EKONOMICKÝ DENÍK | Ministerstvo obrany si zadalo vývoj pseudosatelitu STRATOM (Stratosférický obrazový systém pro pozorování pozemních cílů) za bezmála 100 milionů korun. Operativně-monitorovací prostředek má vyvinout česká firma STRATOSYST. Cílem zakázky má být komunikační a průzkumná platforma, kotvící ve výšce přes 20 000 metrů.
Strategická zakázka byla zveřejněna v půlce února. Prototyp by měl být hotový v červnu 2023 a na podzim by pak měly začít jeho zkoušky. Vojskové zkoušky jsou pak naplánovány na podzim roku 2024 a do akce by se STRATOM mohl dostat v roce 2025. Ministerstvo obrany na vývoj poskytlo 98 749 000 korun s DPH.
Český start-up STRATOSYST vyvíjí takzvané HAPS (High Altitude Pseudo Satellites), které ze stratosféry suplují družice. Díky nižší výšce nekrouží, ale zůstávají nad pozorovaným místem. Dokáží tak například signálem pokrýt katastrofou zasaženou oblast nebo poskytovat informace o požárech v reálném čase. Tato technologie je levnější než klasické satelity.
Podle informací ministerstva obrany STRATOM poslouží jako střednědobý a dlouhodobý kontinuální zdroj informací o zvoleném území, kterým bude prioritně území České republiky.
Systém má pořizovat elektrooptická data o území v extrémně vysokém rozlišení formou jednotlivých scén a živého videa. Zároveň bude mít prostředek schopnost sloužit jako komunikační uzel v případě výpadku běžných komunikačních služeb a translační stanice pro data ze satelitních systémů přijímaná pozemním segmentem. Veřejná zakázka byla zadána takzvaném v užším řízení.
„Kvalifikaci prokázala společnost STRATOSYST s.r.o., která byla vyzvána k podání nabídky. Tuto následně podala. Byl zpracován znalecký posudek, ve kterém bylo uvedeno, že se jedná o cenu v místě a čase obvyklou. Smlouva byla se společností STRATOSYST s.r.o. uzavřena 11. února 2022. Do doby ukončení projektu nemůže ministerstvo obrany z důvodu bezpečnosti sdělovat veřejnosti další podrobné informace,“ sdělil Ekonomickému deníku Jiří Caletka z tiskového odboru ministerstva.
Výsledkem řešení projektu má být: „a) prototyp „STRATOM – Stratosférický obrazový systém pro pozorování pozemních cílů“ v souladu s Takticko-technickými požadavky (dále jen „TTP“), které jsou přílohou č. 3 Smlouvy; b) výrobní dokumentace prototypu STRATOM,“ stojí ve smlouvě mezi ministerstvem obrany a společností STRATOSYST.
STRATOM se řadí mezi výškové stanice HAPS. Jde o stroj lehčí než vzduch, který se ve stratosféře mimo standardní atmosférické jevy zdržuje pomocí vlastního pohonu a na jednom místě vydrží měsíce.
Systém se má skládat z kosmického a pozemního segmentu. Kosmický segment bude ve formě statické platformy, která se bude vznášet ve stratosféře. Ta se bude skládat z dalších subsystémů nutných pro provoz a komunikaci dle návrhu zpracovatele a také optického senzoru pro pořizování elektro-optických dat.
Pozemní segment se má skládat z mobilní vypouštěcí rampy či plošiny, mobilní komunikační směrové antény a zodolněného řídícího počítače. Ve složeném stavu určeném pro skladování a přepravu bude systém uložen do kontejneru ISO 1C bez podvozku, který bude součástí převzetí systému.
Součástí vývoje má být i školení vybraného personálu v manipulaci se systémem – vypuštění, přistání, ovládání senzoru, příjem dat a procedury nutné pro provoz systému, to vše dle pokynů a ve spolupráci s Odborem dohledu nad vojenským letectvím (ODVL SSŘO MO).
„HAPS v podstatě nahrazuje či doplňuje satelity na geosynchronní dráze – orbitální rychlost „geo-satelitů“ je spárovaná s rychlostí otáčení Země. Tyto satelity kotví ve výšce 35 000 kilometrů, operační výška STRATOMu je naopak 20 až 25 kilometrů,“ napsaly o vývoji nového systému například Armádní noviny.
A proč stratosférický systém? Na rozdíl od satelitních technologií lze velmi jednoduše vyměnit náklad například za lepší senzor, jiný typ senzoru nebo telekomunikační zařízení. Žádná ze satelitních ani leteckých technologií neumožňuje v této době nepřetržitý monitoring území, což činí poptávané řešení velmi efektivním.
Pro malý až střední stát, jako je Česká republika, by tato technologie mohla být kompromisem mezi leteckými a satelitními metodami pozorování. Naše území je možné pro potřeby monitoringu pokrýt celkem jedním až dvěma systémy, které mohou snímkovat nepřetržitě nebo přenášet živé video.
Kromě kosmického segmentu, jak HAPS nazývá ministerstvo obrany, bude součástí STRATOMu pozemní segment: vypouštěcí rampa, komunikační směrová anténa a řídící počítač. Kosmický i pozemní segment musí být složitelný do přepravního kontejneru ISO 1C, v délce šest metrů a musí být přepravitelný Tatrou 6×6 a 8×8).
STRATOM by měl ovládat jediný operátor s možností ho pilotovat a zároveň řídit jeho komunikaci, zaměření senzorů a přenos dat. Získané informace se budou sbíhat do Satelitního centra České republiky (SATCEN).
SATCEN ČR je národní autoritou pro obrazové zpravodajství v resortu ministerstva obrany a gestorem kosmického průzkumu. Satelitní centrum bylo vytvořeno k 1. 7. 2018 v rámci Vojenského zpravodajství a plné operační schopnosti pro plnění úkolů NATO dosáhlo k 1. 1. 2020.
Úkolem SATCEN ČR je poskytovat konkrétní, detailní a přesné zpravodajské informace o zájmových oblastech a pozicích zájmových objektů dle jednotlivých požadavků. Hlavním přínosem SATCEN ČR je zejména schopnost získat, využít a analyzovat optická, multispektrální a radarová obrazová data kosmického průzkumu velmi vysokého rozlišení z určité lokality v krátkém čase.
Satelitní centrum dostává požadavky od vojenských i civilních subjektů. Na základě těchto požadavků aktivuje centrum předem stanovené postupy pro získání družicových snímků. SATCEN ČR má přístup k nejpřesnějším komerčním datům, dalším neveřejným datovým zdrojům a plánuje také vlastní prostředky. Díky své unikátní pozici a infrastruktuře může SATCEN ČR programovat družice přímo, a stejně tak přijímat data pomocí vlastní infrastruktury. Pomocí sofistikovaných postupů je pak snímek rekonstruován a upraven k dalšímu zpracování.
Expertní analytici poté na těchto snímcích pomocí automatických i manuálních postupů vyhodnocují vojensko-politická i civilní témata. Zpracovaná analýza nebo snímek jsou následně distribuovány zadavateli.
Vedle výstupů pro Severoatlantickou alianci podporuje satelitní centrum i práci českých vojáků vyslaných na zahraniční mise a zvyšuje jejich informovanost o lokalitě, ve které operují. Aktuální družicové snímky poskytují vojákům důležité informace například při průzkumu terénu, ve kterém je plánovaná vojenská operace, či při skrytém monitorování sil a prostředků protivníka.
Kombinací spektrálních pásem je možné i detekovat klamná postavení (makety) či maskování techniky. Radarová data je možné využít při špatném počasí, anebo pro odhalení a monitoring nelegálních přeshraničních tras osob a techniky či detekci nelegální a skryté infrastruktury pod zemí a změn terénu.
Satelitní centrum spolupracuje také s Integrovaným záchranným systémem České republiky a dalšími státními institucemi. V případě náhlé krizové situace dokáže zareagovat rychle a přinést aktuální snímek či zpracovat analytický výstup. Dlouhodobě pak může například monitorovat určitý jev a zaznamenávat jeho vývoj.
V roce 2021 SATCEN ČR například pomáhal při rychlém odhadu škod a analýze situace po tornádu na jižní Moravě. V roce 2020 podporovalo centrum tým USAR českých hasičů při nasazení po explozi v bejrútském přístavu. Společnost STRATOSYST otestovala ve výšce 25 000 metrů elektroniku a komunikaci už v roce 2019.
STRATOM má mít podle ministerstva obrany zároveň schopnost sloužit jako komunikační uzel v případě výpadku běžných komunikačních služeb a translační stanice pro data ze satelitních systémů přijímaná pozemním segmentem.“
STRATOM má i velký modernizační potenciál. Lze na něj umístit radarové systémy, LIDAR, hyper-spektrální senzor (senzor pořizující snímky v mnoha vlnových délkách) nebo případně systémy pro laserovou komunikaci. Existuje i možnost vývoje výkonnějších strojů s větší nosností.
Ekonomický deník oslovil zakladatele společnosti STRATOSYST Jiřího Pavlíka. Ten ale na zaslané otázky ani přes urgence nezareagoval.
