Jak předcházet sporům aneb Je to štěstí, co přeje připraveným?

Adéla Gajdová

PRÁVNÍ SERVIS | Štěstí je muška zlatá a občas padne na druhou stranu. Proto je třeba být připraven tak, aby pokud už ke sporu dojde, nebylo nutno spoléhat, že štěstí přijde. Kde klienty v rámci již rozběhlých sporů nejvíc tlačí bota? Většinou tam, kde na počátku obchodního nebo jiného vztahu neměli ujasněny odpovědi na základní otázky. Kdo je můj partner? Znám ho? Co je obsahem naší dohody? Umím to popsat? Vím, co se stane, když to fungovat nebude? Zvládnu to sám, nebo radši požádám o radu a koho? Jsme schopni reprodukovat a prokázat, co jsme si vlastně dohodli, popř. na čem jsme se nedohodli? Tedy jednoduše mám na to, co tvrdím, že bylo, důkazy?

Pokud váháte, zpozorněte a prevenci nepodceňujte. Absence schopnosti na tak zdánlivě jednoduché otázky odpovědět, spolu s častým přeceňováním znalosti jazyka druhé strany, resp. cizího jazyka, je nejčastější příčinou vleklých sporů. Často zdánlivě banální chyba či nedostatek přeroste v nepřátelství a situaci, jejíž řešení nezbývá než delegovat na třetí stranu, tedy na soud.

Kdo je můj partner?

Na začátku je vhodné nespokojit se s „pouhým“ výpisem z obchodního, popř. jiného rejstříku osvědčujícím existenci druhé strany, ale podívat se i na další zdroje. Budoucí žehrání u soudu na to, že vám druhá strana neřekla, že vlastně nemá oprávnění k dohodnuté činnosti, nebo ekonomicky není na vzestupu, popř. má problémy s odvodem DPH, soud nedojme. V dnešní době veřejných zdrojů a mocného strýčka Googla si zjistíte jednoduše údaje o tom, zda druhá strana může nabízet a poskytovat dohodnuté služby, nevykazuje (pokud vůbec vykazuje) nestandardnosti, či je z pohledu státu a DPH spolehlivá. Další informace, např. jako kdo figuruje v orgánech a kde ještě obdobnou funkci vykonává, zjistíte také. Heslo důvěřuj, ale prověřuj, je rozhodně na místě.

Vím, co jsme si dohodli? A jsem schopen to reprodukovat a prokázat?

Většina klientů vždy odpoví, „ano, jistě“. V rámci soudní síně, ale často i v rámci předsoudních jednáních v advokátních kancelářích, však každá strana popisuje něco jiného. Pak nezbývá než se podívat do smlouvy, existuje-li. Ani to, že smlouva je a dokonce je písemná, ještě neznamená výhru, pokud není napsána jasně a srozumitelně. Často by stačilo, kdyby byla psána alespoň jednoduše a ten, kdo ji četl, se neztrácel v rozvitých větách se spoustou vsuvek, přídavných jmen a odkazů (byť by byly fungující). A co teprve, když je v tolik oblíbené angličtině, která však není ani pro jednu stranu rodným jazykem. Jak z toho ven? Zaznamenejte dohodu tak, aby byla minimálně v základu srozumitelná pro jakoukoli třetí osobu, která nemá o vašem vztahu, dohodě ani o vás žádné bližší informace.

Psát jednoduše a srozumitelně není lehké, učí se na to speciálních kurzech, ale vynaložený čas se vyplatí.

Vím, co se stane, když to nebude fungovat?

Mnozí chybují, když si myslí, že mají-li písemnou a srozumitelnou smlouvu, jednoznačně popisující, jak chtějí, aby vztah fungoval, mají hotovo. Nemají. Spory vznikají tam, kde to nefunguje, nebo kde druhá strana čte smlouvu jinak. Smlouvy nejsou jen o tom, jak to má fungovat, ale hlavně o tom, co se stane, když to fungovat nebude. Mnohem důležitější je vědět, nač mám ze smlouvy nárok, co může druhá strana proti mně použít a jaké právní instituty tak mohu ke své obraně použít.

Mám na to, co si myslím a tvrdím, důkazy?

A ještě pořád nekončíme, spíše začínáme. Chybou, která se v praxi často opakuje, je, že klient nemá uschovány záznamy komunikace nebo podklady svých rozhodnutí. Velmi často pomůže, zejména tam, kde je smlouva nejasná nebo mlčí, když jste schopni doložit, co uzavření vztahu nebo zahájení sporu předcházelo, resp. jaké dohody jej provázely. Jaká byla jednání mezi stranami, co bylo obsahem telefonických dohod. Není přeci nic jednoduššího, než alespoň po takovém telefonickém jednání poslat email se stručným shrnutím toho, co bylo řečeno a dohodnuto. Taková příprava se rozhodně vyplatí.

Zvládnu to vše sám?

Možná mnozí ano, přeci jen na internetu je spousta vzorů, sousedka taky prodávala byt, tak to zvládnu a o právnících se ví, že jsou drazí. Otázkou je, co je dražší, preventivní investice třeba jen do porady s právníkem nebo daňovým poradcem, nebo následně platit nápravu chyb, vyjednávání a hodin času vašeho, a nakonec stejně právníků, poradců a znalců? Praxe mluví jasně. Ti, co si prošli martýriem následků „to zvládnu sám“, chodí včas a připravení i na schůzku se svým právníkem.

Jak tedy na to?

  • Prověřte si smluvního partnera
  • Zaznamenejte obchodní dohodu jasným a srozumitelným způsobem a tak, aby její obsah bylo možno v budoucnu prokázat
  • Zakládejte si komunikaci a podklady k dané věci
  • A když to vypadá na neshodu, jednejte, komunikujte a navštivte svého oblíbeného právníka včas

Nečekejte, že si vás štěstí najde. Prevence je totiž vždy levnější než náprava následků.

URBÁŠEK & PARTNERS

Autorem článku je Adéla Gajdová, partnerka advokátní kanceláře URBÁŠEK & PARTNERS, která je partnerem rubriky Právní servis na Info.cz a garantem oblastí energetiky a litigací.

sinfin.digital