Proč je dobré sledovat úřední desku vaší obce

Povinnost zřizovat úřední desku vyplývá pro obce z § 26 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Podle stále platného a účinného zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), se návrh územního plánu a oznámení o konání jeho veřejného projednání doručí veřejnou vyhláškou (§ 52 odst. 1 stavebního zákona). 

To neznamená nic jiného, než že se návrh územního plánu vyvěsí na obecní úřední desce (§ 25 odst. 2 správního řádu). Do 7 dnů od okamžiku veřejného projednání návrhu územního plánu, který byl zveřejněn na úřední desce, je možné podávat námitky a připomínky k tomuto návrhu, to jest vlastníci nemovitých věcí dotčených navrhovanou změnou mohou podávat námitky, kdy nesouhlasí například se zařazením jejich pozemku z plochy bydlení do ploch veřejného prostranství. Totéž platí i pro změnu územního plánu.

Se změnou územního plánu jsou pak často spojeny komplikace pro nejednoho vlastníka pozemku v dané obci. Může dojít k vyřazení jeho pozemku ze zastavěného území, k vymezení koridoru územní rezervy pro dopravu přes soukromý pozemek, k vymezení pozemku pro umístění veřejně prospěšné stavby atd. 

Nesledováním úřední desky tak může jakýkoliv čtenář přijít v některých případech i o velkou část hodnoty svého majetku v důsledku neuplatnění či pozdního uplatnění námitek či připomínek proti územnímu plánu. Oba tyto prostředky je možné uplatnit nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání návrhu (§ 52 odst. 3 stavebního zákona), jak uvedeno výše. Podobné potíže mohou pro vlastníky pozemků představovat vydání regulačního plánu (§ 61- § 74 stavebního zákona) či vymezení zastavěného území (§ 59 - § 60 stavebního zákona).

Proti územnímu plánu, který představuje negativní dopad do vlastnických práv jednotlivců, se lze bránit i po jeho vydání. Nejvýznamnější je v tomto ohledu podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy k příslušnému krajskému soudu v rámci správního soudnictví. 

Do úvahy připadá i podání podnětu k zahájení přezkumného řízení u příslušného krajského úřadu. V obou případech však zákony stanovují časové omezení pro uplatnění těchto prostředků, a to jeden rok ode dne nabytí účinnosti územního plánu, případně jiného opatření obecné povahy. Na zahájení přezkumného řízení však není právní nárok a je tak na vůli krajského úřadu, zda řízení zahájí, či nikoliv. 

Pro obě zmíněné možnosti však současně platí, že z žádného právního předpisu nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovité věci, aby v rámci územně plánovací dokumentace byla jeho nemovitá věc zahrnuta do plochy s určitým konkrétním způsobem využití (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2018, č. j. 4 As 281/2018-41, bod 15 aj.).

Vedle územního plánu, regulačního plánu a vymezení zastavěného území zná právní řád spoustu dalších typů opatření obecné povahy. Na obecních úředních deskách se tak může v této právní formě vyskytnout například stanovení místní či přechodné úpravy provozu na místní komunikaci. Případně mohou být na obecních úředních deskách zveřejňovány písemnosti či opatření obecné povahy i jiných správních orgánů, jak to vyplývá z příslušné dotčené právní úpravy.

Nezbytné může být sledování úřední desky i pro případ, že obecní úřad vede řízení s velkým počtem účastníků. Jedná se zpravidla o řízení, v nichž je účastníků více než 30 a v takovém případě se účastníci uvědomují o zahájení řízení rovněž veřejnou vyhláškou (viz § 144 odst. 1 a 2 správního řádu). 

Toto bude typické v případě velkých stavebních záměrů, jako je například výstavba nákupních center, spaloven či jiných větších záměrů. Doručování veřejnou vyhláškou využívá správní orgán také, pokud má doručovat osobám neznámého pobytu nebo sídla, osobám, jimž se nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy (viz § 25 odst. 1 správního řádu).

V neposlední řadě lze do kategorie „nezbytné“ zařadit i přehled o právních předpisech vydávaných obcí. Obec vydává dva druhy obecně závazných předpisů, a to obecně závazné vyhlášky a nařízení. V obou případech je na obecní úřední desce zveřejněno oznámení o jejich vyhlášení ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. 

Seznámení s úřední deskou je tak i předpokladem pro dodržování právních předpisů vydávaných obcí. Takto může být stanoven například obecní systém odpadového hospodářství nebo místní poplatky.

Druhou kategorii zveřejňovaných informací lze označit jako „užitečné“. Jedná se zejména o čas a místo konání zasedání zastupitelstva, které je veřejně přístupné, a jeho navržený program a podobně. Na zasedání zastupitelstva mohou totiž občané obce a zletilí vlastníci nemovitých věcí vyjadřovat svá stanoviska k projednávaným věcem a mohou tak realizovat svá práva zakotvená v § 16 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“). Obecní úřad má povinnost takto informovat veřejnost alespoň 7 dní před zasedáním (viz § 93 odst. 1 zákona o obcích).

Dále obec zveřejňuje na úřední desce své záměry při nakládání se svěřeným majetkem – to jest prodej obecních nemovitých věcí, jejich pronájem, pacht a tak dále. Nelze opomenout ani další užitečné informace, které jsou zveřejňovány na úřední desce, jako jsou oznámení o přerušení dodávek energií, dražební vyhlášky, vyhlášení nálezů, oznámení o uložení písemnosti, rozhodnutí (například územní rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení) či výzvy různých správních orgánů.

Dovolujeme si zdůraznit, že byly například na úředních deskách obcí také pravidelně zveřejňovány seznamy tzv. nedostatečně identifikovaných vlastníků od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „ÚZSVM“), které byly sestaveny na základě údajů dodaných Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. 

Tyto seznamy byly zveřejňovány do konce roku 2023, kdy uběhla lhůta daná zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a majetek nedostatečně identifikovaných vlastníků přejde automaticky na stát.

V těchto případech se jednalo zejména o situace, kdy nebyl zapsán v katastru nemovitostí žádný vlastník, anebo byl zapsán, ale již nebyl dostatečně identifikován (například chybí rodné číslo, datum narození, adresa), anebo již nežije. Chybné zápisy v katastru nemovitostí vznikly v letech 1948 až 1989 v důsledku nedostatečné evidence v tehdejším veřejném registru.

Na úřední desce obecního úřadu lze najít samozřejmě i spoustu dalších užitečných informací. Cílem tohoto článku není vyjmenovat je všechny, ale poukázat na skutečnost, že sledovat úřední desku se vyplatí, ať už z důvodu rozšíření stávajícího majetku (například koupě obecního majetku), nebo ochrany před jeho znehodnocením (v důsledku projednávání návrhu územního plánu). Sledování obecní úřední desky je tak jedním ze způsobů, jak dostát římskoprávní zásadě vigilantibus iura scripta sunt (tedy právo náleží bdělým).

Dovolujeme si čtenářům plně doporučit sledovat úřední desku své obce, protože z toho plynoucí výhody převažují nad nevýhodami, respektive jedinou nevýhodou je ztráta několika minut času. Mezi další výhody sledování úřední desky patří zajištění dodržení důležitých lhůt, informovanost o dění v obci a možnost zapojit se do dalšího dění v obci, zejména účast na zasedání zastupitelstva nebo možnost uzpůsobit se plánovaným odstávkám energií.