V někdejší bolševické „černé díře na peníze“ začala Škoda vyrábět nový Superb. Pro Volkswagen vyvinula i nový Passat

Nové automobily Škody se po více než třiceti letech vrátily tam, kde to jejich dávní předci s motorem vzadu dobře znali. Zatímco dnes se pod staroslavným vrchem Devínem na soutoku Dunaje s Moravou rozkládá supermoderní továrna Volkswagenu a jeho věrných, vyslovíte-li před bufetem v Kosmonosích nebo na setkání zasloužilých pracovníků Škody, resp. dřívějších AZNP písmena „BAZ“, není jim ani po 34 letech dobře po těle.

Ona tajemná zkratka ukrývala prostý název Bratislavské Automobilové Závody a patří k těm mnoha věcem, které se za normalizace opravdu nepovedly, v tomto případě ale v hodně velkém. Na druhou stranu, málokoho asi napadne, že nebýt schválení Zákona o československé federaci na podzim 1968, u Bratislavy by se dnes dost možná žádná auta nevyráběla.

Už od začátku 60. letech existovalo v Bratislavě na Mlýnských Nivách velmi šikovné a pracovité detašované pracoviště kopřivnické Tatry, jehož součástí bylo i oddělení vývoje motorových vozidel (VMV), které vedl motorář Ivan Mičík. Pod jeho vedením vznikl na Slovensku krásný prototyp mocně inovované Tatry 603 se zcela novou karosérií. 

Mateřská kopřivnická továrna dala ale nakonec přednost spolupráci s italskou karosárnou Vignale, která nakonec vyústila v nový typ 613. Jako by tento neúspěch předznamenal černý kruh deprese, který výrobu aut v Bratislavě škrtil až do roku 1991, obřím investicím navzdory. Nepředbíhejme však.

Musíme si ale uvědomit, v jakém dějinném kontextu se pohybujeme. Rok 1968 v Československu změnil mnohé, ale jen máloco k lepšímu. Jedním z nemnoha programových bodů tzv. Pražského jara, který přežil invazi okupačních vojsk, byla idea federalizace Československa vzývaná především ve východní části tehdejší ČSSR. Faktické zrovnoprávnění dvou hlavních národů došlo realizace ústavním zákonem na podzim 1968.

K válu se pomalu, ale jistě již sápal někdejší politický vězeň, dr. Gustáv Husák, národností Slovák, který měl kromě tzv. normalizování poměrů v zemi značně rozvinout úroveň industrializace na Slovensku. Výroba aut u Bratislavy do tohoto plánu optimálně zapadala a v zásadě by šlo perspektivní nápad, nebýt pekelné bolševické byrokracie a nekoncepčnosti. 

Zmiňované bratislavské vývojové středisko Tatry se mezitím stihlo osamostatnit a v prosinci 1969 se stalo součástí podniku Omnia pod označením „Závod na vývoj automobilov“ coby budoucí základ nové automobilky. Vlastní vývoj byl „zaříznut“ a uvažovalo se o licenci na vozy Alfa Romeo či Renault. 

S nastupující normalizací ale vzalo tohle všechno za své a ke dni 1. 7. 1971 byly podle Rozhodnutí ministra hutnictví a strojírenství konečně zřízeny Bratislavské automobilové závody, národný podnik.

Pod velkolepým názvem se v té době nicméně skrývalo jen několik starších, kapacitně nevyhovujících budov v bratislavské místní části Mlýnske Nivy. Výrobní kapacity BAZ prakticky neměly: výstavba vlastní skutečné automobilky na jihozápadě Bratislavy – „na zelené louce“ v místní části Devínska Nová Ves, byla totiž konečně zahájena až 3. 4. 1974.

Podařilo se prosadit, že namísto vozů Alfa Romeo se v Bratislavě měl vyrábět nový vůz vyvíjený tehdy v Mladé Boleslavi – Škoda 720 klasické koncepce –, takže slibně se rozjíždějící spolupráce s italským výrobcem byla zamítnuta a ukončena. 

Celý projekt se Škodovkou však v BAZ pro nedostatek prostředků a politické vůle skončil pouze výrobou tří nepříliš esteticky zdařilých funkčních vzorků, v Mladé Boleslavi vyvinutých vozů pod označením Škoda 731 (sedan) a Škoda 732 (Kombi), a následně byl vývoj úředně zastaven jak v BAZ, tak i v Mladé Boleslavi. 

Právě tento moment měli škodováci Bratislavě za zlé, protože se podle jejich soudu v BAZu topily obrovské peníze, které měly být investovány do vývoje nových modelů. Je pravda, že všechny nadějné prototypové řady (720, 740, 750 a 760) byly postupně ukončeny a až do roku 1987, kdy přišel Favorit, si Škoda musela vystačit s beznadějně zastaralými modely s motorem vzadu.

Velkoryse budovaná bratislavská automobilka, navrhovaná původně jako karosářsko-montážní závod (KMZ), tak vlivem neodborných rozhodnutí zůstala bez finálního výrobního programu a byla dlouhá léta odkázána pouze na výrobu příslušenství a podskupin pro tehdejší československé automobilky a na výrobu průmyslových robotů a manipulátorů. Ojedinělá výrobní kapacita těžké lisovny a svařovny závodu zůstala prakticky nevyužita.

První automobily se zde začaly finalizovat až začátkem 80. let, a to i přes silnou a kvalitně budovanou vlastní vývojovou základnu, volně navazující na bývalou bratislavskou vývojovou kancelář automobilky Tatra, později Závodu pro vývoj automobilů podniku Omnia, který se zabýval výzkumem a vývojem automobilů nepřetržitě již od roku 1957 a který byl do BAZ po jejich vzniku začleněn. 

K nejznámějším prototypům vozidel vyvinutých v BAZ patří několik technicky vyspělých a inovativních modelů malých nákladních automobilů (MNA), jakož i střední nákladní automobil (SNA), což byl terénní automobil vyvíjený ve více modifikacích, který měl nahradit již tehdy zastaralou Pragu V3S. 

Z některých dalších prototypů lze zmínit například v BAZ vyvinutý užitkový vůz Furgonet, postavený na bázi Škody 105/120, s motorem v zadní části vozu, ze kterého bylo postaveno také několik navzájem mírně odlišných prototypů, lišících se hlavně nástavbami a použitými motory (1982–1983), nebo sportovní 3dveřové coupé Locusta, odvozené od Škody Garde, avšak s motorem vpředu a s pohonem přední nápravy. 

Některé z těchto vozů se podařilo zachovat a dnes patří k cenným exponátům Muzea dopravy v Bratislavě nebo se nacházejí v rukou soukromých sběratelů.

Finální výroby se BAZ dočkaly až v roce 1982, kdy začala výroba modelu Škoda Garde, což byl první sériově vyráběný automobil na Slovensku. Během tří let se vyrobilo přes 3700 kusů. Často tak stála na dvoře závodu nekompletní vozidla čekající na dodávku některého dílu, aby mohla být dokončena a expedována zákazníkem. 

I to byl jeden z projevů tehdejšího socialistického plánovaného hospodářství. Kvalita zdejších výrobků byla obecně nízká a kapacity plánované původně na výrobu 200 tisíc aut ročně vinou nekompetentnosti vedení i politických vlivů zcela nevyužité.

Kromě zmíněných vozů se zde vyráběly i nápravy a jiné součástky pro modely Škoda Rapid, Škoda 130/135/136 a Škoda Favorit, komponenty pro Škodu 1203, jakož i rozličné díly pro ostatní výrobce automobilů v Československu.

Nešťastná historie původní bratislavské „Bazky“ se uzavřela po sametové revoluci. V květnu roku 1991 byl založen společný podnik Volkswagen Bratislava, s.r.o. (podíly: 80 % VW, 20 % BAZ). VW do firmy vložilo finance, BAZ závod v Devínské Nové Vsi. 

V roce 1998 VW odkoupil zbývající podíl od BAZ a firma se změnila na Volkswagen Slovakia a.s. VW v závodě po modernizaci úspěšně spustil výrobu svých vozů, počínaje automobilem VW Passat B3.

V interním žebříčku hodnocení kvality v koncernu VW patřily brzy automobily Passat z Bratislavy k nejlepším. Kromě rozličných modelů VW se zde vyráběly nebo vyrábějí i různé vozy Audi, Porsche a Seat.

Také rozhodnutí o přesunu výroby nové generace Škody Superb na Slovensko vyvolalo zejména u tradičně odbojných odborářů nervozitu a nepříjemné reminiscence. Tentokrát ale obavy nebyly na místě. Důvod přesunu z Kvasin je totiž prostý – české výrobní kapacity bobtnajícímu výrobnímu programu Škody už nestačí, v Bratislavě se navíc nabízely racionalizační synergie se sesterským modelem Superbu, Volkswagenem Passat. 

Přesunem vrcholného modelu se spalovacím motorem z Kvasin se v tamním závodě uvolní výrobní kapacita, která bude využita pro výrobu modelu Octavia. Díky tomu bude zároveň možné v mateřském závodě v Mladé Boleslavi vyrábět více elektromobilů.

Rozhodnutí o výrobě čtvrté generace modelu Superb v bratislavském závodě koncernu Volkswagen bylo oznámeno již v listopadu 2020, přičemž Škoda Auto byla zodpovědná za kompletní vývoj vozů Škoda Superb a Volkswagen Passat, výroba bude probíhat na stejné lince. Na rozdíl od Passatu, který bude vznikat už pouze jako kombi, zůstává pro Superb i nadále k dispozici také verze se splývavou zádí.

Výroba Škody Superb na Slovensku začíná u dílů karoserie. Mnoho z nich se lisuje v bratislavském závodě a kompletace probíhá v nové karosárně. Hala byla dosud nevyužívaná a v rámci projektu Beta+ prošla kompletní přeměnou. 

Během necelých dvou let zde Škoda Auto instalovala více než 500 nejmodernějších výrobních strojů a ovládacích řídících zařízení spolu s pokročilou technologií lepení dílů, důležité bylo taktéž navázat spolupráci s novými dodavateli. 

Kromě toho byla rozsáhle přestavěna montážní hala: samotná linka, do které byly nové modely plynule začleněny, dosud nesloužila k výrobě plug-in hybridních vozidel, ale pouze konvenčních modelů Škoda a Volkswagen. 

Komplexní modernizace výrobní haly tak zahrnovala instalaci automatizačních manipulačních zařízení, průmyslových kamerových systémů a dalších technologií pro montážní linku. Vedle toho byla oblast výroby podvozků upravena tak, aby bylo možné na jedné lince vyrábět i plug-in hybridní verze.

Zásadní proměnou prošla v bratislavském závodě také lakovna, čímž bylo dosaženo vylepšených hodnot v oblasti ekologie. Přínosem je například zavedení nových lakovacích kabin vybavených moderními systémy cirkulace vzduchu se schopností zachycovat těkavé organické látky.

Nový Superb je na stejné podvozkové platformě jako ten stávající, což kromě vydatně přepracované karosérie znamená prakticky tytéž technické možnosti. 

Pod kapotou tedy zůstávají jak benzinové, tak i českými podnikateli zbožňované naftové motory TDI plus jeden plug-in-hybrid. Není ale tajemstvím, že spalovací klasika se v této generaci škodováckého stříbra objeví naposledy.

Výrobu čtvrté generace modelu Škoda Superb zahájí verze kombi, po níž bude v první polovině roku 2024 následovat hatchback. Nabídka moderních a úsporných agregátů zahrnuje tři benzinové motory s výkony od 110 kW (150 k) do 195 kW (265 k) a dva naftové motory o výkonech 110 kW (150 k) a 142 kW (193 k). 

Vedle toho nabídka zahrnuje i nový plug-in hybridní pohon s čistě elektrickým dojezdem přes 100 km, který je určen výhradně pro verzi kombi, a také mild hybridní verzi – u modelové řady Superb použitou poprvé. Modely Superb combi budou moci čeští zákazníci objednávat od konce tohoto roku.