KOMENTÁŘ JIŘÍHO POSPÍŠILA | Každý den pokračující ruské agrese na Ukrajině znamená nejenom nenahraditelné ztráty na životech statečných ukrajinských obránců a nevinných civilistů, ale i značné materiální škody, které šplhají do astronomických výšin mimo jiné i vlivem toho, jak se ruskou taktikou při neúspěších na bojišti stále častěji stává systematické ničení civilních objektů včetně objektů infrastruktury. Tyto materiální škody sice nahradit lze, ale je k tomu potřeba vůle demokratického mezinárodního společenství, protože svým rozsahem se jedná o balík finanční pomoci srovnatelný s americkou pomocí na rekonstrukci poválečné Evropy po druhé světové válce. Proto také tento plán na poválečnou obnovu Ukrajiny bývá přiléhavě označován jako Marshallův plán pro Ukrajinu.
Tento plán - nutná podmínka pro to, aby Ukrajina po skončení ruské agrese mohla pokračovat v integračních procesech s demokratickým Západem, které jsou evidentní volbou ukrajinského lidu - sice ještě není takříkajíc na stole, ale už se celkem zřetelně rýsují jeho kontury. Plán by měl zahrnovat důležité investice, a to nejenom na obnovu základní kritické infrastruktury jako jsou nemocnice, školy, mosty, železnice a silnice, ale i na modernizaci ukrajinské ekonomiky tak, aby se co nejrychleji mohla přiblížit evropským standardům. Jedním z cílů je vytvořit v dohledné době podmínky pro vstup Ukrajiny do EU, o který Ukrajina požádala a EU ho přislíbila. Takto koncipovaný plán, který by položil základy pro rychlý a stabilní rozvoj Ukrajiny, předpokládá finanční pomoc v odhadované výši 750 miliard eur.
Poskytnutí takového masivní pomoci však není v silách samotné EU, zvlášť v době současné krize, kdy se potýká s problémem vysokých cen energií, inflace a s tím související ekonomické stagnace, která se v příštím roce pravděpodobně překlopí do recese. Proto je nezbytné, aby se do poválečné obnovy Ukrajiny zapojily i ostatní členové mezinárodního demokratického společenství. Klíčové je, že mezi G7 (sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa zahrnující Francii, Itálii, Japonsko, Kanadu, Německo, Spojené království a USA) a EU existuje shoda na tom, že poválečná obnova Ukrajiny je důležitým společným úkolem. Odhadovaná suma 750 miliard eur je přitom realistická, protože jen k dnešnímu dni Světová banka odhaduje již vzniklé škody na Ukrajině na 350 miliard eur a postupem času samozřejmě přibývají další. Navíc tento odhad nebere v úvahu zničení mnoha průmyslových měst na Donbasu, ani systematické ruské útoky na zařízení energetické infrastruktury. K tomu je také třeba připočíst náklady na modernizaci ukrajinské ekonomiky, aby mohla být rovnocenným partnerem EU nejenom v oblasti politické a bezpečnostní, ale i ekonomické.
K dohodě na Marshallově plánu pro Ukrajinu a k jeho úspěšné realizaci jistě ještě povede nějaká cesta, ale rád bych v této souvislosti zmínil, že na jejím počátku stála i má parlamentní politická frakce EPP, která již počátkem dubna vyzvala k vytvoření Fondu pro poválečnou obnovu Ukrajiny ve stylu Marshallova plánu, který by měl být financován Unií, jejími členskými státy, příspěvky dárců z mezinárodního společenství a reparacemi Ruska za válečné škody, včetně ruských aktiv zabavených či konfiskovaných v důsledku sankcí v souladu s mezinárodním právem. Věřím tak, že v návaznosti na mezinárodní odbornou konferenci proběhlou v Berlíně koncem října se podaří do konce roku ustavit dárcovskou platformu jako nástroj pro koordinaci mezinárodní a evropské finanční podpory Ukrajině.
Jsem přesvědčen, že shromáždění potřebné finanční pomoci je v bytostném zájmu jak Ukrajiny, tak EU a koneckonců celého demokratického světa. Ukrajina s uchráněnou suverenitou a územní celistvostí a ekonomicky postavená na nohy znamená větší bezpečnost pro Evropu i specificky pro Česko. Ukrajina dennodenně prokazující odhodlání a schopnost odporu proti agresivní imperialistické politice putinovského Ruska je také naším důležitým strategickým partnerem. Proto musíme společně učinit vše, co je v našich silách, abychom Ukrajině pomohli.
