S obchodním rejstříkem si neradno zahrávat, za nezveřejňování závěrky hrozí i zrušení společnosti

Jakub Štilec

Jáchym Stolička

PRÁVNÍ SERVIS | Povinnost založit do sbírky listin účetní závěrku je většině podnikatelů dobře známá. Zároveň jde ale o povinnost často neplněnou, ať už z liknavosti statutárů, či zkrátka z obavy, že by „nahlédnutí pod pokličku“ mohlo firmu poškodit. Téma zveřejňování účetních závěrek přitom nabylo na významu právě s koncem roku. Neplnění této povinnosti totiž ve světle novely korporátního práva může mít pro obchodní korporaci vážné důsledky.

Z čeho povinnost vyplývá a do kdy ji splnit?

Povinnost zakládat do sbírky listin řádnou či mimořádnou účetní závěrku plyne obchodním korporacím z ustanovení § 66 písm. c) rejstříkového zákona a § 21a zákona o účetnictví. Účetní závěrka přitom nemusí být do sbírky listin založena jako samostatný dokument. Rejstříkový zákon stanoví, že zakládací povinnost je ze strany korporace splněna i tehdy, je-li do sbírky listin založena výroční zpráva, jejíž je účetní závěrka součástí.

Lhůty ke splnění povinnosti pak stanovuje zákon o účetnictví. Má-li obchodní korporace povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, zveřejní účetní závěrku po jejím ověření auditorem a po schválení nejvyšším orgánem (zpravidla valnou hromadou) do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek. Nemá-li obchodní korporace povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, zveřejní ve sbírce listin účetní závěrku do 30 dnů od jejího schválení nejvyšším orgánem. Zákon zároveň stanoví nejpozdější lhůtu, ve které musí obchodní korporace založit účetní závěrku do sbírky listin, a to do 12 měsíců od rozvahového dne. Účetní závěrku za rok 2021 tak musí obchodní korporace (pokud tak ještě neučinila) poskytnout rejstříkovému soudu k uložení do sbírky listin nejpozději 31. prosince 2022. Povinnost zveřejnění účetní závěrky je splněna okamžikem jejího předání rejstříkovému soudu.

Sankce mohou být velmi přísné

Pokud obchodní korporace nezakládá pravidelně účetní závěrky do sbírky listin, měla by se mít zvláště na pozoru. Jak již bylo nastíněno, důsledky nedodržení zveřejňovací povinnosti mohou být vážné a v krajním případě mohou vést až ke zrušení korporace soudem.

Stejně jako zveřejňovací povinnost i sankce za její porušení upravují samostatně zákon o účetnictví a rejstříkový zákon. Dle zákona o účetnictví je nezveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin přestupkem, za nějž lze účetní jednotce (obchodní korporaci) uložit pokutu až do výše 3 % jejích aktiv.

Větší pozornost by se však měla věnovat sankcím dle rejstříkového zákona. Pokud rejstříkový soud zjistí, že obchodní korporace nemá ve sbírce listin založeny listiny (mimo jiné právě účetní závěrky), které podle zákona ve sbírce listin založeny být mají, vyzve korporaci, aby mu dané listiny předložila. Při neuposlechnutí výzvy je možné uložit korporaci pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč. Lze předpokládat, že rejstříkový soud bude při ukládání pokuty přihlížet k okolnostem konkrétního případu a pokutu nebude vždy ukládat v maximální výši.

Vážnější důsledky může pro korporaci mít, pokud zveřejňovací povinnost neplní opakovaně nebo může-li mít takové neplnění závažný dopad na třetí osoby a je na tom právní zájem. V takovém případě, je-li korporace vyzvána rejstříkovým soudem, aby mu ve stanovené lhůtě předložila účetní závěrky a tato povinnost není splněna, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací.

Zásadnější zpřísnění sankcí přinesla novela rejstříkového zákona od 1. 1. 2021.

Podle ní je nově možné pro nesplnění zveřejňovací povinnosti dokonce zrušit obchodní korporaci i bez likvidace, a to za současného splnění dvou podmínek:

  • nesplnění povinnosti založit účetní závěrku do sbírky listin po dobu nejméně 2 po sobě jdoucích účetních obdobích,
  • nemožnost obchodní korporaci kontaktovat, resp. doručit jí výzvu ke zjednání nápravy.

Postup v daném případě bude takový, že nepředloží-li korporace závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období, vyzve ji nejprve rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce zjednala nápravu s upozorněním na možnost uložení pořádkové pokuty. Tato výzva je doručována do vlastních rukou. Její náhradní doručení je vyloučeno. Nepodaří-li se však výzvu doručit, zahájí soud řízení o jejím zrušení a tuto skutečnost zapíše do veřejného rejstříku.

Přestože možnost uložení této sankce neradno podceňovat, pravděpodobnost jejího uložení ekonomicky aktivním subjektům je spíše malá. Cílem zákonodárce totiž bylo primárně „vyčistit“ obchodní rejstřík od tzv. „schránek“, tedy fakticky neaktivních společností, které sice formálně existují, ale nevyvíjejí žádnou ekonomickou činnost.

Dlužno dodat, že nesplnění zveřejňovací povinnosti může mít negativní důsledky nejen pro korporaci samotnou, ale i pro členy jejího statutárního orgánu (konkrétní fyzické osoby). Nezakládání závěrky do sbírky listin může být i jedním z důvodů pro vyloučení člena statutárního orgánu z funkce a založit této osobě zákaz vykonávat (po soudem určenou dobu) funkci člena statutárního orgánu v jakékoli obchodní korporaci. Na tuto skutečnost je nutné upozornit zejména s ohledem na nedávno schválenou novelu zákona o obchodních korporacích, která, mimo jiné, zavádí speciální evidenci takto vyloučených nezpůsobilých manažerů.

Lze údaje v účetní závěrce pro účely zveřejnění „začernit“?

Jedním z důvodů, proč obchodní korporace závěrky do sbírky listin záměrně nezakládají, bývá obava ze zveřejnění informací o jejich hospodaření a finanční situaci. Nabízí se proto otázka, zdali je možné účetní závěrku zveřejnit (alespoň částečně) anonymizovanou.

Touto otázkou se relativně nedávno okrajově zabýval Nejvyšší soud (usnesení z 24. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021). V posuzovaném případě společnost s ručením omezením tvrdila, že je dlouhodobě ekonomicky neaktivní, a proto nejsou dány důvody pro její zrušení kvůli nezakládání účetní závěrky do sbírky listin. Této argumentaci však Nejvyšší soud nepřisvědčil a setrval na bezvýjimečné povinnosti závěrku zveřejňovat, bez ohledu na velikost či ekonomickou (ne)aktivitu daného subjektu. Současně však připustil, že obchodní korporace mohou založit účetní závěrku do sbírky listin bez vybraných údajů, pokud by jim jejich zveřejnění mohlo způsobit újmu. Povinná obchodní korporace by tak mohla například určitý údaj „začernit“, aby zůstal skryt veřejnosti.

Závěr Nejvyššího soudu na jednu stranu řeší dilema volby mezi rizikem uložení sankce za neplnění zveřejňovací povinnosti a rizikem nepříznivých následků spojených s kompletním zveřejněním závěrky, na stranu druhou, postup anonymizace údajů nebude bez praktických obtíží. Z uvedeného rozhodnutí totiž pochopitelně není patrné, kterých údajů se uvedený postup může týkat. Vždy tak bude záležet na konkrétních poměrech podnikatele, které si bude muset umět, v případě potřeby, před rejstříkovým soudem obhájit. Lze se však domnívat, že schůdné bude pro rejstříkový soud toliko „začernění“ dílčích údajů, nikoli například podstatných částí závěrky, či dokonce její celková anonymizace. To by zjevně bylo proti smyslu celé úpravy rejstříkové publikace.

ŠTILEC & PARTNERS

Autory článku jsou Jakub Štilec a Jáchym Stolička z advokátní kanceláře ŠTILEC & PARTNERS, která je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem korporátní oblasti.

sinfin.digital