednodušit a urychlit proces založení společnosti,“ říká Jakub Štilec z advokátní kanceláře Štilec & Partners. První praktickou novinkou podle něj bude zavedení vzorové společenské smlouvy, kterou na svých webových stránkách uveřejní Ministerstvo spravedlnosti. „Zakladatelé s.r.o. ji budou moci bezplatně využít a zápis společnosti do obchodního rejstříku založené na tomto vzoru bude navíc zcela osvobozen od poplatků,“ dodává.
Nejvýznamnější změnou pro obchodní korporace, která nás letos čeká, bude zavedení rejstříku tzv. vyloučených osob. „Tedy osob s překážkami výkonu funkce ve vrcholném vedení či orgánech společností. Kdo se do tohoto rejstříku dostane, například z důvodu spáchání určitého trestného činu nebo přivedení jiné společnosti do konkurzu, nebude moci být zvolen anebo nadále vykonávat funkci statutárního či kontrolního orgánu společnosti. Údaje přitom mají být sdíleny napříč celou Evropskou unií,“ popisuje Jakub Štilec.
Zajímavé bude podle Jakuba Štilce také sledovat další vývoj evidence skutečných majitelů. „V nedávné době totiž, v zásadě hned poté, co jsme si v ČR prošli významnou novelou v této oblasti, Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že široká veřejnost nemá mít přístup k informacím, kdo skutečně vlastní obchodní korporace,“ říká. Bude se tak opět jednat o obrat o 180° oproti vývoji posledních let? To teď bude podle Jakuba Štilce záležet především na orgánech Evropské unie, jak se s postojem soudu popasují.
Technologický segment: Bouřlivé reakce na novelu autorského zákona
„Očekáváme rok bohatý na legislativu s přesahy do práva technologií. Hned na začátku ledna zahýbala digitálním prostorem změna zákona o ochraně spotřebitele. Implementace evropské směrnice zavádí nová pravidla pro e-shopy. Dalším výrazným počinem na začátku roku a rovněž implementací evropské směrnice je novela autorského zákona, která dopadá zejména na poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online,“ popisuje Jan Procházka z Deloitte Legal legislativní novinky, které se týkají technologického sektoru. Novela podle něj vzbudila celkem bouřlivou mediální odezvu a praxe nyní ukáže, do jaké míry byla přiměřená. „Očekáváme také předložení návrhu zákona o některých službách informační společnosti, jenž je součástí české transpozice evropského aktu o správě dat (Data Governance Act). Od něj si mnoho slibují především začínající firmy. Těm se má v rámci nově vzniklého společného datového prostoru v EU otevřít přístup k většímu množství údajů využitelných pro vývoj nových produktů a služeb,“ dodává Procházka.
Daně: Na co se budou zaměřovat finanční úřady?
K tématu whistleblowerů se vrací také Barbora Klimešová z Bříza & Trubač. „Zákon transponuje do českého práva příslušnou evropskou směrnici, přičemž zákon by měl nabýt účinnosti 1. července 2023 s tím, že povinné subjekty, tedy například firmy zaměstnávající více než 50 zaměstnanců a veřejní zadavatelé, budou muset do 15. prosince zavést takzvaný vnitřní oznamovací systém,“ dodává.
V daňové oblasti bude podle Barbory Klimešové letos zásadních o několik specifických věcí, kterým doporučuje věnovat zvýšenou pozornost. „A to proto, že se na ně letos pravděpodobně budou soustředit i finanční úřady. Zařadila bych sem obchodování s kryptoměnami, které s sebou může přinést řadu daňových záludností, jichž si jejich majitelé vůbec nemusí být vědomi. Jde také o obchodování na online tržištích, tedy na internetových platformách, na nichž mohou podniky oslovovat své zákazníky,“ popisuje.
Dále je nutné dát si podle Barbory pozor na příjmy z placených spoluprací na internetových platformách, jako mohou být například Instagram nebo YouTube. „Že se na vyhledávací a kontrolní činnost v tomto segmentu v prvním pololetí roku 2023 budou úředníci soustředit, koneckonců konstatovala loni na podzim v tiskové zprávě sama Finanční správa,“ dodává.
Stavebnictví: Pevné nervy se stavebním zákonem
Přestože byl stavební zákon schválen již v červenci 2021, jedná se podle Lukáše Žáčka ze Z/C/H Legal o stále velmi aktuální téma, které rezonuje nejen v právnické obci. Stavební zákon nabývá dle aktuálně schváleného znění účinnosti postupně již letos. „Část zákona je účinná od 1. ledna 2023 a zabývá se mimo jiné otázkou takzvaných vyhrazených staveb a jejich povolování. Protože se jedná o novinku, určitě se vyplatí sledovat, jak bude tato úprava vykládána správními orgány a soudy,“ popisuje s tím, že Parlament aktuálně projednává novelu těch částí stavebního zákona, které mají být účinné od 01.07.2023, resp. od 01.01.2024. „Novelou se opět mimo jiné otevírá téma zrušení pražských stavebních předpisů, jakož i snížení počtu stavebních úřadů, které mají být zrušeny. Není dokonce vyloučeno, že dojde k dalšímu částečnému odkladu účinnosti stavebního zákona,“ dodává Lukáš Žáček a shrnuje: „Pro letošek tedy doporučujeme připravit si zejména pevné nervy, neboť osud a finální podoba nového stavebního zákona jsou stále ve hvězdách.“
Právo životního prostředí: Stavební zákon podruhé
Novelizace stavebního zákona letos ovlivňuje také oblast práva životního prostředí. „Se zjednodušením správních procesů můžeme doufat ve větší soustředění se na environmentální aspekty práva nemovitostí,“ přibližuje Olga Kaizar z Deloitte Legal. Zmiňuje také nové směrnice CSDD a CSRD, na jejichž základě vznikne větším společnostem nebo společnostem podnikajícím v rizikových sektorech mimo jiné povinnost přijmout adekvátní opatření ke snížení negativních dopadů jejich činnosti. Společenskou odpovědnost a udržitelnost v kontextu ESG v soukromém sektoru pak podle ní má posílit novela zákoníku práce, která přinese implementaci evropské směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. „Ta by měla zakotvit mimo jiné také přesnější pravidla pro home office a zavést jasná a srozumitelná pravidla pro elektronické podepisování,“ říká.
Rodinné a občanské právo: Rozvody u notářů a dohoda rodičů při výběru základní školy
Již od začátku ledna 2023 je podle Lukáše Rezka z advokátní kanceláře Petráš Rezek účinná novela občanského zákoníku, kterou došlo ke změnám týkajících se postavení spotřebitele, uzavírání smluv, práv z vadného plnění, ale také například odstoupení od smlouvy či zneužívajících ujednání. „Nově občanský zákoník upravuje také smlouvu o poskytování digitálního obsahu,“ přibližuje. Zásadní změny by se podle něj mohly dočkat také rozvody. „Už tento rok se možná dočkáme schválení návrhu zákona, který předpokládá, že kromě soudů budou moci takzvané nesporné rozvody řešit také notáři. Navrhovaná změna legislativy by ulevila jak samotné justici, tak i manželům, kteří jsou schopni se domluvit. Návrh je aktuálně projednáván v Poslanecké sněmovně,“ říká Lukáš Rezek.
Dlouhodobým tématem v oblasti rodinného práva je také preference střídavé péče. „Ústavní soud již celkem konstantně dospívá k názoru, že střídavá péče by měla být upřednostňována, pokud neexistují pádné důvody k jinému závěru. Loňský nález Ústavního soudu týkající se střídavé péče nutnou preferenci střídavé péče opět potvrzuje. Za důvody pro nestanovení střídavé péče, již není možné považovat útlý věk dítěte či nepravidelnost práce jednoho z rodičů,“ popisuje Lukáš Rezek. Pro rodiče je podstatnou novinkou také změna v rozhodování o budoucím směřování vlastních potomků. „O významných záležitostech, mezi které kromě vzdělání a pracovního uplatnění dítěte patří také nikoli běžné léčebné zákroky a určení místa bydliště, se musí rodiče dohodnout, jinak nezbývá než se obrátit na soud, aby rozhodl namísto rodičů,“ uzavírá Lukáš Rezek.
Právní servis na INFO.CZ
Ve spolupráci s předními advokátními kancelářemi přináší INFO.CZ pravidelné servisní příspěvky, které se věnují legislativním novinkám, klíčovým evropským předpisům i zásadním soudním rozhodnutím. Rubriku naleznete na odkazu zde.
