Nařízení o trzích s kryptoaktivy a jeho vliv na českou legislativu

Dne 9. června 2023 bylo v úředním věstníku Evropské unie uveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv neboli MiCA (Markets in Crypto-assets). Jedná se o dosud nejkomplexnější světovou regulaci kryptoměn, která byla přijata v návaznosti na obrovský rozvoj celosvětového obchodu s kryptoměnami. 

První část tohoto nařízení se stala účinnou již 30. června 2024, jako celek se pak nařízení stane účinným již na konci letošního roku. Co upravuje a jak se promítne do českých zákonů? Odpovědi naleznete v tomto článku.

Jak o nařízení vypovídá už jeho název, jeho primárním účelem je komplexně regulovat jakékoliv činnosti týkající se úschovy a správy kryptoaktiv, provozu platforem umožňujících jejich obchodování, výměnu, předávání, správu portfolií s kryptoaktivy, ale i individuální poradenství v této oblasti. Předmětem regulace tak bude zejména:

• zakotvení požadavků na transparentnost při činnostech týkajících se kryptoaktiv,
• povolování činností týkajících se kryptoaktiv,
• organizace poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy,
• ochrana spotřebitelů v oblasti kryptoaktiv.

Nařízení MiCA kryptoaktivem rozumí digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru (neboli tzv. blockchainu) nebo obdobné technologie. Byť je nesporné, že uvedená unijní legislativa má především chránit spotřebitele, druhou stranou této mince je zvýšení byrokratické zátěže pro všechny subjekty věnující se v rámci podnikatelské činnosti obchodu s kryptoaktivy.

Část tohoto nařízení, která se stala účinnou již 30. června 2024, se týká především tzv. stablecoinů, neboli kryptoaktiv, jejichž hodnota je navázána na určitou komoditu. Tou může být například určitá měna nebo drahý kov. Zbytek nařízení MiCA se pak stane účinným dne 30. prosince 2024.

Současně s nařízením MiCA se stane účinným také nařízení č. 2023/1113 ze dne 31. května 2023, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv neboli TFR (Transfer of Funds Regulation). Toto nařízení je součástí agendy EU, která má za cíl zamezit praní špinavých peněz. 

Mezi hlavní požadavky tohoto nařízení patří, aby zprostředkovatelé transakcí s kryptoaktivy ověřovali totožnost subjektů této transakce, a to bez ohledu na hodnotu samotné transakce. Zprostředkovatelé transakcí pak tuto totožnost po určitou dobu budou povinni také uchovávat.

Byť je výše uvedená evropská legislativa jakožto nařízení závazná přímo, bude v souvislosti s jejím přijetím nutné učinit četné změny také v českém právním řádu. To byl měl řešit vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti, který byl uveřejněn jako sněmovní tisk č. 694.

Uvedený návrh zákona momentálně v rámci legislativního procesu míří do třetího čtení, přičemž garanční výbor doporučil přijetí zákona ve znění jeho pozměňovacích návrhů. Nutno podotknout, že nejvýznamnější navrhované změny byly do tohoto vládního návrhu zákona vtěleny právě až zmíněnými pozměňovacími návrhy garančního a rozpočtového výboru. Označené jsou jako tisk 694/2. Tento návrh zákona by v reakci na přijatou evropskou legislativu přizpůsoboval celou řadu nyní účinných tuzemských zákonů na očekávaný rozvoj podnikání v oblasti kryptoaktiv.

Pravděpodobně nejvýznamnější změnou nejen pro běžného spotřebitele je navrhovaná změna zákona o dani z příjmu. Přijetí tohoto návrhu zákona by totiž znamenalo, že na kryptoaktiva by se nově uplatnil jak časový test, tak hodnotový test. Kryptoaktiva by tak získala obdobné postavení, jako mají cenné papíry. Časový test by v navrženém znění znamenal, že prodej kryptoaktiva, které jeho vlastník držel po dobu alespoň 3 let, by byl osvobozen od daně z příjmu. Omezením tohoto časového testu by pak byl limit celkového zisku za zdaňovací období, který by byl stanoven částkou 40 milionů korun. Do tohoto zákonného limitu by však byly započteny také příjmy z úplatného převodu cenných papírů.

Uplatnění hodnotového testu by pak v navrženém znění znamenalo, že zdanění nepodléhají příjmy z prodeje kryptokativa, které ve zdaňovacím období nepřesáhnou 100 tisíc korun. 

Byť se tento návrh zákona těší velké přízni za strany investorů a podnikatelů v oblasti kryptokativ, má také své odpůrce. Mezi ty nejzásadnější patří Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Generální finanční ředitelství (GFŘ). Hlavním argumentem NCOZ proti navrhované změně je riziko zneužití navrhovaných pravidel k legalizaci výnosů z trestné činnosti. 

Česká kryptoměnová asociace (ČKMA) však tento argument dementuje tvrzením, že kryptoaktiva, na rozdíl od hotovosti, zanechávají alespoň digitální stopu, což by spolu s přijatými pravidly pro transparentnost v rámci nařízení MiCA mělo dle názoru ČKMA dostatečně zamezit výskytu těchto nežádoucích jevů.

Hlavní obavou GFŘ je pak především snížení rozpočtových příjmů, kdy se GFŘ současně obává situace, že by běžné poskytování služeb bylo až do výše 40 milionů korun ročně osvobozeno od daně z příjmu, pokud by tyto služby byly hrazeny v kryptoaktivech. Názory odborníků se však v této otázce rozcházejí, kdy někteří z nich naopak tvrdí, že zavedení časového testu na zdanění poskytovaných služeb dopad mít nemůže.

Zmíněný návrh zákona by se dále dotknul také zákona o platebním styku. V současně navrženém znění doplňuje do současného § 225 zákona o platebním styku možnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy žádat banku o uzavření smlouvy o platebním účtu za stejných podmínek, za jakých mají tuto možnost nyní například platební instituce a instituce elektronických peněz. Tato změna by tak měla umožnit poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy vykonávat jejich činnost efektivně, bez překážek a za nediskriminačních podmínek.

Alespoň dílčí změnou by v důsledku přijetí zmíněného návrhu zákona však prošla také celá řada dalších zákonů. Například zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nově zavádí institut povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem. K udělení tohoto povolení by žadatel musel Finančnímu analytickému úřadu prokázat splnění podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti, a současně tomuto úřadu poskytnout jistotu ve výši 250 tisíc korun. 

Pojem kryptoaktivum se dále dostane například také do občanského zákoníku, zákona o bankách, zákona o podnikání na kapitálovém trhnu, ale také do mnoha dalších.

S nabytím účinnosti nařízení MiCA projde trh s investičními nástroji četnými změnami, které budou mít obrovské dopady nejen subjekty podnikající v odvětví s kryptoaktivy, ale také na běžné spotřebitele, kteří využívají kryptoaktiva pouze jako prostředek k zachování hodnoty či zhodnocení jejich úspor. 

V reakci na tuto unijní legislativu také čeští zákonodárci jednají o tuzemské regulaci obchodu s kryptoměnami. Pokud by došlo k přijetí navrhovaného zákona, mohly by tyto změny výrazným způsobem ovlivnit celý bankovní ekosystém, kdy by nakupování kryptoaktiv mohlo nabýt na popularitě namísto ukládání financí na účty bank, popřípadě jejich investování do cenných papírů. Projednávaná legislativa by mohla do České republiky dovést také zahraniční investory na poli kryptoaktiv za účelem realizování jejich zisků.

Obecně tak lze říct, že jak nařízení MiCA, tak předmětný návrh tuzemské legislativy dopadající na tuto oblast, jsou v otázce právní regulace obchodu s kryptoaktivy mílovými kroky vpřed a lze předpokládat, že udělají prostředí obchodu s kryptoaktivy bezpečnější a více předvídatelné.