PRÁVNÍ SERVIS | Není žádnou novinkou, že i přes veškerou důslednost a požadavky, které jsou na evidenci dispozic s nemovitostmi v katastru nemovitostí kladeny, existuje řada pozemků a staveb, jejichž vlastníci nejsou v evidenci katastru nemovitostí identifikováni vůbec, případně jsou identifikováni nedostatečně. Tento stav je sice zřejmě v drtivé většině případů přímým důsledkem chyb či koncepčních změn vedení evidence nemovitostí v dobách minulých, nicméně i přesto zůstává tématem stále aktuálním. Platná právní úprava s touto problematikou počítá a nabízí řešení.
Předně je dle § 65 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), uložena Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových povinnost vést evidenci nemovitostí, u kterých není identifikace jejich vlastníka dostatečná a chybí např. informace o datu narození vlastníka, o jeho bydlišti apod. Evidence je veřejně dostupná a pravidelně aktualizovaná, aby si reální vlastníci mohli sami pozemky a stavby dohledat, přihlásit se o ně a předložit podklady, ze kterých jejich vlastnické právo vyplývá. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ve spolupráci s příslušným obecním úřadem pak má dokonce za úkol provádět šetření, aby byl reálný vlastník dohledán, a to zejména za využití dostupných registrů osob.
Je však nutné zabývat se tím, co se stane s nemovitostmi, o které se vlastníci nepřihlásí a u kterých nebude možné standardním šetřením konkrétní osobu vlastníka identifikovat. Dle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se reální vlastníci mohou o své pozemky „hlásit“ do 31. 12. 2023, přičemž po uplynutí této lhůty má dojít k přechodu vlastnického práva k nemovitostem s nedostatečně identifikovanými vlastníky na stát. Toto datum samozřejmě není určeno náhodně. Dle § 1045 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), totiž opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu, přičemž dle § 1050 odst. 2 občanského zákoníku se má za to, že vlastník nemovité věci, který své vlastnické právo nevykonává po dobu 10 let, tuto věc opustil. Tato desetiletá doba pak počala běžet dle § 3067 občanského zákoníku dnem účinnosti občanského zákoníku, tedy od 1. 1. 2014.
Závěr o tom, že po 31. 12. 2023 dojde k přechodu vlastnického práva nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky na stát, je nicméně založen na určité právní „zkratce“. Výše uvedená formulace „má se za to, že vlastník věc opustil“ totiž zakládá tzv. vyvratitelnou domněnku o opuštění věci. Jinými slovy řečeno, nemovitost se tedy na základě této domněnky bude po uplynutí desetileté doby považovat za opuštěnou až do doby, kdy bude prokázán opak, což obdobně platí i pro samotné vlastnické právo. Nelze tedy zaměňovat přechod vlastnického práva, který je „definitivní“, a domněnku opuštění věci a s tím související vlastnické právo, neboť tato domněnka může být v budoucnu vyvrácena. Dle Melzera a Tégla na tomto nic nemění ani § 65 odst. 9 katastrálního zákona, dle kterého se po marném uplynutí výše zmíněných deseti let pohlíží na nemovitost jako na opuštěnou, neboť toto ustanovení má význam pouze pro účely evidence v katastru nemovitostí.
Lze tedy očekávat, že v evidenci katastru nemovitostí dojde u nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem ke změně tak, že jako vlastník bude nově zapsán stát, nicméně reálný vlastník nemovitosti by měl mít stále možnost domáhat se uvedení tohoto stavu na pravou míru. Ani tyto možnosti však nelze považovat za neomezené a zbytečné otálení s řešením situace rozhodně nebude na místě.
Provedení změny evidence v katastru nemovitostí z dosavadního nedostatečně identifikovaného vlastníka na stát má však také ryze praktické souvislosti. Pro reálné vlastníky nemovitostí například bude obtížnější takové pozemky a stavby vyhledat. Ve chvíli, kdy bude jako vlastník nemovitosti evidován stát, přestává být nemovitost nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem a není tedy důvod pro to, aby byla takto evidována. Jen stěží lze rovněž předpokládat, že nemovitosti, u kterých bude stát evidován jako vlastník právě v návaznosti na domněnku opuštění věci, bude možné na první pohled rozeznat od nemovitostí, u kterých je jako vlastník stát evidován „standardně“. Na druhou stranu bude například po nahlédnutí do katastru nemovitostí zřejmé, kdo má zajišťovat údržbu těchto nemovitostí.
VAŠÍČEK A PARTNEŘI
Autorem článku je MUDr. Mgr. Jiří Nezdařil z advokátní kanceláře VAŠÍČEK A PARTNEŘI, která je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem oblastí správního a zdravotnického práva.
