KOMENTÁŘ TOMÁŠE ZDECHOVSKÉHO | Organizovaný zločin vysávající evropské peníze je na vzestupu. Podle agentury Europol je rozpočet EU v současnosti ohrožený organizovaným zločinem dokonce nejvíce v historii. Hrozbu představují zejména podvody s daní z přidané hodnoty, podvody v oblasti společné zemědělské politiky a při veřejných zakázkách. Jedná se o problém pro celou EU včetně Česka, protože evropský rozpočet kvůli tomu každý rok přichází o desítky miliard eur. Spolu s kolegy z výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT) jsem proto vypracoval zprávu, které se zabývá dopadem organizovaného zločinu na unijní finance.
Pandemie vše zhoršila
Podle nedávných zjištění se míra pronikání organizované trestné činnosti do zadávání veřejných zakázek v EU pohybuje mezi 2,7 a 3,6 % celkových výdajů. Například v období 2014–2020 mohlo být z Fondu soudržnosti EU v důsledku organizované trestné činnosti zpronevěřeno 1,9 až 2,6 miliardy eur. Spolehlivost těchto odhadů je pro nedostatek dostupných údajů sice omezená, přesto však ukazují na závažnost problému.
Na výdajové straně rozpočtu EU se to týká dotací. Podle Europolu se počet takových případů v průběhu let neustále zvyšuje. K podvodům s dotacemi dochází v oblastech, jako je zemědělská politika, politika soudržnosti, výzkum a vývoj a environmentální politika. Podvodné žádosti o granty a veřejné zakázky EU se obvykle zakládají na nepravdivých prohlášeních. Mnoho těchto podvodných činností provádějí organizované zločinecké a mafiánské skupiny.
Pandemie celou situaci ještě více zhoršila. Organizovaný zločin a podvodníci dostali řadu nových příležitostí. Ostatně bezprecedentní nárůst výdajů EU v souvislosti s plánem na podporu oživení NextGenerationEU skýtá významný potenciál pro zneužívání finančních prostředků. Velký problém nyní představují i podvody se zdravotnickým materiálem či daňové úniky.
Úniky ve výběru DPH
Vůbec nejvíce zasahují evropský rozpočet podvody s výběrem daně z přidané hodnoty. Jedná se o vyhýbání se placení DPH nebo podvodné požadování vrácení DPH od vnitrostátních orgánů. Podle zprávy kvůli nim EU každoročně přijde o 40 až 60 miliard eur. Nejčastěji jde o tzv. karuselové podvody, tedy přeprodávání identického zboží mezi obchodníky z více států a následné nárokování vratky z DPH.
Podle zprávy je takovými podvody nejvíce zasažený obchod s palivy, kde zločinci zneužívají cenové rozdíly mezi různými druhy pohonných hmot. Zločinecké sítě zneužívají pravidla pro osvobození od DPH a cenové rozdíly mezi různými druhy paliv, což vede ke značným ztrátám na daňových příjmech. Zločinecké skupiny si v souvislosti s podvody v oblasti DPH vyměňují informace a ve velké míře využívají nové technologie, kryptoměny a nedostatky v zákonných obchodních strukturách. Příjmy z DPH tvoří téměř 12 % celkového příjmu do evropského rozpočtu. Špatný výběr daní na státní úrovni a přeshraniční podvody tak mohou unijní financování citelně zasáhnout.
Podvody při výběru cel
Kapitolu samu pro sebe představuje výběr cel za zboží dovezené ze třetích zemí, zvláště z Asie. Jedná se především o padělání dovozních prohlášení, dokladů pro celní prohlášení a nepravdivé deklarace původu zboží za účelem obcházení antidumpingových cel EU. Evropský účetní dvůr nedávno upozornil na to, že nedostatky v právních předpisech v oblasti celních kontrol a jejich uplatňování vedou k nedostatečné výměně informací mezi Unií a členskými státy.
Celní podvody spočívají např. ve vykazování nižší hodnoty zboží dováženého do EU, důsledkem čehož se pachatelé mohou vyhnout placení vyšších sazeb dovozního cla. U zboží je při dovozu deklarována výrazně nižší hodnota, než jakou reálně má, nebo jde o vyložené padělky. Podhodnocování, které úřad OLAF vyšetřoval v posledních letech, se týká především zboží dováženého z Číny. Během pandemie tento trend zesílil. Dodávky zdravotnického materiálu, jako jsou roušky, obleky či dokonce léky dovezené z Číny do střední a východní Evropy, byly často problematické. Na základě upozornění OLAF bylo také napříč EU zkonfiskováno více než 100 milionů kusů zdravotnických ochranných pomůcek.
Ani v tomto případě nejde o marginální problém. Celní poplatky tvoří zhruba 15 % výnosů EU. Špatné vyměření cel členskými státy proto přímo ovlivňuje obnos, který EU od členských států získá. Do sporu s Evropskou komisí se letos dostalo mj. i Česko, které mělo podhodnotit dovezené zboží z Číny, a má tak unijní exekutivně zaplatit více než 80 milionů eur.
Věčný problém zemědělských dotací
Společná zemědělská politika (SZP) tradičně představuje největší položku rozpočtu EU (a také věčný zdroj sporů). Pro období 2021–2027 jde na oblast zemědělství konkrétně 31 % rozpočtových výdajů. V SZP je bohužel také znát výrazný dopad organizované trestné činnosti na zneužívání prostředků. Samotná struktura dotací ze SZP motivuje k zabírání půdy zločineckými a oligarchickými strukturami, jak jsme se mohli přesvědčit např. na Slovensku v nechvalně známé kauze Dobytkář. Identifikace těchto struktur má pro ochranu zemědělců zásadní význam, protože zemědělci musí být chráněni před zastrašováním ze strany zločineckých gangů a oligarchů, kteří si chtějí dotace na půdu zemědělců přivlastnit.
Nízká transparentnost ve spojení s korupcí bohužel umožňuje zločineckým organizacím jejich počínání skrývat. Nezbytné je proto vytvořit na úrovni EU řádné právní nástroje namířené proti zabírání půdy, umožnit účinné sdílení informací a zlepšit spolupráci mezi Komisí a členskými zeměmi. Pro zajištění maximální informovanosti o možných podvodech má naprosto stěžejní význam komunikace mezi evropskými donucovacími orgány a orgány odpovědnými za uvolňování finančních prostředků, která se musí zlepšit.
Nedostatečně financovaný úřad žalobce
Můžeme vnímat jako dobrou zprávu, že nedávno byl zřízen Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který má pravomoc trestnou činnost proti rozpočtu EU řešit. Jenomže tomuto úřadu chybí peníze i experti, kteří by zajistili jeho fungování. Plán pracovních míst úřadu připravený Komisí neumožňuje EPPO efektivně plnit jeho hlavní úkol – bojovat proti přeshraniční trestné činnosti, která má dopad na unijní rozpočet. Zaměstnanci úřadu EPPO se v současné době zaměřují především na registraci případů, a ne na jejich stíhání. Kromě 2 000 případů, které ročně vyřídí, se musí úřad EPPO zabývat více než 3 000 nahromaděnými nevyřízenými případy.
Vzhledem k bezprecedentním částkám uvolněným prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a k urychlení postupů zadávání veřejných zakázek během krize COVID-19 se pracovní zátěž úřadu žalobce ještě zvýší. Plán pracovních míst vypracovaný Komisí pro úřad EPPO na rok 2022 naprosto nedostačuje. Evropská komise je proto ve zprávě vyzývána k navýšení rozpočtu a počtu kvalifikovaných zaměstnanců EPPO, aby mohl v boji proti trestné činnosti skutečně pomoci.
Navíc některé země jako třeba Dánsko a Irsko se k EPPO dosud nepřipojily. Komise by měla zajistit dostatečné financování EPPO a nezúčastněné státy lépe monitorovat. Jako žádoucí se jeví také posílení unijní policejní spolupráce v rámci Europolu.
Nevyužitý potenciál OLAFu
Zločinecké skupiny využívají slabých míst a svým jednáním připravují EU a její členské státy o příjmy. Práce Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) při vyšetřování těchto případů naštěstí snížila odhadované ztráty rozpočtu EU z více než 1 miliardy eur v roce 2017 na 180 milionů eur v roce 2020. Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji musí boj proti podvodům postaveným na podhodnocování pokračovat, neboť systémy podvodů se mění a zejména v oblasti elektronického obchodu vznikají nové způsoby.
Podle zmíněné zprávy však zůstává potenciál úřadu OLAF nevyužitý a členské státy se jeho doporučeními příliš neřídí. Z peněz, které OLAF doporučil státům po zločincích vymáhat mezi lety 2002 až 2016, se podařilo získat zpět jen necelou třetinu. V posledních letech navíc nebylo vyhodnocováno, do jaké míry jsou finanční částky skutečně získány zpět. Míra obžalob podaných na základě doporučení úřadu OLAF členským státům je nízká a vykazuje klesající tendenci. Z 53 % v období 2007–2014 klesla v období 2016–2020 na 37 %. Situaci navíc komplikuje rozšířené praní špinavých peněz, které brání členským státům trestnou činnost odhalit. Výsledkem tak je, že podle odhadů až 98 % nelegálních peněz zůstane v kapsách pachatelů.
Tristní přístup členských států
Svůj díl viny zde ale nesou i členské státy a jejich často tristní přístup ke spolupráci s evropskými vyšetřovacími orgány. Efektivnějšímu boji s organizovaným zločinem brání i značné rozdíly mezi jednotlivými státy v přístupu k vyšetřování a posuzování organizované trestné činnosti. Dosud se vše řešilo na úrovni jednotlivých členských států. Ve zprávě jsme se proto naopak zaměřili na přeshraniční rozměr organizovaného zločinu v EU. Zjistilo se, že problém představuje rozdílná míra provádění právních předpisů EU a také častá neschopnost koordinace boje proti podvodům v členských státech. Právní předpisy EU totiž ne vždy jasně přesně definují svoji působnost, což komplikuje společný postup na vnitrostátní i na unijní úrovni.
Na boj proti podvodům týkajícím se finančních prostředků EU navíc není kladen tak velký důraz jako na podvody týkající se vnitrostátních výdajů. Více než polovina případů, které úřad OLAF vyšetřuje, není členskými státy sledována, a ještě méně z nich se dostalo do fáze trestního stíhání. Některé členské státy doporučení úřadu OLAF neprovádějí a nepřijímají opatření zaměřená na vrácení zpronevěřených evropských peněz.
Pokud má být boj se zneužíváním evropských peněz účinný, je třeba to změnit. Např. zmrazení aktiv, preventivní konfiskace nebo konfiskace na majetkovém základě mohou zločinecké organizace odradit od páchání podvodů s evropskými penězi a napomoci tak k ochraně finančních zájmů EU.
Ačkoli Komise členské státy vybídla k vypracování vnitrostátních strategií boje proti podvodům, učinilo tak zatím pouze 13 členských států. Důležité je, aby společný přístup neměly pouze členské země EU, ale také země aspirující na členství v EU. Ty by měly evropské zásady v boji proti zločineckým sítím ještě před vstupem do EU přijmout. Organizovaný zločin se samozřejmě netýká jen členských států, ale je také záležitost Balkánu, Ukrajiny a dalších států ležících v těsném sousedství EU.
Stávající systém rozdílných vnitrostátních přístupů tedy brání uplatňování společného přístupu k řešení tohoto problému, což pachatelům umožňuje nerušeně pokračovat v jejich trestné činnosti. Členské státy musí úzce spolupracovat s orgány EU i mezi sebou. V boji proti organizované trestné činnosti je potřeba využívat nástroje Unie a usnadnit přeshraniční operace zaměřené na organizovanou trestnou činnost proti rozpočtu EU.
Jde o peníze nás všech
Vyzvali jsme proto v Evropském parlamentu Komisi a členské státy, aby zvážily soudržnější využívání všech dostupných nástrojů pro odhalování a potírání podvodů. Zejména IT platforma Arachne a Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES), by se měly stát povinným prvkem plnění rozpočtu EU. Arachne, EDES a vnitrostátní databáze mají zásadní význam pro účinnou výměnu informací, jejímž cílem je předcházet podvodům poškozujícím rozpočet EU a odhalovat je. Systémy jsou však v současné době omezeny ve svém rozsahu. Systém EDES nepokrývá prostředky v rámci sdíleného řízení mezi EK a členskými zeměmi, které nicméně představují přibližně 80 % výdajů EU.
Krokem správným směrem je návrh na vytvoření nové agentury EU, Orgánu pro boj proti praní peněz (AMLA). Pokud ale má AMLA plně fungovat, musí mít k dispozici odpovídající lidské a finanční zdroje. Bohužel zřízení orgánu AMLA se očekává až v roce 2023 a bude plně funkční až v roce 2026. Stávající otázky týkající se AMLA jsou ale naléhavé povahy a vyžadují okamžité kroky.
Potřebujeme lepší údaje, efektivnější spolupráci mezi evropskými a vnitrostátními orgány a větší informovanost o tomto problému. Významným krokem bylo již přijetí směrnice o boji proti podvodům poškozujícím finanční zájmy unie (směrnice PIF) a zmíněné zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Mnoho věcí je ale stále nutné zlepšit. Boj proti podvodům páchaným organizovanými zločineckými skupinami by měl představovat prioritu nejen pro EU jako celek, ale i pro její členské státy. Nesmíme zapomínat, že jde také o peníze daňových poplatníků v celé EU, tedy nás všech.
Autor je europoslanec a místopředseda KDU-ČSL
