V Česku přibývá zejména u mladých lidí počet případů výskytu vážné psychózy po konzumaci drog, včetně marihuany. Podle místopředsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martina Anderse to může být mimo jiné tím, že „průmyslově vyráběná“ marihuana má dnes trochu jiné složení než rostlina pocházející z volné přírody.
O tom, že psychiatrické ambulance přijímají stále více mladých konzumentů marihuany, se mezi psychiatry mluví už dlouho. Máte k dispozici nějakou statistiku?
Bohužel, nemáme žádný přehled o celkovém počtu hospitalizací, taková statistika se centrálně nevede a každé zařízení má své přehledy. Podle mých osobních zkušeností i zkušeností mých kolegů, se kterými mluvím, je to ale skutečně tak. Mladých lidí, často adolescentů, kteří skončí v psychiatrické ambulanci poté, co vykouřili jointa, opravdu v posledních letech výrazně přibylo. Jen u nás ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze se jedná řádově o desítky případů ročně.
O jaký druh psychického onemocnění většinou jde?
O všechny druhy vážných psychóz, včetně stavů, které svými příznaky vypadají stejně jako schizofrenie. Prakticky se na počátku nedá 100% zjistit, zda se jedná o schizofrenii provázenou bludy, halucinacemi či ztrátou orientace, nebo jiný druh psychózy, který vyvolalo požití psychoaktivních látek. Příznaky epizod bývají obvykle podobné. A konkrétní onemocnění prokáže až detailní vyšetření, někdy s nutností hospitalizace, ale především čas.
Nárůst psychóz se týká jenom konzumentů marihuany nebo i jiných drog?
Nejvíce případů výskytu psychózy popravdě zaznamenáváme u lidí, kteří užívají pervitin, konopí bych zařadil na druhé místo. U pervitinu se však většinou jedná o pravidelné konzumenty, kteří žijí tzv. na hraně, takže drogy nejsou jediným faktorem, který hraje roli. V případě marihuany se ale lze setkat i s ojedinělými konzumenty, tedy mladými lidmi, kteří si dají takzvaného jointa jen občas, nebo jsem se dokonce setkal i s těmi, kteří užili drogu poprvé v životě. A přesto u nich příznaky propuknou.
