Jak na výpočet výše výživného? Stát připravil novou doporučující tabulku

Je třeba uvést, že výše alimentů v České republice nemá stanovenou maximální ani minimální hranici. O stanovení výše výživného rozhoduje při smírné cestě dohoda mezi partnery, či soud, jestliže se rodiče nezletilého nejsou schopni mezi sebou domluvit. Nicméně doporučující tabulka není pro soudy nikterak závazná a podle ministerstva spravedlnosti nemá ani ambici jejich rozhodování o výši výživného ovlivnit. Doporučující tabulka slouží především jako nástroj pro veřejnost, aby mohli sami rodiče nezletilých dětí dospět k vhodné výši výživného, ať už při rozpadu neformálního svazku či při úpravě poměrů nezletilého dítěte při rozvodu manželství. Jde především o to, aby měli rodiče alespoň povědomí, jaká výše výživného by byla pro jejich dítě či děti odpovídající. Cílem a smyslem institutu doporučující tabulky je, aby se u rodičů dětí předešlo smyšleným představám ohledně výše výživného.

Změny oproti dosavadní úpravě

Aktuální doporučující tabulka oproti její starší verzi přináší úpravy, které jsou popsány níže:

• Podle věku a počtu vyživovaných by částka na dítě měla nově činit 8 až 20 % rodičova čistého příjmu oproti dosavadním 11 až 25 %.
• Snížení počtu věkových kategorií z 5 na 4, přičemž jednotlivé kategorie by již neměly být ohraničeny pevnou věkovou hranicí (ta by měla být pouze orientační), ale měly by vyjadřovat jednotlivé životní etapy.
• Vyšší počet vyživovacích povinností se odrazí na snížení procentuálního podílu výživného na příjmu povinného.
• Zohlednění míry zapojení povinného rodiče do péče a styku s dítětem do konečné výše výživného.
• Zavedení kontrolní částky, která by měla vyjadřovat orientační částku, která by měla povinnému po odečtení výživného zpravidla zůstat k dispozici.

Výpočet výživného pro nezletilé dítě

Při výpočtu vhodné výše výživného je zapotřebí dodržet a provést několik kroků, jež jsou uvedeny níže:

1. Určit čistý příjem rodiče, jehož vyživovací povinnost chceme vyčíslit.
2. Zařadit dítě do jedné ze čtyř příslušných životních etap, které jsou uvedeny v tabulce.
3. Stanovit počet vyživovacích povinností, které rodič má, a to včetně dítěte, jehož výživné se vyčísluje.
4. Zohlednit i míru péče o dítě, respektive i styk s ním. Rozhodující by přitom nemělo být označení typu péče uvedené v rámci soudního rozhodnutí, ale spíše to, v jaké míře se rodič, jehož vyživovací povinnost je řešena, o dítě reálně stará a obstarává jeho obvyklé potřeby.
5. Stanovit kontrolní částku procentem z příjmu, nebo pevnou částkou. Zjednodušeně lze říci, že výpočet kontrolní částky procentem z příjmů se uplatní především u povinných s vyšším příjmem a pro povinné s velmi nízkými příjmy bude naopak vhodná druhá metoda pomocí pevné částky. Kontrolní částka stanovena pevnou částkou se určí s využitím institutu tzv. nezabavitelné částky, která se využívá při výpočtu srážek z příjmu povinného v exekuci a oddlužení.

Příklad: U povinného s čistým příjmem 50.000 Kč a 4 vyživovacími povinnostmi je při metodě procentem z příjmů kontrolní částka 25.000 Kč (50 % z 50.000 Kč). Metodou s použitím pevné spodní hranice se získá kontrolní částka ve výši 20.972 Kč. Následně se pak pracuje jako s kontrolní částkou ve výši 25.000 Kč, jelikož se jedná o vyšší částku, která má povinnému zůstat k dispozici. U povinného s příjmem 20.000 Kč a 2 vyživovacími povinnostmi je při metodě procentem z příjmu kontrolní částka 13.200 Kč (66 % z 20.000 Kč). Metodou s použitím pevné spodní hranice se získá kontrolní částka ve výši 14.068 Kč, se kterou by se i nadále pracovalo

Výpočet ideální výše výživného si demonstrativně ukážeme na níže smyšleném případu.

Příklad:

Zaměstnanec s čistým měsíčním příjmem ve výši 27.000 Kč má 2 děti z prvního vztahu ve věku 6 a 13 let, na které je povinen platit výživné (rozsah péče a styku zanedbáváme). Současně má z dalšího vztahu dítě ve věku 2 let.

Kontrolní částka je v tomto případě stanovena pevnou částkou, která činí 16.401 Kč (tj. nezabavitelná částka, která má povinnému zůstat k dispozici), neboť částka vypočtena procentem z příjmu je nižší (tj. 55 % z 27.000 Kč = 14.850 Kč). Orientační maximální celková výše výživného pro nezletilé děti je 10.599 Kč (tj. 27.000 Kč – 16.401 Kč) a tato částka by mezi ně měla být rozdělena.

Věku dětí odpovídají dle tabulky hodnoty 10 % (dvouleté dítě), 12 % (šestileté dítě) a 14 % (třináctileté dítě). Uvedené hodnoty se sečtou (10 + 12 + 14 = 36). Částka orientačního maximálního výživného se touto hodnotou vydělí (10.599 / 36 = 294,4). Výsledná mezihodnota se zpět vynásobí hodnotou podílů (v %) náležící ke každému dítěti dle tabulky a získáme ideální výši výživného, kterou lze dle individuálních okolností ještě upravovat.

• Pro dvouleté dítě – 294,4 x 10 = 2.944 Kč
• Pro šestileté dítě – 294,4 x 12 = 3.533 Kč
• Pro třináctileté dítě – 294,4 x 14 = 4.122 Kč

Výše výživného by pro jednotlivé nezletilé děti byla stanovena viz výše. Mohou nastat ale i situace, kdy by bylo potřeba výši jednotlivých alimentů přepočítat. Do těchto situací lze zařadit péči o nezletilé dítě (tj. obstarávání obvyklých potřeb dítěte) či skutečnost, kdy by byl součet částek výživného vyšší než orientační maximální výše výživného. V těchto případech by se výše výživného upravovala individuálně dle koeficientů. Uplynuly-li od předchozího určení výživného více než 3 roky, ale dítě zůstává nadále ve stejné životní etapě, je vhodné hodnotu podílu z příjmu navýšit o 1 %. Je třeba zmínit, že výpočet ideální výše výživného není vůbec snadný úkol.

Jak už bylo výše uvedeno, doporučující tabulka slouží jen jako pomyslné vodítko a neumožňuje zohledňovat všechny zvláštnosti jednotlivých případů. Tabulka je stanovena zejména na standardní případy. Není možné ji využívat u dětí, které mají z vážných zdravotních důvodů vysoké odůvodněné potřeby, v některých případech nemusí být bez dalšího dostačující ani u rodičů s nadstandardními příjmy. Tabulka však může být nápomocna u mimosoudního vyřešení záležitosti k dítěti mezi rodiči. Stále platí, že by rozhodování soudu o určování výše výživného mělo být až poslední možnou variantou, a to v případě, pokud se rodiče nejsou schopni nijak dohodnout.

Závěrem je potřeba zmínit webový portál vyzivne.justice.cz, který ministerstvo spravedlnosti spustilo k dané problematice, aby měli rodiče veškeré potřebné informace shromážděny na jednom místě. Tento web má sloužit zejména rodičům, jež nevychovávají děti spolu. Mimo jiné by měl výše uvedený webový portál nabídnout informace k soudním řízením o výživném, jak se rodiče mohou ohledně výživného dohodnout nebo kde mají vyhledat vhodného advokáta či mediátora.