Evropa stála na začátku ledna jen krůček od masivního blackoutu. K němu nakonec nedošlo, přesto šlo podle odborníků o nejvážnější podobný incident za posledních 14 let. Jaderný fyzik a expert na energetiku z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd Vladimír Wagner v pořadu Zelená ekonomika vysvětluje, proč k situaci došlo i proč bude do budoucna situace stále napjatější.
Masivní výpadky energie, blackouty, jsou nejen pro Evropu velkým strašákem. Mimo jiné i proto, že jde o velmi drahé události. Například blackout z roku 2003, který postihnul okolo 56 milionů Švýcarů a Italů, způsobil celkové škody za 1,2 miliardy eur. Na počátku ledna přitom Evropa byla jen krůček od dalšího masivního výpadku, který byl nejvážnějším incidentem za posledních 14 let.
Tuzemský operátor ČEPS uvedl, že „vlivem několika výpadků se krátkodobě rozdělila synchronní zóna evropské přenosové sítě na dvě části – jihovýchod kontinentální Evropy s přebytkovou bilancí a zbytek kontinentální Evropy s nedostatkovou bilancí“. Jinými slovy, na Balkánu došlo k přebytku výkonu, zatímco v severovýchodní Evropě k jeho nedostatku. Jak se později ukázalo, prvotní událostí bylo vypnutí propojení přípojnic v chorvatské rozvodně Ernestinovo nadproudovou ochranou. „Iniciátorem takové situace ale může být cokoliv. Může vypadnout elektrárna, důležité síťové propojení… Při tak napjaté situaci je velmi jednoduché porušit onu n+1 podmínku,“ vysvětluje v pořadu Zelená ekonomika Vladimír Wagner.
Odborník z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd přitom varuje, že v budoucnu bude stále složitější na tyto incidenty reagovat. Ze dvou důvodů. Jednak poroste spotřeba energie i vzhledem k plánovanému přechodu na elektromobilitu či častějšímu využívání tepelných čerpadel. „A za druhé proto, že vývoj v Evropě jde tím směrem, že se odpojují a uzavírají klasické zdroje energie, ať už fosilní nebo jaderné, a naopak se staví ty čistě obnovitelné. Jenže tyto zdroje v zimě většinou nepracují a nemohou tak v řešení těchto situací nijak pomoci. Tím, že ubývají klasické zdroje, které nyní dokázaly přenosovou soustavu udržet, bude v budoucnu situace napjatější,“ vysvětluje odborník.
Počítá Zelená dohoda a přechod na obnovitelné zdroje energie i se zajištěním přenosových soustav? Jak přispívá k riziku blackoutů stále extrémnější počasí? A jak odolná je proti energetickým výpadkům Česká republika? Podívejte se na další díl pořadu Zelená ekonomika.
