Europoslanec Alexandr Vondra patří ke kritikům stávající evropské „protiuhlíkové“ politiky. Mluví o nevyváženosti tzv. Zelené dohody a o prohlubování příkopů mezi evropskými státy. Opatření podle něj mohou skončit podobně, jako když francouzské ulice zaplavily rozezlené žluté vesty. „Dekarbonizace je kladivo, které určitě nadělá spoustu napětí,“ říká Vondra v rozhovoru INFO.CZ z cyklu Zelená ekonomika a apeluje na pravici, aby sama prosazovala „zelenější“ politiku.
Nevyváženost. To je podle Alexandra Vondry jeden z hlavních problémů evropské Zelené dohody. Zatímco oznámené změny v udržitelném zemědělství nebo cirkulární ekonomice se implementují velmi pozvolna, dekarbonizace postupuje velmi rychle. „Zemědělci nebo sedláci se totiž ozvou hned – navezou hromady hnoje do Amsterdamu nebo Paříže a toho se politici bojí. V oblasti energetiky nebo automobilového průmyslu ale velké koncerny potřebují mít nějakou ekonomickou vizi do budoucna. A nyní už vědí, že jim politici svázali ruce, takže ani nekladou příliš odpor. Budou mít regulované prostředí, omezí jim to konkurenci, dostanou na to peníze... Jenže na konci je zákazník, který to celé nakonec zaplatí. A až se to začne dotýkat peněženek lidí, lidé se mohou vzbouřit podobně, jako když Macron zvyšoval daně na benzín a Žluté vesty vyšly do ulic,“ vysvětluje poslanec Evropského parlamentu, kde je členem výboru pro životní prostředí.
