Trump versus Kdo? Jak demokraté s pomocí médií zařízli Bidena a co z toho vzejde

Jak velmi dobře víte, ve svých komentářích se nikdy nevěnuji české politice. Mám pro to řadu dobrých důvodů, nemluvě o tom, že je tu řada povolanějších, včetně naší redakce v INFO.CZ. Dnes ale udělám stručnou výjimku. 

Snad nikdy se přední čeští politikové nezachovali komičtěji a pokrytečtěji, než když se vyjadřovali k odstoupení Joea Bidena z amerických prezidentských voleb.

Pevně přitom doufám, že to bylo „jen“ pokrytectví, a že si opravdu nemyslí, že se Joe Biden rozhodl odstoupit z boje, ke kterému se do posledního dne upínal, po zralé úvaze zcela svobodně a s myšlenkou na blaho matky strany a země. V takovém případě bych měl o naši zemi ještě větší obavy, než jaké mám.

Jak se alespoň prozatím zdá, klíčovou roli v Bidenově „porážce“ ve finále sehráli bývalý prezident a nejvlivnější muž Demokratické strany Barack Obama, někdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf demokratické senátní většiny Charles „Chuck“ Schumer.

Zatímco tlaku ostatních Biden do posledních dnů odolával, těmto třem vzdorovat nemohl a podle toho to dopadlo. Svoji roli sehrál rovněž sílící tlak sponzorů, kteří pochopili, že Joe Biden neporazí Donalda Trumpa za žádných okolností a že je pouze otázkou, jak velká porážka to bude.

Fakt, že to zlomený Biden vzdal písemně a nikoli v projevu, jako to udělal třeba Lyndon Johnson na jaře 1968, vypovídá jasně o tom, v jaké kondici je, když si netroufne objevit se ani se čtecím zařízením „na veřejnosti“.

Důvod Bidenova konce je zjevný. Skutečnost, že prezidentem USA je zcela nekompetentní starý muž, neschopný řídit zemi, byla zjevná již dlouho. 

Televizní debata, kterou viděly v přímém přenosu a poté ze záznamu desítky milionů diváků, to ovšem ukázala tak jasně, že všichni, kteří z různých důvodů v posledních letech lhali, především vysocí představitelé Demokratické strany a většina amerických médií, dostali strach. 

Strach, který podpořila i drtivá většina průzkumů veřejného mínění, strach, že demokraté ztratí nejen Bílý dům, ale i Sněmovnu reprezentantů a Senát a že republikáni ovládnou americkou politickou scénu tak jako už dlouho ne.

Demokratům se samozřejmě v první chvíli ulevilo, začala se množit vyjádření na podporu stávající viceprezidentky Kamaly Harrisové, postupně ale nadšení ochládá. Není se co divit, mezi českými intelektuály oblíbený a celkem dobře informovaný server Politico totiž správně napsal: Inside the Democratic Reboot: Joy, Hope and Fear, anebo, chcete-li, česky: Pokud jde o demokratický restart: Radost, naděje a strach. To je přesně ono. 

Představa, že Kamala Harrisová „vytrhne“ demokratům „trn z paty“, není příliš pravděpodobná. Má sice, myslím, větší šance než Biden, současně ale platí, že v zemi není příliš oblíbená, není za ní ve viceprezidentském úřadu kromě progresivistických prohlášení žádná velká práce, nemluvě o tom, že ji ani mnozí demokraté nepokládají za „dostatečně bystrou“. 

Není nijak náhodné, že zatímco Biden a manželé Clintonovi Harrisovou na síti X podpořili, Barack Obama se vyjádřil ve prospěch „otevřeného nominačního procesu“.

Biden se musí cítit jako naprostý idiot, potupený a zrazený všemi, jimž důvěřoval a na něž spoléhal. Tři a půl roku, včetně primárek, ve kterých neměl soupeře a ve kterých dostal čtrnáct milionů hlasů, protože jej vedení strany ze všech sil a vytrvale podporovalo, byť bylo zjevné, že úřad nemůže seriózně zastávat, se hrála „hra na jeho obhajobu prezidentského mandátu“. 

A pak stačilo jediné televizní vystoupení, devadesát minut trvající blamáž, a bylo tak říkajíc po něm. Snad nejpokrytečtěji se zachoval Barack Obama, jemuž dělal Biden osm let viceprezidenta (na českém X kdosi napsal, že mu „osm let kryl záda“ – tak zle, nemohu si odpustit ironickou poznámku, na tom opravdu Obama nikdy nebyl, aby mu Biden musel „krýt záda“).

Obama o Bidenovi na jedné straně mluvil jako o svém „bratrovi“, současně se ale po straně nechal nejednou slyšet, že Biden není žádný „intelektuální titán“... Ve finále to dopadlo podle toho.

Americká Republikánská strana (Republican Party, známá rovněž jako Grand Old Party; GOP) je často kritizovaná a vysmívaná jako „trumpovská sekta“. Něco na tom je, Donald Trump ji od roku 2016 téměř úplně ovládl, já sám se o tom chystám v brzké době psát.

K tomu, co předvedli demokraté, mají ale i republikáni daleko: vybrat si zjevně nekompetentního kandidáta, nechat jej projít primárkami a potom jej tři a kousek měsíce před volbami nemilosrdně „zaříznout“, to je tedy hodně silná káva.

Jak jsem již naznačil, naprosto skandální roli sehrála v „Bidenově kauze“ nejen americká, ale především americká média. Tři a půl roku o Bidenovi lhala, lhala a lhala, kryla všechny jeho lapsy, v nejednom případě přebírala od jeho týmu otázky, na které se budou/mohou na tiskové konferenci ptát atd., aby ho ve finále chladnokrevně a potupně pomohla zlikvidovat, když se ukázalo, že na souboj s Donaldem Trumpem nestačí. 

Pokud si snad ještě někdo dělal o amerických médiích jakékoli iluze (sám si nedovedu představit, že by někdo takový existoval), myslím, že je s konečnou platností vyléčen.