Generativní umělá inteligence v EU: Jak AI Act ovlivní další vývoj velkých modelů?

Právě rozšíření nástrojů generativní AI rozvířilo v minulém roce debaty o tom, zda mají být regulovány i samotné základní modely, na kterých jsou tyto nástroje postavené. I přes řadu kritických hlasů předpis na tyto modely dopadat bude. 

AI Act s nimi pracuje pod pojmem „obecné modely“. Rozlišuje je na běžné a na ty se systematickým rizikem, které mohou mít významný dopad na trh EU a na něž se budou vztahovat přísnější podmínky. Bez ohledu na míru rizika se ale na všechny tyto modely uplatní povinnost transparentnosti jejich technického fungování a povinnosti související s dodržováním autorských práv.

Nařízení konkrétně vyžaduje, aby poskytovatelé obecných modelů AI zavedli politiku pro dodržování autorských práv a zveřejnili shrnutí obsahu používaného pro trénování modelů. Ponecháme-li stranou ostatní části nařízení zaměřující se na různá riziková užití, právě tato ustanovení mohou mít významný dopad na vývoj modelů AI a jejich použití v rámci EU.

Není tajemstvím, že modely, na kterých stojí populární nástroje jako ChatGPT nebo Copilot, byly trénovány na velkém množství dat a obsahu, včetně toho autorskoprávně chráněného. Společnosti, které modely vyvíjejí, tento obsah získávají z různých zdrojů, ohledně detailů však nejsou příliš sdílné. 

Právě neoprávněné užití obsahu je předmětem řady probíhajících soudních sporů souvisejících s nástroji generativní AI, jako je ten vedený The New York Times proti OpenAI a Microsoftu. V rámci sporu NYT mimo jiné tvrdí, že modely žalovaných byly trénované právě na jejich článcích a že i při jejich aktuálním používání generují podstatné pasáže z článků NYT, čímž dochází k porušení autorského práva.

V tomto i ostatních sporech probíhajících ve Spojených státech můžeme ještě očekávat intenzivní boje ohledně každého vzneseného nároku i ohledně procesních otázek. Již nyní je ale zřejmé, že u nároků týkajících se porušení autorských práv se vývojáři budou odvolávat na doktrínu „fair use“, která představuje obecnou výjimku z autorského práva a chrání tak před odpovědností v případech, kdy jsou díla používána bez souhlasu nositelů práv. 

V rámci „fair use“ se zvažuje několik faktorů, jako je například povaha a účel užití autorských děl – ale je obecně na soudech, jakou váhu kterému z nich v závislosti na relevantních skutečnostech přisoudí. V praxi tedy tato výjimka umožňuje poměrně flexibilní použití a bude na amerických soudech, jakým způsobem ji budou aplikovat v případě generativní AI. 

Samostatné bitvy budou jistě sváděny i ohledně rozsahu předkládání důkazů, pro které v USA platí specifická pravidla. Bude tedy mimo jiné zajímavé sledovat, jaké informace ohledně fungování společností vyvíjecích tyto modely vyjdou v rámci těchto řízení najevo.

Oproti tomu v EU jsou výjimky z autorského práva většinou vymezeny právními předpisy pouze pro specifické případy. Rozvoj velkých dat a jejich zpracování si vyžádalo přijetí nové výjimky pro automatizovanou analýzu dat a textu v digitální podobě. Jejím specifikem ovšem je, že nositelé práv mohou z této výjimky učinit výhradu a její použití tak vyloučit. 

AI Act pak výslovně uvádí, že tato výhrada musí být poskytovateli obecných modelů AI respektována. Navíc i pokud nedojde k tomuto vyhrazení práv, výjimku na vytěžování dat je možné uplatnit jen v případě, kdy je k datům přistupováno v souladu se zákonem. 

Dodržování těchto pravidel bude muset být zohledněno ve zmíněné politice poskytovatelů obecných modelů AI. Pokud poskytovatelé AI modelů budou v USA v některých případech úspěšní s uplatněním „fair use“, bude pro ně evropská úprava představovat o poznání náročnější podmínky k trénování a provozování jejich modelů.

Významný je i požadavek nařízení zveřejňovat „dostatečně podrobné shrnutí obsahu“ použitého pro trénování modelů. Z vodítek uvedených v AI Act je možné vyčíst, že by se mělo jednat o komplexní, nikoliv však technicky podrobné informace, které budou respektovat ochranu obchodního tajemství a důvěrných informací poskytovatelů AI. 

Ohledně bližších nároků na takové shrnutí ale bude třeba ještě počkat na vzor, který by měl vypracovat nově zřízený Evropský úřad pro umělou inteligenci. Cílem těchto shrnutí bude v každém případě usnadnit držitelům autorských práv jejich prosazování.

Nicméně i v USA probíhají legislativní iniciativy ohledně AI. Prozatím se tak ale děje hlavně na státní úrovni, přičemž v každém státu je kladen důraz na jiné dílčí aspekty a rizika související s AI. Tento nejednotný přístup tedy také představuje značnou nejistotu pro vývojáře AI systémů. 

Na federální úrovni zatím zůstává nejvýznamnějším dokumentem příkaz prezidenta Bidena z října 2023. Principy, které formuloval, ale teprve budou muset být uvedeny v život odpovídající legislativou, pro kterou, jak se zdá, prozatím není v Kongresu dostatečná vůle. Prezidentský příkaz také v další politice USA počítá se zohledněním závěrů studie U.S. Copyright Office ohledně dopadů AI na autorské právo, na které tento úřad aktuálně pracuje.

Bude tak velice zajímavé sledovat, jestli i přes zcela rozdílné přístupy a právní mechanismy budeme na obou kontinentech pozorovat srovnatelný vývoj, nebo jestli se prostředí v EU a USA bude zásadně odlišovat a evropská cesta podrobné regulace se ukáže jako zásadní překážka pro inovace a působení velkých AI modelů na evropském trhu.