Jak využít udržitelnost k transformaci firemních procesů?

Nerovné zastoupení žen ve vedení společností

Problematika nedostatečného zastoupení žen ve vedení společností se řeší po celém světě s vysokou intenzitou, globální trend se však zlepšuje jen velmi pomalu. Celkové obsazení žen ve vedení firem je stále malé a Česko v tomto není výjimkou. Francie je na tom z pohledu zastoupení žen nejlépe, v řídicích orgánech společností dosahuje 43,2 %, nejhorší situace je naopak v Kataru, kde míra zastoupení žen činí jen 1,2 %. Z pohledu odvětví je spotřebitelský a finanční sektor zastoupen ženami v řídicích pozicích nejlépe.

Otázce zastoupení žen ve vedení společností se v roce 2022 věnovalo již sedmé vydání studie Deloitte. Z průzkumu vyplývá, že k rovnému zastoupení žen a mužů v nejvyšším vedení dojde nejdříve v roce 2045, přičemž nyní je mezi výkonnými ředitelkami a řediteli (CEO) podíl žen pouhých 5 %. Počet žen zastoupených v řídicích orgánech firem se sice v roce 2021 celosvětově zvýšil na 19,7 % (oproti 17 % v roce 2018), s vyšším profesním postavením však zastoupení žen klesá.

Deloitte průzkum strategie CLO a CCO

Dva klíčové faktory kvalitní firemní strategie jsou podle průzkumu strategie CLO a CCO 2022, který provedla společnost Deloitte, důvěra a transformace. Ředitelé pro právní záležitosti (CLO) a ředitelé pro dodržování předpisů (CCO) vždy hráli klíčovou roli při budování důvěry v rámci společnosti. S tím, jak se podnikání zrychluje, rozšiřují také oni své strategické zaměření. Podle průzkumu až 68 % vedoucích pracovníků v oblasti právního poradenství a dodržování předpisů uvedlo, že jsou ve svých příslušných funkcích také vedoucími pracovníky v oblasti strategie ESG.

Jakmile je ve firmě vytvořena důvěra ve vybraných oblastech, je možné přejít k transformaci. Jak ukázal průzkum, právní oddělení a oddělení pro dodržování předpisů zvyšují svůj vliv a podporují transformaci v rámci celé společnosti, a to právě za využití zmíněné důvěry.

Řízení udržitelného technologického programu k urychlení organizačních změn

Mohou technologie pomoci organizacím urychlit plnění jejich závazků vůči investorům a zákazníkům v oblasti klimatu a udržitelnosti? A jak mohou ředitelé pro informační technologie (CIO) vést tuto transformaci? Přesně na tato témata reaguje výzva CIO k akci.

Zákazníci, zaměstnanci, akcionáři, vlády a regulující orgány vyžadují od společností větší odpovědnost za ESG. Rostoucí poptávka spotřebitelů po udržitelnosti vede ke změně přístupu společností v mnoha odvětvích. Zejména environmentální udržitelnost je i nadále hnacím motorem agendy správních rad a neuniká ani pozornosti spotřebitelů v souvislosti se změnou klimatu. Nedávný průzkum společnosti Deloitte zjistil, že 98 % spotřebitelů věří, že značky mají povinnost zlepšovat svět. Průzkum dále uvádí, že čtyři z deseti lidí dávají přednost nákupu udržitelného zboží. Zmiňuje také velmi zajímavý fakt, že 35 % vedoucích pracovníků ze společností věnujících se výrobě spotřebního zboží se domnívá, že postoje spotřebitelů přímo přispívají ke směřování společnosti k udržitelnosti, a to více než požadavky investorů, správních rad nebo jiných zúčastněných stran.

CIO má nepochybně dobré předpoklady pro mapování dat za účelem udržitelnosti, ale jeho vlastní technologická strategie a vedení mohou mít ještě větší dopad. Odborníci na změnu klimatu varují, že rostoucí produkce a závislost na technologiích rozšiřuje uhlíkovou stopu tohoto odvětví. Podle studie vědců z ontarijské McMaster University budou jen informační a komunikační technologie do roku 2040 představovat téměř 14 % světových emisí uhlíku, což je zásadní nárůst z původního 1,5 % v roce 2007. CIO mohou toto varování využít k naplnění agendy udržitelnosti tím, že prokážou dopad svých vlastních technologických a transformačních programů na životní prostředí a klima a na základě těchto informací kaskádovitě rozšíří odpovědnost v rámci celé organizace.

Deloitte Index udržitelných činností

Nový Index udržitelných činností společnosti Deloitte ukazuje, jak malé změny v postojích mohou vést k velkým změnám v tom, kde lidé pracují, co nakupují a co očekávají od svých vedoucích pracovníků. Studie vysvětluje, co inspiruje individuální a kolektivní jednání zaměřené na udržitelnost, a popisuje, jak blízko či naopak daleko může být společnost od zvratu v chování a jaké síly mohou společnosti a vlády použít k reakci na pro-klimatické normy a k jejich širšímu přijetí.

Ze studie vyplývá, že 72 % respondentů považuje změnu klimatu za mimořádnou událost. Dále 63 % dotazovaných rodičů pociťuje obavy nebo úzkost ze změny klimatu, mezi bezdětnými sdílí tyto obavy 55 % respondentů. Dvě třetiny lidí ve věku 18–34 let si pak přejí, aby vlády jejich zemí dělaly pro boj se změnou klimatu více. Tento údaj odráží fakt, že mladí lidé chtějí jednat, a nikoliv na změnu pouze čekat.

Řešení klimatické krize vyžaduje systémové změny v oblasti energetiky, mobility, potravinářství, průmyslu a v dalších oblastech. To však neznamená, že individuální postoje a chování nehrají roli. Změna společenských norem a jednání se může promítnout do úsilí společností, či dokonce vlád a v ideálním případě vytvořit smyčky pozitivní zpětné vazby, které mohou vést ke zlomovým bodům, díky kterým se přijetí změn zrychlí. Například větší poptávka po výrobcích šetrných ke klimatu může podnítit nejen zvýšení množství výrobků, ale zároveň i jejich kvalitu a následně snížit ceny díky zvýšení objemu a snížení režijních nákladů na jednotlivé produkty. Vše výše uvedené by mohlo mít pozitivní dopad na produkty šetrné ke klimatu a ve výsledku i zvýšit jejich poptávku.